Úloha Světové zdravotnické organizace v případu epidemie viru eboly na území západní Afriky v roce 2014

• Název práce v češtině: Úloha Světové zdravotnické organizace v případu epidemie viru eboly na území západní Afriky v roce 2014
• Název v anglickém jazyce: The Role of World Health Organization in the case of 2014 EVD outbreak in Western Africa
• Klíčová slova: WHO, Světová zdravotnická organizace, ebola, principal-agent model, mezinárodní organizace, mezinárodní bezpečnost, ochrana veřejného zdraví, Guinea, Libérie, Sierra Leone, AFRO,PHEIC, UNMEER
• Klíčová slova anglicky: WHO, World Health Organization, ebola, principal-agent model, international organizations, international security, public health security, Guinea, Liberia, Sierra Leone, AFRO,PHEIC, UNMEER
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra mezinárodních vztahů (23-KMV)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Irah Kučerová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 23.06.2016
• Datum zadání: 23.06.2016
• Datum a čas obhajoby: 20.06.2017 08:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, J4020, Jinonice - místn. č. 4020
• Datum odevzdání elektronické podoby: 16.05.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 20.06.2017
• Oponenti: doc. PhDr. Běla Plechanovová, CSc.

Seznam odborné literatury

Chan M. (2015). Report by the Director-General to the Special Session of the Executive Board on Ebola (http://www.who.int/dg/speeches/2015/executive-board-ebola/en/, 22.5.2016).
Chan, M. (2015). Address by Dr Margaret Chan, Director General, to the Sixty eighth World Health Assembly (http://apps.who.int/gb/ebwha/pdf_files/WHA68/A68_3-en.pdf, 20.5.2016).
GOSTIN, Lawrence O. a Eric A. FRIEDMAN. A retrospective and prospective analysis of the west African Ebola virus disease epidemic: robust national health systems at the foundation and an empowered WHO at the apex. Lancet [online]. 2015, 385(9980), 1902-1909 [cit. 2016-04-20]. ISSN 00995355.
Hanrieder, T. (2015). International Organization in Time: Fragmentation and Reform (UK: Oxford University Press).
Hawkins, David, David Lake, Daniel Nielson, and Michael Tierney. “Delegation under Anarchy: States, International Organizations, and Principal-Agent Theory.” In Delegation and Agency in International Organizations, edited by David Hawkins, David Lake, Daniel Nielson and Michael Tierney, 3–38. Cambridge: Cambridge University Press, 2006.
Kamaradt-Scott, A. (2016). WHO´s to blame? The World Health Organization and the 2014 Ebola outbreak in West Africa, Third World Quarterly, 37:3, 401–418.
Kassim, Hussein, and Anand Menon. ““The Principal-Agent Approach and the Study of the European Union: Promise Unfulfilled?” Journal of European Public Policy 10, no. 1 (2003): 121–139.
MCINNES, COLIN. WHO's next? Changing authority in global health governance after Ebola. International Affairs [online]. 2015, 91(6), 1299-1316 [cit. 2016-04-20]. DOI: 10.1111/1468-2346.12454. ISSN 00205850.
Nielson, D. L., & Tierney, M. J. (2003). Delegation to International Organizations: Agency Theory and World Bank Environmental Reform. International Organization, 57(2), 241-276. doi:10.1017/S0020818303572010
WHO (2014). Ebola Response Roadmap (http://apps.who.int/iris/bitstream/10665/131596/1/EbolaResponseRoadmap.pdf?ua=1, 17.5.2016).
WHO (2014). Ebola virus disease in Guinea (http://www.afro.who.int/en/clusters-a-programmes/dpc/epidemic-a-pandemic-alert-and-response/outbreak-news/4063-ebola-hemorrhagic-fever-in-guinea.html, 17.5.2016).
WHO (2014). Ebola virus disease, Liberia (Situation as of 30 March 2014) (http://www.afro.who.int/en/clusters-a-programmes/dpc/epidemic-a-pandemic-alert-and-response/4072-ebola-virus-disease-liberia.html, 17.5.2016).
WHO (2014). Ebola virus disease, West Africa – update 8 August 2014 (http://www.afro.who.int/en/clusters-a-programmes/dpc/epidemic-a-pandemic-alert-and-response/outbreak-news/4241-ebola-virus-disease-west-africa-8-august-2014.html, 17.5.2016).
WHO (2015). Implementation of the International Health Regulations (2005) (http://reliefweb.int/sites/reliefweb.int/files/resources/B136_22-en.pdf, 22.5.2016).
WHO (2015a). Key events in the WHO response to the Ebola outbreak (http://www.who.int/csr/disease/ebola/one-year-report/who-response/en/, 17.5.2016).
WHO. Ebola virus disease (http://www.who.int/csr/don/archive/disease/ebola/en, 17.5.2016).

