Vliv využití Midline a PICC katétrů na četnost komplikací spojených s žilními vstupy u hospitalizovaných pacientů

• Název práce v češtině: Vliv využití Midline a PICC katétrů na četnost komplikací spojených s žilními vstupy u hospitalizovaných pacientů
• Název v anglickém jazyce: Influence of Midline and PICC catheters use on frequency of complications associated with venous lines in hospitalised patients
• Klíčová slova: periferní kanyla, midline katétr, žilní vstup, komplikace žilního vstupu, aktivní přístup
• Klíčová slova anglicky: peripheral cannula, midline catheter, venous access, complication of venous access, active approach
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK (11-00250)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Jana Hocková, MPH, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 23.02.2017
• Datum zadání: 23.02.2017
• Datum a čas obhajoby: 11.06.2019 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 30.04.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 11.06.2019
• Předmět: Obhajoba diplomové práce (B01602)
• Oponenti: Mgr. Pavla Kordulová
• Konzultanti: prof. MUDr. Jiří Charvát, CSc.

Zásady pro vypracování

Diplomová práce musí odpovídat Opatření děkana č.10/2010 a Manuálu pro vytvoření závěrečných kvalifikačních prací 1. LF UK a ÚTPO.

Seznam odborné literatury

Adams, D. Z., Little, A., Vinsant, CH., & Khandelwal, S. (2016). The midline catheter review. The Journal of Emergency Medicine, 51(3), 252-258.

Čutora, J., Kenderessy, P., Chovanová, N., Petrík, O., & Kralinský, K. (2016). PICC pod USG kontrolou, aké jednoduché! Pediatria, 11(2), 23-24.

Douglas, M., & Maňásek, V. (2015). Organizace PICC týmu v zahraničí. Medical tribune, 11(19), B2.

Fricová, J., Chovanec, V., Slováček, L., Hájek, J., & Krajina, A. (2012). Cévní přístupy: Rozdělení žilních vstupů. Česká radiologie, 66(2), 243-244.

Charvát, J. (2016). Žilní vstupy: dlouhodobé a střednědobé. Praha: Grada Publishing.

Chrdle, A., Stropková, R., Smítková, Š., Řehořová, I., & Chmelík, V. (2012). Katétrové infekce krevního řečiště - prevalence a intervence. Časopis lékařů českých, 151(1), 13-16.

Leick-Rude, M. K., & Haney, B. (2006). Midline catheter use in the intensit care numery. Neonatal Network, 25(3), 189-199.

Lisova, K., Pauliova, V., Zemanova, K., & Hromadkova, J. (2015). Experiences of the first PICC team in the Czech Republic. British journal of nursing, 24(2), s4, s6, s10.

Lisová, K., & Paulínová, V. (2013). Ošetřování PICC. Medical tribune, 9(23), s. B5, B7.

Maďar, R., Podstatová, R., & Řehořová, J. (2011). Prevence katétrových infekcí krevního řečiště. Nozokomiálne nákazy, 10(2), 2-7.

Sandrucci, S., & Mussa, B. (2014). Peripherally inserted central venous catheters. Milan: Springer.

Scoppettuolo, G., Pittiruti, M., Pitoni, S., Dolcetti, L., Emoli, A., Mitidieri, A., Migliorini, I., & Annetta, M. G. (2016). Ultrasound-guided short midline catheters for difficult venous access in the emergency department: a retrospective analysis. International Journal of Emergency Medicine, 9(1), 3.

Ventura, R., O'Loughlin, C., & Vavrik, B. (2016). Clinical evaluation of a securement device used on midline catheters. British Journal of Nursing, 25(14), 16-22.

Xu, T., Kingsley, L., DiNucci, S., Messer, G., Jeong, J. H., Morgan, B., Shutt, K., Yassin, & M. H. (2016). Safety and utilization of peripherally inserted central catheters versus midline catheters at a large academic medici center. American Journal of Infection Control, 44(12), 1458-1461.

