Význam a ochrana svědomí lékaře ve vztahu mezi lékařem a pacientem

• Název práce v češtině: Význam a ochrana svědomí lékaře ve vztahu mezi lékařem a pacientem
• Název v anglickém jazyce: The importance and protection of the conscience of physician in the physician-patient relationship
• Klíčová slova: lékařská etika, svědomí, svědomí lékaře, výhrada svědomí ve zdravotnictví, vztah mezi lékařem a pacientem, autonomie vůle lékaře
• Klíčová slova anglicky: medical ethics, conscience, conscience of physician, conscientious objection in healthcare, physician-patient relationship, physician’s autonomy of will
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra teologické etiky a spirituální teologie (do 2018) (26-KTE)
• Vedoucí / školitel: doc. MUDr. Mgr. Jaromír Matějek, Th.D., Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 28.04.2017
• Datum zadání: 29.06.2018
• Datum potvrzení stud. oddělením: 29.06.2018
• Datum a čas obhajoby: 04.09.2018 14:30
• Datum odevzdání elektronické podoby: 29.06.2018
• Datum odevzdání tištěné podoby: 29.06.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 04.09.2018
• Oponenti: doc. RNDr. ThLic. Karel Sládek, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Pravidelné konzultace s vedoucím práce.

Seznam odborné literatury

AKVINSKÝ, Tomáš. Otázky o svědomí. Praha: Krystal OP, 2010. ISBN 978-80-87183-19-9.

DVOŘÁK, J., ŠVESTKA, J., ZUKLÍNOVÁ, M. a kol. Občanské právo hmotné. Svazek 1. Díl první. Obecná část. Praha: Wolters Kluwer, 2013. ISBN 978-80-7478325-8.

FRIEDBERG, Mark W., CHEN, Peggy G., VAN BUSUM, Kristin R., AUNON, Frances, PHAM, Chau, CALOYERAS, John, MATTKE, Soeren, PITCHFORTH, Emma, QUIGLEY, Denise D. Ingram, BROOK, Robert H., CROSSON, F. Jay, TUTTY, Michael. Factors Affecting Physician Professional Satisfaction and Their Implications for Patient Care, Health Systems, and Health Policy. 2013: RAND Corporation, American Medical Association. ISBN 978-0-8330-8220-6. Dostupné také z WWW: <http://www.rand.org/pubs/research_reports/RR439.html>.

KLÍMA, Karel. Ústavní právo. 4. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2010. ISBN 978-80-7380261-5.

GROOPMAN, Jerome. How Doctors Think. Boston: Houghton Mifflin Company, 2007. ISBN 978-0-618-61003-7.

HAŠKOVCOVÁ, Helena. Lékařská etika. 3. vydání. Praha: Galén, 2002. ISBN 8072621327.

JÄGER, Petr. Komentář k čl. 15 Listiny základních práv a svobod. In WAGNEROVÁ, E., ŠIMÍČEK, V., LANGÁŠEK, T., POSPÍŠIL, I. a kol. Listina základních práv a svobod. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2012. ISBN 978-80-7357-750-6.

MADLEŇÁKOVÁ, Lucia. Výhrada svědomí jako součást svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání. 1.vyd. Praha: Linde, 2010. ISBN978-80-7201-805-5.

MACH, Jan. Lékař a právo: praktická příručka pro zdravotníky. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3683-9.

PAVLÍČEK, Václav a kol. Ústavní právo a státověda, II. díl. Ústavní právo České republiky. 1. vyd. Praha: Leges, 2011.ISBN978-80-87212-90-5.

PTÁČEK, Radek, BARTŮNĚK, Petr a kol. Etické problémy medicíny na prahu 21. století. Edice celoživotního vzdělávání ČLK. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-5471-0.

SPRATEK, Daniel. Evropská ochrana náboženské svobody. 1. vyd. Brno: L. Marek, 2008. ISBN 978-80-87127-13-1.

ŠUSTEK, Petr, HOLČAPEK, Tomáš. Informovaný souhlas. Praha: ASPI, 2007. ISBN 978-80-7357-268-6.

ŠUSTEK, Petr, HOLČAPEK, Tomáš a kol. Zdravotnické právo. Praha: Wolters Kluwer, 2016. ISBN 978-80-7552-321-1.