Předběžná náplň práce

Reakce Světové zdravotnické organizace (WHO) na vypuknutí epidemie eboly v zemích západní Afriky je všeobecně vnímána jako neúspěch, který vedl k četné kritice ze strany jednotlivců, členských zemí i ostatních mezinárodních organizací, směřující především na fungování a efektivitu této organizace. Situace v zemích západní Afriky se od března do konce roku 2014 stala natolik kritickou, že iniciativu převzala Rada Bezpečnosti OSN, prohlásila epidemii za hrozbu mezinárodnímu míru a iniciovala United Nations Mission for Ebola Emergency Response (UNMEER). Tuto misi zaměřenou čistě na ochranu veřejného zdraví můžeme považovat za první v celé historii OSN.
Nicméně zastávám názor, že jednostranné odsouzení WHO a její reakce na vypuknutí této epidemie by mohlo být do jisté míry zavádějící. Cílem mé diplomové práce je tedy objektivní zhodnocení celé situace z roku 2014, s přihlédnutím na předešlou praxi WHO, ke vztahu ústředí organizace a členských zemí, resp. jejích regionálních poboček, i k dalším krizím, se kterými se organizace musela potýkat souběžně s vypuknutím epidemie eboly.
Práce bude konkrétně hledat odpověď na tyto výzkumné otázky:
Disponuje WHO dostatečnými kapacitami pro to, aby byla schopna efektivně reagovat na ohrožení veřejného zdraví?
Jakým způsobem ovlivňují členské státy, resp. regionální pobočky WHO její reakci na ohrožení veřejného zdraví na mezinárodní scéně?
Svou diplomovou práci koncipuji jako případovou studii zaměřenou na hlubší pochopení fungování WHO a jejího vztahu s jejími členskými státy, resp. regionálními pobočkami na konkrétním případu epidemie eboly v zemích západní Afriky v roce 2014. Domnívám se, že právě pochopení vztahu ústředí WHO a členských států organizace, resp. problémů mezi ústředím WHO se svými regionálními pobočkami, které disponují rozsáhlou samostatností, je klíčové pro pochopení širších problémů fungování WHO. Jako teoretický rámec celé práce tedy použiji Principal-Agent model, který považuji za nejvíce vhodný.
Problematice fungování WHO a její reakce na hrozby veřejného zdraví je bohužel i v současné době věnována nedostatečná pozornost. Zároveň se však jedná o závažné téma, které ovlivňuje celou řadu dalších oblastí lidského života, nejen mezinárodní bezpečnost, ale také efektivní rozvoj a ekonomiku zasažených zemí. V současné době se ohrožení veřejného zdraví v mezinárodním měřítku stává stále závažnějším tématem. Roste požadavek po efektivnějším fungování a sebevědomější roli WHO v oblasti ochrany veřejného zdraví. Zároveň však tato organizace podle mého názoru nemá dostatečné kapacity na to, aby plnila roli prvotního „zachránce“. Domnívám se, že toto je do jisté míry způsobeno nevolí členských států, které se nechtějí vzdát části své suverenity na úkor zvýšení bezpečnosti v oblasti veřejného zdraví a flexibilnější reakce na její ohrožení.
Předběžná osnova práce:
1. Principal-Agent model a mezinárodní organizace
- popis tohoto modelu
- zdůvodnění proč je tento model vhodný pro rozbor Světové zdravotnické organizace
2. Světová zdravotnická organizace a její fungování
- v této kapitole hodlám stručně nastínit historii fungování WHO
- bude zde kladen důraz především na problém fragmentace, se kterým se tato organizace potýká od svého samotného založení, a na správné pochopení faktické role WHO v oblasti ochrany veřejného zdraví na mezinárodní scéně. WHO se potýká nejen s vertikální fragmentací v oblasti rozhodovacích pravomocí, ale také s horizontální fragmentací v oblasti pole působnosti. Ačkoliv lze zaznamenat v celé historii WHO četné pokusy o centralizaci těchto pravomocí, všechny de facto vedly k přesnému opaku, a tedy k prohloubení tohoto fragmentačního problému. Za důvod lze vnímat především vztah ústředí WHO a jejích jednotlivých států, resp. regionálních poboček organizace.
3. Propuknutí epidemie eboly v zemích západní Afriky v roce 2014
- Tato kapitola bude klást důraz na postupný průběh epidemie od svého propuknutí v březnu 2014 do konce tohoto roku, kdy hlavní iniciativu převzala Rada Bezpečnosti OSN. Bude zde popsána počáteční reakce WHO na epidemii a její postupný průběh.
4. Zhodnocení reakce WHO na epidemii eboly v roce 2014
Reakce na případ eboly v roce 2014 bude porovnána s předešlými případy propuknutí eboly a jiných epidemií (např. SARS). Bude porovnán např. počet a rozmístění personálu v zemích zasažených epidemií a postup reakce na krizi s předešlými případy ohrožení veřejného zdraví. Bude přihlédnuto k faktickým kapacitám, kterými WHO může v případě propuknutí epidemie disponovat. Zmíněny také budou širší okolnosti v roce 2014, se kterými se organizace musela potýkat. V neposlední řadě bude analyzována spolupráce zasažených zemí s WHO.