Interval odpočinku a jeho vliv na akceleraci

• Název práce v češtině: Interval odpočinku a jeho vliv na akceleraci
• Název v anglickém jazyce: Recovery duration and its effect on acceleration
• Klíčová slova: kopaná, rychlostní schopnosti, adolescence, zapracování, testování
• Klíčová slova anglicky: soccer, speed capabilities, adolescence, incorporation, testing
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Atletika (51-600100)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Radim Jebavý, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 09.11.2016
• Datum zadání: 09.11.2016
• Datum a čas obhajoby: 07.09.2018 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 23.08.2018
• Datum odevzdání tištěné podoby: 23.08.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 07.09.2018
• Oponenti: RNDr. PaedDr. Pavel Červinka, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Cíle: Hlavním cílem bylo zjištění vlivu různého intervalu odpočinku mezi sprinty na 30 m. Vedlejším cílem bylo pomocí ankety zjistit, jaké jsou názory trenérů různých sportovních odvětví na interval odpočinku, charakter odpočinku, a jak podle nich může ovlivnit rychlost.
Metody: Data pro výsledky mé bakalářské práce byla získána pomocí metody testovací a následné komparace opakovaných rychlostních běhů na 4 x 30 m, mezi kterými byl různý interval odpočinku. Měření se zúčastnilo 15 hráčů kopané adolescentního věku. Tři skupiny hráčů fotbalu po klasickém předzápasovém rozcvičení (zahřátí, mobilizace a dynamické cviky bez míče, cviky s míčem) absolvovali 2x běh na 30 m mezi kterými byl interval odpočinku 4 minuty. Následně pak každá skupina měla odlišnou dobu odpočinku, kdy SKUPINA I odpočívala 10 minut, SKUPINA II 20 minut a SKUPINA III 40 minut. Po stanovené době odpočinku měli testovaní absolvovat zapracování v časovém úseku 5 minut, které obsahovalo zkrácenou verzi SBC s výběhem a následovali další dva běhy na 30 metrů s odstupem 4 minut. Celkem proběhly 3 měření, postupně si skupiny všechny intervaly s týdenním či dvoutýdenním rozestupem vyměnily
Naměřené hodnoty byly porovnány a zpracovány pomocí funkcí rozptylu VAR.P. a F.TESTU v Microsoft Excel.
Výsledky: V rychlostních testech s odlišným intervalem odpočinku dosáhli probandi nejhorších průměrných časů po intervalu odpočinku 10 minut. Naopak nejlepších časů dosáhli probandi po intervalu odpočinku 40 minut. Výsledky F.TESTU měly hodnoty p > 0,05, tedy výsledky jsou statisticky nevýznamné. Z hlediska věcné významnosti výsledky napovídají pro akcelerační test interval odpočinku 40 minut jako dobu, po které je vhodné zařadit znovurozcvičení.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The primary goal was to find out the effect of different recovery duration between sprints of 30 m distance. The secondary goal was to find out what are the views of trainers from different sports sectors on the interval of rest, the nature of the rest, and how they can influence the speed.
Methods: Data for the results of my bachelor thesis were obtained by the method of testing and subsequent comparison of repeated speed runs to 4 x 30 m, among which there was a different interval of rest. Measurement was attended by 15 football players of adolescent age. Three groups of soccer players after a classic pre-match warm-up (warm-up, mobilization, and dynamic ballless exercises, ball exercises) have completed two runs of 30 meters, among which rest was 4 minutes. Subsequently, each group had a different recovery duration when GROUP I rested 10 minutes, GROUP II 20 minutes, and GROUP III 40 minutes. After a set recovery interval, the test was to complete a 5 minute run, which contained a shortened version of the special running excersizes and followed by another two runs of 30 meters with a 4 minute interval of rest. In total, 3 measurements were taken, and the groups changed all the intervals with the weekly spacing.
Measured values were compared and processed using the VAR.P variance function. F.TEST in Microsoft Excel.
Results: In speed tests with different duration of recovery, the probands reached the worst average times after the rest interval of 10 minutes. On the contrary, probands reached the best times after the duration of recovery 40 minutes. The results of F.TEST have values p> 0.05, so the results are statistically insignificant. From the point of view of material significance, the results indicate for the acceleration test a duration of recovery of 40 minutes as a period of re-training.