Krása a atraktivita zvířat a její vnímání u různých skupin respondentů

• Název práce v češtině: Krása a atraktivita zvířat a její vnímání u různých skupin respondentů
• Název v anglickém jazyce: Beauty and attractiveness of animals and its perception: The influence of respondent’s characteristics
• Klíčová slova: krása zvířat, atraktivita zvířat, vzdělání, věk, pohlaví, rozhodování v druhové ochraně
• Klíčová slova anglicky: beauty of animals, attractiveness of animals, education, age, gender, conservation decision
• Akademický rok vypsání: 2016/2017
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra zoologie (31-170)
• Vedoucí / školitel: RNDr. Eva Landová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 18.10.2016
• Datum zadání: 21.10.2016
• Konzultanti: prof. RNDr. Daniel Frynta, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Postoj člověka vůči zvířatům ovlivňují jak charakteristiky zvířat samotných (Gunnthorsdottir, 2001), tak i vlastnosti respondentů. Pozitivní vztah ke zvířatům se promítá i do hodnocení jejich krásy i do emočního postoje, který respondent vůči zvířeti zaujímá. Vysoké hodnocení krásy obvykle vzbuzuje pozitivní emoce a je korelováno s ochotou zvíře chránit jak u savců (Poláková, 2016), tak i u plazů (Janovcová, 2015). Naopak nízké hodnocení krásy či znechucení ze zvířete přispívají k nízké ochotě daný druh chránit u savců (Poláková, 2016, Peléšková, 2016) i plazů (Janovcová, 2015). V literatuře bývají často zaměňovány pojmy „krása“ a „atraktivita“, ovšem významy těchto pojmů se v detailech liší (Ortony, 1990). Zatímco „krása“ je prvkem estetiky a je považována za něco líbivého, pozitivně ovlivňujícího lidské emoce, pojem „atraktivita“ je popisován jako jakákoli reakce (pozitivní i negativní) vůči objektu či osobě. Faktory ovlivňující hodnocení zvířete jako "krásné" a "atraktivní" nebyly doposud hodnoceny, stejně jako jednotlivé charakteristiky respondentů (zejména vzdělání) ovlivňující jejich estetické preference vůči zvířatům.
Hlavní cíle této práce jsou:
1. Pomocí přímého testování studentů vysokých a středních škol zjistit, jak ovlivňuje zejména stupeň a zaměření vzdělání, ale i věk a pohlaví respondenta, lidské estetické preference vůči zvířatům.
2. Pomocí internetového testování zjistit, jak se liší konkrétní charakteristiky objektu (fotografie či ilustrace zvířete) zodpovědné za jeho hodnocení jako „krásného“ a „atraktivního“.
3. Pomocí experimentální hry „Willingness to pay“ zjistit, jak se liší ochota investovat do ochrany konkrétního druhu v závislosti na jeho hodnocení jako „krásného“ a „atraktivního“.
Průběh projektu bude modifikován v závislosti na získaných výsledcích.
Gunnthorsdottir A. (2001): Physical attractiveness of an animal species as a decision factor for its preservation. Anthrozoos, 14, 204-215.
Janovcová M. (2015): Lidské preference vůči plazům a jejich důslekdy v konzervační biologii. Karlova univerzita, Praha.
Peléšková, Š. (2016): Pozitivní a negativní vztah ke zvířatům. Karlova univerzita, Praha.
Poláková P. (2016): Vnímání krásy savců v Zoo Praha: vliv věku a vzdělání respondentů. Karlova univerzita, Praha.
Ortony, A., Clore, G. L. & Collins, A. (1990) The cognitive structure of emotions. Cambridge University Press Cambridge, England.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The attitude of humans to animals is influenced by animal features (Gunnthorsdottir, 2001) as well as by respondents’ characteristics. Positive attitude to animals affects human aesthetic preferences to animals as well as emotions felt towards them. High evaluation of beauty usually affects positive emotion and is correlated with high willingness to conserve the species in mammals (Poláková, 2016) and reptiles (Janovcová, 2015). On the other side, low evaluation of beauty or disgust usually contributes to low willingness to conserve the species in mammals (Poláková, 2016, Peléšková, 2016) and reptiles (Janovcová, 2015). The term “beauty” and “attractiveness” are often considered as synonyms, but they differ in details (Ortony, 1990). While “beauty” is a feature of aesthetics and is considered as something pleasant, positively affecting human emotions, the term “attractiveness” is described as any reaction (positive or negative) towards an object or person. The factors influencing species ranking as “beautiful” or “attractive” has not been yet evaluated, as well as specific characteristics of respondents (especially education) affecting human aesthetic preferences towards animals.
The main aims of this thesis are:
1. To find out how especially degree and focus of education of respondents, as well as their age and gender, affects human aesthetic preferences to animals using direct testing of university and high school student.
2. To determine precise characteristics of animals that influence their rating as “beautiful” or “attractive” using internet testing.
3. To find out how animals considered as “beautiful” or “attractive” differ in obtained investments to their conservation using experimental game “Willingness to pay”.
The project will be modified depending to obtained results.
Gunnthorsdottir A. (2001): Physical attractiveness of an animal species as a decision factor for its preservation. Anthrozoos, 14, 204-215.
Janovcová M. (2015): Lidské preference vůči plazům a jejich důslekdy v konzervační biologii. Karlova univerzita, Praha.
Peléšková, Š. (2016): Pozitivní a negativní vztah ke zvířatům. Karlova univerzita, Praha.
Poláková P. (2016): Vnímání krásy savců v Zoo Praha: vliv věku a vzdělání respondentů. Karlova univerzita, Praha.
Ortony, A., Clore, G. L. & Collins, A. (1990) The cognitive structure of emotions. Cambridge University Press Cambridge, England.