Dionýský a apollinský princip ve videohrách
| Název práce v češtině: | Dionýský a apollinský princip ve videohrách |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Dionysian and Apollonian principles in videogames |
| Klíčová slova: | Nietzsche, Dionýsos, Apollón, estetika, videohry, hry, umění, Journey, Caillois |
| Klíčová slova anglicky: | Nietzsche, Dionysus, Apollo, aesthetics, videogames, games, art, Journey, Caillois |
| Akademický rok vypsání: | 2016/2017 |
| Typ práce: | bakalářská práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Program SHV - Filosofický modul (24-FM) |
| Vedoucí / školitel: | Mgr. Jakub Chavalka, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 26.11.2016 |
| Datum zadání: | 26.11.2016 |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 30.04.2018 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 30.04.2018 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 04.06.2018 |
| Předmět: | Obhajoba bakalářské práce (YAK47005) |
| Oponenti: | Mgr. Jakub Marek, Ph.D. |
| Zásady pro vypracování |
| Bakalářská práce se pokusí najít podobnost mezi dvěma principy antického dramatu, jak je interpretuje Friedrich Nietzsche, a prvky, které se objevují ve videohrách, počítačových, konzolových i jiných. Jsou to principy apollinské a dionýské. Student se zároveň pokusí položit do kontrastu diváka či herce antické tragédie a hráče videoher. Hlavním východiskem bude kniha Zrození tragédie. Základní herní teorie tradičně rozlišují dvě hlavní složky videoher – narativ a systém pravidel. Aplikování Nietzscheho interpretace antického dramatu by nám však mohlo otevřít nový způsob nahlížení videoher, pakliže se podaří najít společnou strukturu, na základě které by bylo možno komparaci vytvořit. Divadelní hra vychází ze stejné struktury jako ostatní formy her, ať už řečových, sportovních či jiných. U videoher se však stírá jasná hranice mezi divákem a hercem, která se navíc liší podle typu hry, zda více inklinuje k principu dionýskému nebo apollinskému. |
| Seznam odborné literatury |
| NIETZSCHE, F. Zrození tragédie. Praha: Studentské nakladatelství Gryf, 1993.
NIETZSCHE, F. Soumrak model. Olomouc: Votobia, 1995. AARSETH, Espen. A narrative theory of games. Proceedings of the International Conference on the Foundations of Digital Games - FDG '12. New York, USA: ACM Press, 2012. Dostupné z: http://dl.acm.org/citation.cfm?doid=2282338.2282365 BURGUN, Keith. Game design theory: a new philosophy for understanding games [online]. Boca Raton, Fla.: CRC Press, 2013. CAILLOIS, Roger. Hry a lidé: maska a závrať. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Studia Ypsilon, 1998. FRASCA, Gonzalo. Play the Message: Play, Game and Videogame Rhetoric.Ph.D. Dissertation, IT University of Copenhagen, 2007 GEE, James Paul. What video games have to teach us about learning and literacy. New York: Palgrave Macmillan, 2007. HUIZINGA, Johan. Homo ludens: o původu kultury ve hře. Vyd. 2., v edici Studie 1. Praha: Dauphin, 2000. SOKOL, Jan. Malá filosofie člověka a Slovník filosofických pojmů. 6., přeprac. vyd., (Ve Vyšehradu 4.). Praha: Vyšehrad, 2010. |
| Předběžná náplň práce |
| 1) Vymezení pojmů
a) Dionýský a apollinský princip b) Hra a videohra 2) Dvojí princip – komparace a) Hry dionýské b) Hry apollinské c) Spjatost obou principů 3) Herec a divák a) Divák a herec antického dramatu b) Hráč 4) Hrající divák a) Aktivní participace diváka ve hrách b) Pojetí diváka u her dionýských a apollinských |