VÁCHA, Marek. Věda, víra, Darwinova teorie a stvoření podle knihy Genesis. 1. vyd. Brno: Cesta, 2014.ISBN978-80-7295-184-0.

VÁCHA, Marek, KÖNIGOVÁ, R., MAUER, M. Základy moderní lékařské etiky. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-7367-780-0.

Články v odborných časopisech a online zdroje

CARD, Robert. Reasons, reasonability and establishing conscientious objector status in medicine. Journal of Medical Ethics [online]. 2016. Dostupné z WWW: < http://jme.bmj.com/content/early/2016/09/28/medethics-2016-103792.abstract>.

CARTER, Joe. Religious healthcare workers have a professional obligation to follow their conscience. Acton Institute PowerBlog [online]. 12. srpna 2016. Dostupné z WWW: <http://blog.acton.org/archives/88922-religious-healthcare-workers-have-a-professional-obligation-to-follow-their-conscience.html>.

CLARKE, Steve. Conscientious objection in healthcare, referral and the military analogy. Journal of Medical Ethics [online]. 2016. Dostupné z WWW: <http://jme.bmj.com/content/early/2016/09/29/medethics-2016-103777.full>.

Concensus Statement on Conscientious Objection in Healthcare [online].

COOK, Michael. Warsaw hospital head sacked for refusing to refer for abortion. BioEdge. [online]. 1. srpna 2014. Dostupné z WWW: <http://www.bioedge.org/bioethics/bioethics_article/11081>.

DiMATTEO, M. Robin, SHERBOURNE, Cathy Donald, HAYS, Ron D., ORDWAY, Lynn, KRAVITZ, Richard L., McGLYNN, Elizabeth A., KAPLAN, Sherrie, ROGERS, William H. Physician’s characteristic influence patient’s adherence to medical treatment: results from the Medical Outcomes Study. Health Psychology. 1993, roč. 12, č. 2, s. 93-102. Dostupné také z WWW: <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/8500445>.

DOLEŽAL, A. Informovaný souhlas jako vyjádření autonomie vůle nebo reflexe paternalistického vztahu? Časopis zdravotnického práva a bioetiky. 2011, roč. 1, č. 1, s. 1-13.

FIALA, Christian, ARTHUR, Joyce H. “Dishonourable disobedience” – Why refusal to treat in reproductive healthcare is not conscientious objection. Woman Psychosomatic Gynaecology and Obstetrics. [online]. 2014, roč. 1, s. 12–23. Dostupné z WWW: <http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2213560X14000034>.

HAŠKOVCOVÁ, Helena. Od medicíny mlčení k informovanému souhlasu [online]. Zdraví Euro. 5. dubna 2007. Dostupné z WWW: <http://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/od-mediciny-mlceni-k-informovanemu-souhlasu-300318>.

HAAS, Jennifer S., COOK, E. Francis, PUOPOLO, Ann Louise, BURSTIN, Helen R., CLEARY, Paul D., BRENNAN, Troyen A. Is the professional satisfaction of general internists associated with patient satisfaction? Journal of General Internal Medicine [online]. 2000, roč. 15, č. 2, s. 122-128. Dostupné také z WWW: < https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1495336/>.

HUGHES, Jonathan A. Conscientiou objection in healthcare: why tribunals might be the answer. Journal of Medical Ethics [online]. 2016. Dostupné z WWW: <http://jme.bmj.com/content/early/2016/02/25/medethics-2015-102970.short?rss=1>.

JACOB, Steve. Physician Autonomy Is Under Siege and Morale Is Declining. D Healthcare Daily [online]. 30. června 2014. Dostupné z WWW: <http://healthcare.dmagazine.com/2014/06/30/physician-autonomy-is-under-siege-and-morale-is-declining/>.

KANTARJIAN, H., STEENSMA, D. P. Relevance of the Hippocratic Oath in the 21st Century. The ASCO Post [online]. 15. října 2014. Dostupné z WWW: <http://www.ascopost.com/issues/october-15-2014/relevance-of-the-hippocratic-oathin-the-21st-century.aspx>.

KOUDELKA, Zdeněk. Zájmová samospráva a její předpisy. Bulletin advokacie. [online]. No. 5, 2001, s. 13-14. Dostupné z WWW: <http://www.cak.cz/assets/files/181/BA_01_05.pdf>.