Předběžná náplň práce

Úvod do problematiky a význam tématu:
Většina nemocných v průběhu hospitalizace potřebuje zavedení žilního vstupu. Žilní vstup je indikován u nemocných k aplikaci léků, infuzních roztoků a parenterální výživy. U nemocných na standardním interním oddělení jsou využívány zejména periferní kanyly. Centrální žilní katétr je zaváděn převážně na pracovišti intenzivní péče. Na standardním oddělení je zaváděn zřídka, při nezbytnosti aplikace do centrálního řečiště i proto, že je spojen s vysokým rizikem infekčních komplikací. Řada nemocných však má velmi obtížně přístupnou vhodnou žílu na horní končetině nebo potřebují žilní vstup na dobu delší než 5-6 dní. V těchto případech je indikováno zavedení midline katétru případně PICC do hluboké žíly ve střední části paže pod sonografickou navigací.


Cíl práce a výzkumné otázky:
Zhodnocení výskytu komplikací v průběhu zavedení periferní kanyly, midline katétru a PICC při správném způsobu ošetření.
Předpokládám, že výsledky mého pozorování přinesou poznatky, které potvrdí, že správná volba žilního vstupu již při přijetí pacienta k hospitalizaci přinese pacientům benefit v podobě snížení komplikací spojených s žilními vstupy.


Metodologie (metoda, výzkumný vzorek):
Na Oddělení cévních vstupů Interní kliniky FN v Motole zavádíme hospitalizovaným pacientům všechny typy katétrů. Po dobu čtyř měsíců budu sledovat výskyt komplikací u jednotlivých typů katétrů na Metabolické jednotce intenzivní péče a třech standardních odděleních. Sledování katétrových komplikací provedu zhruba u dvou set hospitalizovaných pacientů. Jde nejen o výskyt komplikací, které bezprostředně souvisí se zavedeným cévním vstupem, ale i o faktory, které mohou tyto komplikace ovlivnit např. doba zavedení, místo zavedení, stav a způsob fixace.


Předpokládaná implementace:
Práce by měla ukázat, jaký žilní vstup je v klinické praxi pro nemocného nejvýhodnější a zda jeho výběr při přijetí pacienta je spojen s redukcí komplikací.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Introduction into problem and importance of subject:
Majority of patients need an introduction of a venous access during hospitalization. Intravenous access is indicated in patients for application of drugs, intravenous solutions, parenteral nutrition. Peripheral venous cannula is used in patients at standard department of Internal medicine.
Central venous catheter is introduced mostly at intensive care unit. At standard department it is used seldomly, when application into central bloodstream is necessary, because it is associated with higher risk of infectious complications.
Number of patients have difficultly accessible and adequate vein on the upper limb, or they need venous access for period longer than 5-6 days. In these cases an introduction of midline catheter or eventually PICC into deeper vein in middle part of the arm is indicated.

Aim of the study and research questions:
Evaluation of complication occurrence during introduction of peripheral cannula, midline catheter and PICC while using correct method of dressing.
I presume that results of my observation will bring forth knowledge, that will confirm, that correct choice of venous access already at admission of the patient for hospitalization, will bring benefit for the patients, in form of lower incidence of complications associated with venous access.

Methodology (method, research sample)
At „Centrum cévních vstupů“ we introduce all types of catheters for hospitalized patients. I will monitor, for period of four months, the occurrence of complications in individual catheter types at Metabolic intensive care unit and three standard departments. Monitoring of catheter complications will be performed in approximately two hundred patients.
Not only occurrence of complications that are immediately associated with introduced venous access are monitored, but factors that can influence these complications (for example length of introduction, placement, status and form of fixation) as well.


Presumed implementation:
Work should demonstrate, which venous access is in clinical practice best for the patient, and if the selection during patients' admission is associated with reduction of complications