Filosofie a politika v díle L. Strausse a H. Arendtové
| Název práce v češtině: | Filosofie a politika v díle L. Strausse a H. Arendtové |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Philosophy and Politics in the Work of L. Strauss and H. Arendt |
| Akademický rok vypsání: | 2016/2017 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | |
| Ústav: | Katedra politologie (23-KP) |
| Vedoucí / školitel: | Mgr. Jakub Franěk, Ph.D. |
| Řešitel: |
| Zásady pro vypracování |
| Obsahem práce má být komparace pojetí politické filosofie v díle L. Strausse a H. Arendtové.
Oba tito autři měli jako původem němečtí Židé, kteří před nacismem utekli do Spojených států, podobný osud, oba byli také značně ovlivněni myšlenkami M. Heideggera, u něhož studovali. Oba také patří mezi nejvlivnější politické myslitele dvacátého století. Lze přitom říct, že ústředním problémem díla obou autorů je otázka po samotné podstatě politické filosofie, respektive problém vztahu mezi filosofií a politikou. Oba autoři totiž tvrdí, že pro vznik a vývoj celé tradice politické filosofie byl klíčový konflikt mezi filosofií a politikou ztělesněný v odsouzení a popravě Sókrata athénskou polis. Oba se také shodují v tom, že politická filosofie od svého založení Platónem až do devatenáctého století byla z velké části motivována politckými intencemi, tedy snahou omezit svévoli (demokratické politiky) a učinit tak život v obci bezpečnějším pro filosofy. Strauss a Aerndtová se však zásadně rozcházejí ve svém hodnocení takto chápané tradice politické filosofie, jejího dalšího vývoje i politických dopadů. Zatímco Arendtová nachází v Platónově nepřátelském poměru k athénské demokracii první zárodek totalitarismu dvacátého století, podle Strauss nachází původ totalitních ideologií až v moderním vývoji tradice politické filosofie počínaje Machiavellim, které podle něj představují odchýlení od jejího původního směřování. Můžeme také říci, že zatímco Strauss se ve svém díle snaží o rehabilitaci či dokonce renesanci politické filosofie v jejích původních Platónských intencích, Arendtová usiluje o její překonání. Oba autoři se také samozřejmě rozcházejí ve své politické orientaci a ve svém pohledu na moderní demokracii. Zatímco Strauss je bytostně konzervativní autor, který je značně skeptický k možnostem demokratické politiky, Arentová je (alespoň z části oprávněně) považována za stoupenkyni participativní demokracie. Přesné vymezení obsahu práce, formulace hlavních tezí a výzkumných otázek, jakož i návrh struktury práce, musí vycházet z konzultací mezi řešitelem a vedoucím práce. |
| Seznam odborné literatury |
| Základní seznam doporučené ltieratury:
H. Arendt: The Human Condition (česky Vita Activa) H. Arendt: Between Past and Future (česky Mezi minulostí a budoucností) H. Arendt: The Lfe of the Mind (česky Život ducha) H. Arendt: The Origins of Totalitarianism (česky Původ totalitarianismu) H. Arendt: "Philosophy and Politics", Social Research 57/1 R. Beiner: "Hannah Arendt and Leo Strauss: The Uncommenced Dialogue", Political Theory 18/2. L. Strauss: Eseje o politické filosofii L. Strauss: Persecution and the Art of Writing L. Strauss: Natural Right and History D. Villa: Socratic Citizenship |