LANDON, Bruce E., RESCHOVSKY, James D., PHAM, Hoangmai H., BLUMENTHAL, David. Leaving Medicine: The Consequences of Physician Dissatisfaction. Medical Care. 2006, roč. 44, č. 3, s. 234-242. Dostupné také z WWW: < https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16501394>.

LOJKOVÁ, Jana. Výhrada svědomí zdravotnických pracovníků v případě provádění interrupcí. Aktuální gynekologie a porodnictví [online]. 2011, č. 3, s. 15. Dostupné také z WWW: <http://www.actualgyn.com/pdf/en_2011_36.pdf>.

MACLURE, Jocelyn, DUMONT, Isabelle. Selling conscience short: a response to Schuklenk and Smalling on consicentious objections by medical professionals. Journal of Medical Ethics [online]. 2016. Dostupné z WWW: <http://jmebeta.bmj.com/content/early/2016/09/28/medethics-2016-103903?trendmd-shared=0>.

UTSUGI-OZAKI, Makiko, BITO, Seiji, MATSUMURA, Shinji, HAYASHINO, Yasuaki, FUKUHARA, Shunichi, MEMO-J Study Group. Physician Job Satisfaction and Quality of Care Among Hospital Employed Physicians in Japan. Journal of General Internal Medicine [online]. 2009, roč. 24, č. 3, s. 387-392. Dostupné také z WWW: <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2642562/>.

MINERVA, Francesca. Conscientious objection in Italy. Journal of Medical Ethics [online]. 2014. Dostupné z WWW: <http://jme.bmj.com/content/early/2014/05/25/medethics-2013-101656>.

ODERBERG, David S. Further clarity on cooperation and morality. Journal of Medical Ethics [online]. 2016. Dostupné z WWW: <http://jme.bmj.com/content/early/2016/10/03/medethics-2016-103476?papetoc>.

POLICAR, Radek. Omezení kontraktační povinnosti. Smluvní přímus poskytovatelů zdravotních služeb. Časopis zdravotnického práva a bioetiky [online]. 2012, roč. 2, č. 2. Dostupné také z WWW: <http://www.ilaw.cas.cz/medlawjournal/index.php/medlawjournal/article/view/30/37>.

ROZEHNAL, Aleš. Mají homosexuálové právo na dort? Právní prostor [online]. 7. listopadu 2016. Dostupné z WWW: < http://www.pravniprostor.cz/clanky/ustavni-pravo/maji-homosexualove-pravo-na-dort>.

SAVULESCU, Julian. Conscientious objection in medicine. British Medical Journal [online]. 2006, s. 294-297. Dostupné také z WWW: <http://www.bmj.com/content/332/7536/294>.

SAVULESCU, Julian, SCHUKLENK, Udo. Doctors Have no Right to Refuse Medical Assistance in Dying, Abortion or Contraception. Bioethics [online]. 2016. Dostupné z WWW: <http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/bioe.12288/full>.

SCHUKLENK, Udo, SMALLING, Ricardo. Why medical professionals have no moral claim to conscientious objection accommodation in liberal democracies. Journal of Medical Ethics [online]. 2016. Dostupné z WWW: <http://jme.bmj.com/content/early/2016/04/22/medethics-2016-103560>.

SMALLING, Ricardo, SCHUKLENK, Udo. Against the accomodation of subjective healthcare provider beliefs in medicine: counteracting supporters of counscientious objector accommodation arguments. Journal of Medical Ethics [online]. 2016. Dostupné z WWW: <http://jmebeta.bmj.com/content/early/2016/10/31/medethics-2016-103883>.

Stanford Encyclopedia of Phylosophy. Conscience, self-identifying moral commitments, and moral integrity [online]. 14. března 2016. Dostupné z WWW: <http://plato.stanford.edu/entries/conscience/#ConsSelfIdenMoraCommMoraInte>.

STRICKLAND, Sophie. Conscientious objection in medical students: a questionnaire survey. Journal of Medical Ethics [online]. 2011. Dostupné z WWW: <http://jme.bmj.com/content/38/1/22.full>.

SYMONS, Xavier. Two conceptions of consicence and the problém of conscientious objection. Journal of Medical Ethics [online]. 2016. Dostupné z WWW: <http://jme.bmj.com/content/early/2016/09/09/medethics-2016-103702?papetoc>.

TRIGG, Roger. Accommodating conscience in medicine. Journal of Medical Ethics. [online]. 2014. Dostupné z WWW: <http://jme.bmj.com/content/early/2014/05/25/medethics-2013-101892>.

