Pacienti s mentální anorexií vykazují již v dětství osobnostní charakteristiky zahrnující úzkost, negativní emocionalitu, perfekcionismus nebo vyhýbavé chování, které jsou důsledkem geneticky podmíněných změn ve funkci serotoninergního, a dopamiergního systému v mozku. Interakce genetických predispozic s environmentálními faktory, v tomto případě sociokulturními tlaky okolí nebo stresem, přispívá k rozvoji mentální anorexie. Restrikce potravy může představovat způsob jak snížit negativní emocionalitu, která je důsledkem nerovnováhy mezi inhibiční odpovědí serotoninu a motivační odpovědí dopaminu. Specifické psychopatologické rysy a chování jako je zkreslené vnímání vlastního těla, neschopnost rozpoznat závažnost onemocnění stejně jako odmítání jídla i ve stavu vážné podvýživy jsou pravděpodobně důsledkem změn ve funkci limbického a kognitivního okruhu, které vedou k aberantní viscerální interocepci a změnám v systému odměny.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
Individuals with anorexia nervosa tend to have childhood personality traits including anxiety, negative emotionality, perfectionism or harm avoidance as a result of genetically conditioned changes in the serotoninergic and dopamine system. Interaction of genetic predispositions with environmental factors, in this case sociocultural pressures of the environment or stress, contributes to the development of mental anorexia. Food restriction may be a way to reduce negative emotionality that results from an imbalance between serotonin inhibition response and dopamine reward response. Psychopathological features and behaviors such as body image dissortion, inability to recognize the severity of the disease, as well as food avoidance despite serious malnutrition are probably due to changes in limbic and cognitive circuits function, leading to aberrant visceral interception and changes reward-related system.
- zadáno vedoucím/školitelem