Duševní zdraví mladých dospělých

• Název práce v češtině: Duševní zdraví mladých dospělých
• Název v anglickém jazyce: Mental health of young adults
• Akademický rok vypsání: 2017/2018
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje (31-340)
• Vedoucí / školitel: prof. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 09.10.2017
• Datum zadání: 09.10.2017

Předběžná náplň práce

Cíl disertační práce:
Sledovat mladé lidi v počátku jejich pracovních a rodinných strategií a zkoumat sociální rozdíly ve výskytu duševních onemocnění mezi studující a nestudující populací.
Cílová populace:
Mladí dospělí ve věku 18–25 let
Doporučená literatura:
Například studie publikované v sériích The Lancet zaměřených na zdraví dospívajících z roku 2007 (např. Patel et al., 2007) a 2012 (The Lancet, 2012), dále odborné články na pomezí demografie, sociální geografie a sociální epidemiologie.
Zdroj dat:
V Česku sbírá rutinní data o psychiatrické nemocnosti ÚZIS, ČSÚ, poskytovatelé služeb a zdravotní pojišťovny. Agregovaní data jsou veřejně dostupná v ročenkách ÚZIS. Individuální data o hospitalizacích jsou v Česku sbírána poskytovateli zdravotnické péče, databáze úmrtí je spravována ČSÚ ve spolupráci s ÚZIS. Data z databáze hospitalizací a databáze úmrtí jsou dostupná pro roky 1994 až 2015. Obě databáze jsou teoreticky propojitelné.
Doplňkem k rutinním datům jsou informace získané prostřednictvím populačních studií, v Česku např. Populační šetření MINI 2005/06 (3300 respondentů, osobně vedené rozhovory) a Populační šetření MINI 2017 (připravované opakování výzkumu po 11 letech). Podobná epidemiologická šetření mají za cíl doplnit agregovaná a individuální data sbíraná pouze u hospitalizovaných pacientů o další specifické informace za celou populaci (neléčenou).
Součástí diplomového projektu bude vlastní epidemiologické šetření, které bude zaměřeno na populaci mladých dospělých ve věku 18–25 let, tedy období studia na vysoké škole, prvních pracovních zkušeností, případně zakládání rodiny. Inspirací může být například finský výzkum, který byl zaměřen na celkové zdraví vysokoškolských studentů (Kunttu &Pesonen, 2012), studie zkoumající rizikové faktory duševních onemocnění mladých dospělých (Weitzman, 2004), nebo studie srovnávající rizikové pití alkoholu u studentů a jejich nestudujících vrstevníků (Kypri, 2005). Zkoumána bude míra duševních onemocnění, související rizikové chování, postoj k duševním onemocnění a přístup k vlastnímu duševnímu zdraví.