Kvalifikační práce

MATĚJEK, Jaromír. Svědomí v lékařské etice. [online]. 2006. [staženo 24. 11. 2014]. Disertační práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta. Vedoucí práce Marta Munzarová. Dostupné také z WWW: <http://is.muni.cz/th/97853/lf_d>.

Zákony

Ústavní zákon České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.

Usnesení Předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky.

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování.

Judikatura Ústavního soudu ČR

Nález Ústavního soudu ČR ze dne 2. 6. 1999, sp. zn. Pl. ÚS 18/98.

Nález Ústavního soudu ČR ze dne 27. 11. 2012, sp. zn. Pl. ÚS 1/12.

Judikatura Evropského soudu pro lidská práva

Evropský soud pro lidská práva. Rozhodnutí ve věci Arrowsmith v. Spojené království, stížnost č. 7050/75.

Mezinárodní dokumenty

OSN. Všeobecná deklarace lidských práv [online]. Dostupné z WWW: <http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/vseobecna-deklarace-lidskychprav.pdf>.

Rada Evropy. Resolution 1763 (2010). The right to conscientious objection in lawful medical care [online]. Dostupné z WWW: http://assembly.coe.int/main.asp?Link=/documents/adoptedtext/ta10/eres1763.htm

Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb., o sjednání Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Protokolů na tuto Úmluvu navazujících, v aktuálním znění.

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 96/2001 Sb.m.s., o přijetí Úmluvy na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny: Úmluva o lidských právech a biomedicíně.

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 97/2001 Sb.m.s., o přijetí Dodatkového protokolu k Úmluvě na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny o zákazu klonování lidských bytostí.

Vyhláška ministra zahraničních věcí ze dne 10. května 1976 č. 120/1976 Sb., o Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech.

WMA. Deklarace o právech pacientů [online]. 2005. Dostupné z WWW: <http://www.wma.net/en/30publications/10policies/l4/>.

WMA. Deklarace o terapeutickém abortu [online]. 2006. Dostupné z WWW: <http://www.wma.net/en/30publications/10policies/a1/>.

WMA. Varšavská deklarace o autonomii lékaře [online]. 2000. Dostupné z WWW: <http://www.wma.net/en/45blogs/01wilson/2013_pblog38//>.

WMA. Vyjádření o genetickém poradenství agenetickém inženýrství [online]. 1987. Dostupné z WWW: <http://www.wma.net/en/30publications/10policies/20archives/c15/>.

WMA. Ženevská deklarace [online]. 2006. Dostupné z WWW: <http://www.wma.net/en/30publications/10policies/g1/>.

Právní předpis Evropské unie

1. Evropská unie. Charta základních práv Evropské unie [online]. Dostupné z WWW: <http://www.euroskop.cz/gallery/6/2090charta_zakladnich_prav_1.pdf>.

Stavovské předpisy

Česká asociace sester. Etický kodex sester vypracovaný Mezinárodní radou sester [online]. Dostupné z WWW: <http://www.cnna.cz/docs/tiskoviny/eticky_kodex_icn.pdf>.

Česká lékařská komora. Stavovský předpis č. 10 České lékařské komory: Etický kodex České lékařské komory [online]. Dostupné z WWW: <www.lkcr.cz/doc/cms_library/10_sp_c_10_eticky_kodex-100217.pdf>.

Česká lékárnická komora. Etický kodex České lékárnické komory [online]. Dostupné z WWW: <http://www.lekarnici.cz/O-CLnK/Profesnipredpisy/Rady/H-6-Eticky-kodex-CLnK.aspx>.

Česká stomatologická komora. Etický kodex České stomatologické komory [online]. Dostupné z WWW: <http://dent.cz/index.php?id_strana=94-Etickykodex>.

Jiné zdroje

Důvodová zpráva k § 50 návrhu zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, znění účinné od 29. 6. 2011.

LORMAN, Jaroslav. Přednáška Svědomí pronesená na půdě Vysokoškolského katolického hnutí Praha. 16. března 2015.

Ústav pro jazyk český. Slovník spisovného jazyka českého [online]. Dostupné z WWW: <http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=sv%C4%9Bdomitost&sti=EM PTY&where=hesla&hsubstr=no>.

