Modelování vývoje povrchu patra člověka od 7 let do dospělosti

• Název práce v češtině: Modelování vývoje povrchu patra člověka od 7 let do dospělosti
• Název v anglickém jazyce: Modelling of human palate surface development from 7 years to adulthood
• Klíčová slova: pohlavní dimorfismus, geometrická morfometrie, česká populace, patro, modelovaný růst, transverzální data, variabilita patra
• Klíčová slova anglicky: sexual dimorphism, geometric morphometry, Czech population, palate, modeled growth, transverse data, palate variability
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra antropologie a genetiky člověka (31-110)
• Vedoucí / školitel: RNDr. Šárka Bejdová, Ph.D.
• Řešitel: Mgr. Tomáš Moravec - zadáno vedoucím/školitelem, čeká na schválení garantem
• Datum přihlášení: 26.10.2017
• Datum zadání: 15.12.2017
• Datum odevzdání elektronické podoby: 04.06.2020
• Datum proběhlé obhajoby: 03.07.2020
• Oponenti: RNDr. Daniela Zemková, CSc.
• Konzultanti: prof. RNDr. Jana Velemínská, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Vývoj patra začíná v brzkém prenatálním věku. Ke spojení primárního a sekundárního patra dochází kolem devátého týdne (Jakubíková, 2012). Jeho vývoj se nezastavuje ani postnatálně a pokračuje až do devatenácti let, respektive patnácti u dívek (McCarty et al., 1990).
Ontogenetickým vývojem patra do dospělosti se zabývalo jen menší množství studií a to jen za využití metod klasické morfometrie a lineárních vzdáleností. Na základě těchto studií bylo zjištěno, že nejvýraznější růst patra do délky probíhá do druhého roku života. Předozadní růst pokračuje až do 15 let u dívek a do 19 let u chlapců (Jelinek et al., 1983). Nárůst do šířky se zastavuje u obou pohlaví kolem 13. roku (Jelinek et al., 1983, Bishara et al., 1997). Zhruba do čtyř let patro nejvíce roste v zadní části a to do hloubky a do šířky (Enlow a Hans, 1996, Kramer et al., 1996a, b). Nejmarkantnější růst rozměrů patra tedy zaznamenáváme v prvních několika letech života. U chlapců je růst a tím i výsledné rozměry větší než u dívek (např. Knott, 1972, Tsai, a Tan, 2004).
Znalost fyziologického vývoje patra je zásadní pro obory, jako je pediatrie, chirurgie, ortodoncie nebo logopedie. Zmíněné obory využívají informace o fyziologickém vývoji zdravého patra, které slouží jako srovnávací norma při terapii pacientů s nejrůznějšími malformacemi. Mezi ně typicky patří rozštěpové vady patra. Správný fyziologický vývoj patra a jeho částí je podstatný i pro postavení zubů a jejich růst. Zásadní je také pro rozvoj příjmu potravy, řeči i dýchání (Klenková, 2006).
Cílem této práce bude zhodnotit ontogenetický vývoj zdravého patra od 8 let do dospělosti za využití metod geometrické morfometrie. Budou sledovány vývojové rozdíly jak v rámci věkových skupin jednoho pohlaví, tak rozdíly i mezi pohlavími. Výsledky práce budou složit jako srovnávací norma pro následné studie zabývající se vývojem patra u pacientů s rozštěpovými vadami.