VÁCHA, Marek. Vzkazy z Auschwitz [online]. 27. 1. 2015. Dostupné z WWW: <http://blog.aktualne.cz/blogy/marek-vacha.php?itemid=24584>.

Předběžná náplň práce

V lékařské etice se v současnosti střetávají dva étosy – étos „výjimečného povolání“, „stavu“, a étos zcela běžného vztahu poskytovatel služby – klient. Tyto étosy jsou často redukovány na paternalismus a autonomii vůle pacienta, avšak takový přístup je zjednodušujícím. Samotný důraz na autonomii vůle pacienta je totiž právním odrazem skutečnosti, že vztah lékaře a pacienta se do jisté míry odlišuje od průměrného vztahu prodejce-kupující (poskytovatel-klient), a to vzhledem k výjimečné povaze hodnot, o které se v případě zdravotních služeb jedná, a také k více vychýlené rovnováze (neboli výraznější nerovnováze) faktického postavení obou stran. Život a zdraví patří k nejvýznamnějším hodnotám; pacient se nachází ve výraznější informační nerovnováze vůči lékaři, než jak tomu většinou ve vztahu poskytovatel služby-klient je; i když jsou také jiné expertní služby, pacient je typicky výrazně oslabený svojí nemoci či zraněním. Důraz na autonomii vůle pacienta je tedy projevem odlišného přístupu ke zdravotnické praxi oproti běžnému poskytování služeb.
Proti tomu lze namítnout, že právní ochrana autonomie vůle je pouhou reflexí faktu nerovného postavení stran a tedy snahou o jakousi nivelizaci tohoto vztahu, jeho postavení na roveň ostatním vztahům. To je ale podstatou problému. Právo zde uznává a reflektuje, že poskytování zdravotních služeb je zvláštní oblastí, která vyžaduje zvláštní přístup.
Jestliže však právo vyrovnává nerovnost stran vztahu lékař-pacient, nečiní to pouze posilováním postavení pacienta, ale analogicky také oslabováním postavení lékaře. Toto se velmi typicky projevuje právě v oblasti svědomí. Lékař je obecně povinen uzavřít smlouvu s každým, kdo o jeho služby projeví zájem, leda by to vedlo ke snížení kvality poskytování těchto služeb (smluvní přímus); lékař má pouze omezené právo na uplatnění výhrady svědomí. Toto jistě do určité míry odpovídá zvláštním úpravám výkonu některých jiných regulovaných („výjimečných“, „stavovských“) povolání, např. advokacie (přičemž ale advokát nemá smluvní přímus, v čemž lze spatřovat další reflexi zcela zvláštní povahy poskytování zdravotní péče). Ve vztahu k většině služeb nebo produktů však jejich poskytovatel, výrobce nebo prodejce není nucen k uzavření určité smlouvy nebo k nabízení určitého státem vymezeného portfolia; pokud je někdy k uzavření smlouvy nebo jinému konání nucen, bývá to z důvodu diskriminace zákazníka.
Vnímání lékařství jako „zvláštního“ povolání tak na jedné straně může vést k hlubší reflexi skutečnosti, že lékař pracuje s hodnota hodnotovými statky mimořádného významu, a tedy že jeho svědomí může být mimořádně zatíženo a vyžaduje proto zvýšenou ochranu. Na druhé straně pak po lékaři coby vykonavateli „zvláštního“ povolání lze požadovat zvláštní oběti, které mohou být součástí profesního étosu.
Vyvstává tedy otázka, zda ve vztahu k výhradě svědomí již vyrovnávání nerovného postavení lékaře a pacienta nemá v současnosti za následek založení nerovnováhy v opačném směru: jinými slovy, zda v určitém kontextu již není lékař slabší stranou tohoto vztahu.
Jak argumentují také odpůrci výhrady svědomí, za spravedlivý můžeme označit stav, kdy jsou práva a povinnosti lékaře a pacienta v rovnováze. Je zjevné, že se zde dostávají do konfliktu dvě práva na zachování integrity – práva na tělesnou a duševní integritu pacienta a lékařova práva na zachování určité specifické složky duševní integrity. Významnou součástí důstojnosti člověka je zachování jeho pozitivního sebepojetí, jeho konzistence s vlastními hodnotami atd. Tato konzistence je přitom do velké míry, ne-li zcela, zachovávána souladem jednání člověka s jeho svědomím.
V případě, kdy jsou uvedená práva v konfliktu, je nutné stanovit základní pravidla pro jejich poměřování. Dle etického konsensu po druhé světové válce je až na zcela výjimečné případy nepřípustný zásah do tělesné a duševní integrity člověka bez jeho souhlasu. Zásah do integrity ve smyslu souladu konání se svědomím je schopen způsobit velmi výraznou újmu na duševním komfortu a důstojnosti člověka. Argument, že lékař s tímto zásahem implicitně souhlasí vykonáváním své profese, je třeba kriticky zkoumat.
Předpokládám, že se ukáže jako nezbytné hledání hranice, kdy je svědomí lékaře zatíženo přespříliš. To se týká i terapeutického postupu, ošetřovatelských rozhodnutí apod. Při tomto hledání je nutné uvažovat mj. i (finanční, časové, citové aj.) náklady lékaře na případnou změnu profese a náklady pacienta na případné vyhledání jiného lékaře v různých situacích.
Budu vycházet z předpokladu, že existuje objektivní mravnost, protože v opačném případě by nemělo smysl vynášet mravní soudy. Na obsahu této objektivní morálky se ale v pluralitní společnosti neshodneme: protože nemáme žádnou konsensuální filosofickou základnu pro poznávání morálky, musíme předpokládat, že ji jako společnost neznáme. Hledáme tedy nejmenší společné jmenovatele našich přesvědčení a jednání. Pokud má být činnost ve zdravotnictví smysluplná, je třeba předpokládat, že je dobré umenšovat utrpení. Lékař bezesporu trpí, pokud jedná v rozporu se svým svědomím. Tím je konflikt práva pacienta a lékaře vyjádřen a potvrzen na více filosofické rovině.
Ačkoliv autonomie a důstojnost lékaře představují hodnoty, které jsou samy o sobě bezpochyby způsobilé ospravedlnit ochranu lékařova svědomí, provedu také stručnou analýzu studií vlivu psychické pohody lékaře na kvalitu poskytovaných zdravotních služeb. Výzkumy se různí v odpovědi na otázku, zda spokojenost lékaře v práci má vliv na kvalitu poskytované péče. Lze ale předpokládat, že i kdyby vliv na péči de lege artis stricto sensu, tedy na „technicky“ správnou péči, byl malý, podstatně výraznější bude tento vliv na komunikaci s pacientem. Právě komunikace s pacientem přitom patří mezi problematické oblasti české medicíny a obecně tvoří jednu z významných součástí klinické praxe.
Nejprve je však třeba vyjasnit několik základních otázek.
Zaprvé je nutné vymezit základní přístupy k mravnímu hodnocení. Jestliže se pohybujeme v oblasti etiky, je zcela nezbytné definovat kritéria mravních soudů, která následně můžeme aplikovat na řešený problém.
Následně se zaměřím na základní prvky vztahu lékař – pacient. Zejména se zaměřím na otázku autonomie vůle, která je pro současnou lékařskou etiku paradigmatickou. Vyvstane tak potřeba vymezit postavení slabší strany, které se bude odvíjet od kritérií, jež nastavíme pro určení situace rovnováhy postavení stran vztahu. Identifikuji stručný seznam základních kritérií, která je třeba ve vztahu lékař-pacient dodržovat za účelem udržení rovnovážného postavení lékaře a pacienta. Při tomto zkoumání, jaké nastavení vztahu lékař-pacient odpovídá stanoveným kritériím rovnovážného postavení stran, se zaměřím především na ochranu svědomí lékaře.
V následující kapitole se budu zabývat svědomím. Použiji velmi stručný přehled několika různých konceptů svědomí historických i současných myslitelů, abych se jej pokusil definovat nejen jako imperativ nastupující v krizových situacích, ale jako jeden z vůdčích principů veškerého jednání člověka. Svědomí je implicitně přítomno v každém činu nebo opomenutí, v každém slově, byť je tomu tak většinou neuvědoměle. Jedná se o jakýsi „program na pozadí“ jednání člověka. Proto se v lékařské praxi svědomí neuplatňuje jen v otázkách explicitní výhrady svědomí, jak je to obvykle chápáno, ale vůbec ve veškerém jednání lékaře včetně jeho terapeutických rozhodnutích či vztahu a komunikace s pacientem.
Poté se konkrétněji zaměřím na význam svědomí lékaře ve smyslu rovnováhy jeho vztahu s pacientem. Nejprve pojednám o významu svědomí v kontextu autonomie vůle a následně jej podrobím zkoumání z hlediska jednotlivých přístupů k mravnímu hodnocení.
Dále se zaměřím na samotnou výhradu svědomí jako zvláštní případ uplatnění svědomí lékaře při poskytování zdravotní péče. Stručně představím jeho právní úpravu na mezinárodní i české úrovni a související etickou diskusi, která je v současné době velmi živá.
V závěru práce pak budu reflektovat potřebu ochrany svědomí lékaře v širší podobě. Navrhnu opatření vhodná pro zajištění odpovídající a vyvážené ochrany svědomí lékaře.
Ačkoliv většinu obsahu práce lze zobecnit také na nelékařská zdravotnická povolání, z rozsahových důvodů se v ní nemohu zabývat jejich případnými specifiky. Proto v práci hovořím pouze o lékařské profesi s tím, že ve větší či menší míře se uvedené vztahuje také na ostatní zdravotnické pracovníky.

V práci budu odpovídat na následující výzkumné otázky a pracovat s následujícími základními hypotézami:

Výzkumné otázky:
1. Je třeba zajistit respektování svědomí lékaře při poskytování zdravotní péče a proč?
2. Jak nastavit systém tak, aby byla práva a povinnosti lékaře a pacienta ve vztahu k ochraně svědomí lékaře v rovnováze?

Hypotézy:
1. Ochrana svědomí lékaře je nezbytná pro rovnováhu postavení lékaře a pacienta.
2. Systém vyžaduje větší důraz na ochranu svědomí lékaře se zachováním autonomie vůle pacienta.

Osnova


Úvod
1. Mravní hodnocení
1.1. Konsekvencionalismus
1.1.1. Utilitarismus
1.2. Kategorická etika
1.3. Etika práv
2. Základní prvky vztahu mezi lékařem a pacientem
2.1. Geneze medicínského paradigmatu
2.2. Autonomie vůle pacienta
2.2.1. Informovaný souhlas
2.3. Autonomie vůle lékaře
2.4. Rovnováha postavení lékaře a pacienta
3.4.1 Kritéria rovnováhy postavení lékaře a pacienta
3. Svědomí
3.1. Geneze pojmu svědomí
3.1.1. Pojem svědomí u antických myslitelů
3.1.2. Pojem svědomí ve středověku a raném novověku
3.1.3. Moderní a postmoderní pojem svědomí
3.2. Svědomí jako vůdčí princip jednání
4. Význam svědomí lékaře
4.1. Význam svědomí pro autonomii vůle
4.2. Význam ochrany svědomí lékaře
4.2.1. Konsekvencionalistický argument
4.2.1.1. Utilitaristický argument
4.2.2. Kategorický argument
4.2.3. Argument etiky práv
5. Výhrada svědomí lékaře
5.1 Pojem výhrady svědomí
5.2 Referenční povinnost
5.3 Právní úprava výhrady svědomí
5.3.1 Mezinárodní právo
5.3.2 Česká republika
5.4 Etické aspekty výhrady svědomí
5.4.1 Kritiky výhrady svědomí
5.4.2 Argumenty pro udržení výhrady svědomí
5.4.3 Možné podoby výhrady svědomí
6 Širší ochrana svědomí lékaře
6.1 Svědomí v každodenní praxi
6.2 Návrh opatření pro zajištění ochrany svědomí lékaře
Závěr

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The Importance and Protection of the Conscience of Physician in the Physician-Patient Relationship

In democratic countries all over the world, the protection of the conscience of health workers represents a very relevant problem. Especially the controversial but legal procedures, such as abortion or, in some countries, euthanasia, are often refused by health workers on the basis of their conscience. The society faces a difficult dilemma of balancing the interests of physicians, patients, and health care systems.
The thesis approaches the problem primarily from the perspective of Catholic moral theology in the frame of a predominantly secular environment of the contemporary Euro-American civilisation. There are analysed the concept of conscience, the basic principles of moral reasoning, virtue ethics and its importance for modern medicine and, finally, the concept of conscientious objection as a model example of the protection of health worker’s conscience. The above mentioned particular topics serve as a basis for the evaluation of the importance of the conscience of health worker and the proposal of possible solutions to the related dilemmas.