Spojené státy americké jako příčina latinskoamerické integrace

• Název práce v češtině: Spojené státy americké jako příčina latinskoamerické integrace
• Název v anglickém jazyce: The United States of America as a Cause of Latin American Integration Process
• Klíčová slova: Latinská Amerika, USA, regionální integrace, mezinárodní organizace, soft balancing, UNASUR, CELAC, SELA, MERCOSUR, ALADI
• Klíčová slova anglicky: Latin America, USA, regional integration, international organizations, soft balancing, UNASUR, CELAC, SELA, MERCOSUR, ALADI
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra mezinárodních vztahů (23-KMV)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Malvína Krausz Hladká, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 02.06.2016
• Datum zadání: 02.06.2016
• Datum a čas obhajoby: 20.06.2017 08:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice - U Kříže 8, J4020, Jinonice - místn. č. 4020
• Datum odevzdání elektronické podoby: 11.05.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 20.06.2017
• Oponenti: PhDr. Jaromír Soukup, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Zvolené téma je v prvé řadě výsledkem autorova hlubokého zájmu o politiku a historii

Latinské Ameriky, čemuž odpovídá i jeho zaměření v rámci oboru mezinárodní vztahy.

Zároveň se jedná o oblast v českém prostředí dosti opomíjenou, a to navzdory jejímu

významu, který bude v budoucnu pravděpodobně stále narůstat. Existuje zde sice dostatek

historických publikací, avšak politologické výstupy se až na čestné výjimky prakticky

nevyskytují. Jedním z cílů této práce je pokusit se přispět k rozvoji disciplíny mezinárodní

vztahy právě analýzou politiky Latinské Ameriky v období od konce 2. světové války do

současnosti.

Zvolený koncept „soft balancing“ je navíc vzhledem k ostatním konceptům vyvažování

poměrně novým a speciálně pro latinskoamerický region nepříliš (pokud vůbec) využívaným.

Oproti pojetí Roberta A. Papea (2005) v článku „Soft Balancing against the United States“ je

navíc tento koncept uplatňován i na období před nástupem administrativy George W. Bushe.

Jedná se tedy další akademický přínos této práce.

Cíle práce, formulace výzkumné otázky

Kromě výše uvedených akademických cílů je primárním cílem práce zjistit, zda měla obava

latinskoamerických států z USA vliv na vznik latinskoamerických integračních uskupení.

Jinými slovy, zda mocenské ambice USA v daném regionu způsobily zintenzivnění

integračního procesu mezi zeměmi Latinské Ameriky, které tak byly přinuceny kvůli ochraně

vlastních zájmů navzájem kooperovat. Obecnějším cílem je pak osvětlit příčiny vzniku

zmíněných institucí.

Hlavní výzkumnou otázkou je: „Do jaké míry přispěla obava latinskoamerických států

z USA ke vzniku latinskoamerických integračních uskupení?“ Dalšími výzkumnými otázkami

jsou:

1) Jaké byly příčiny vzniku latinskoamerických integračních uskupení; 2) Jak se měnily

mocenské ambice USA v regionu Latinské Ameriky od konce 2. světové války?; 3) Jaká je

primární oblast integrace latinskoamerických států?

Seznam odborné literatury

Neperiodická

CABLE, Vincent. Foreign investment, economic integration and industrial structure in

Central America. Glasgow: Institute of Latin American Studies, University of Glasgow,

1976. Occasional Papers / Institute of Latin American Studies, University of Glasgow.

GIORDANO, Paolo., Francesco. LANZAFAME a Jorg MEYER-STAMER. Asymmetries in

regional integration and local development [online]. Washington DC: Inter-American

Development Bank, 2005 [cit. 2016-05- 18]. Dostupné z:

http://site.ebrary.com/lib/cuni/Doc?id=10089225

KARNS, Margaret P. a Karen A. MINGST. International organizations: the politics and

processes of global governance. Boulder, Colo.: Lynne Rienner Publishers, 2004. ISBN

155587987X. Dostupné také z: http://www.loc.gov/catdir/toc/ecip0412/2003026519.html

KLÍMA, Jan. Dějiny Latinské Ameriky: vývoj oblasti, regionů a států. Praha: Nakladatelství

Lidové noviny, 2015. ISBN 9788074223686.

KRATOCHVÍL, Petr. Teorie evropské integrace. Praha: Portál, 2008. ISBN 9788073674670.

KRYZANEK, Michael J. U.S.-Latin American relations. 4th ed. Westport: Praeger

Publishers, 2008. ISBN 9780275994495. Dostupné také z:

http://www.loc.gov/catdir/toc/ecip081/2007039211.html

LIVINGSTONE, Grace. Zadní dvorek Ameriky: Spojené státy a Latinská Amerika od

Monroeovy doktríny po válku proti teroru. Všeň: Grimmus, 2011. Politika - historie.

ISBN 9788087461020.

MCPHERSON, Alan. Yankee No!: anti-Americanism in U.S.-Latin American relations.

Cambridge: Harvard University Press, 2006. ISBN 0674019970.

OPATRNÝ, Josef, Jindřich DEJMEK, Ádám ANDERLE, et al. Las relaciones entre Europa

Oriental y América Latina 1945-1989. 1a edición. Praga: Karolinum, 2015. Ibero-

Americana Pragensia. Supplementum. ISBN 9788024630892.

OPATRNÝ, Josef. Amerika v proměnách staletí. Praha: Libri, 1998. ISBN 8085983427.

PARISH, R. Randal. Stability with hegemony: Brazil, Argentina, and Southern cone

integration. Albuquerque: University of New Mexico, 2000. NAFTA-MERCOSUR

Working Paper Series / University of New Mexico, Latin American and Iberian Institute.

SKIDMORE, Thomas E. a Peter H. SMITH. Modern Latin America. 5th ed. New York;

Oxford: Oxford University Press, 2001. ISBN 0195129954.

SMITH, Peter H. Talons of the eagle: dynamics of U. S.-Latin American relations. 2. ed. New

York: Oxford University Press, 2000. ISBN 0195129989.

WAISOVÁ, Šárka. Mezinárodní organizace a režimy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství

Aleš Čeněk, 2008. ISBN 9788073801090.

WILLIAMSON, Edwin. The Penguin history of Latin America. New York: Penguin Books,

1992. ISBN 01-401- 2559-0.

Periodická

ALMEIDA, Paulo Roberto de. Sovereignty and regional integration in Latin America: a

political conundrum?. Contexto Internacional, 2013, 35.2: 471-495.

BASNET, Hem C.; SHARMA, Subhash C. Economic Integration in Latin America. Journal

of Economic Integration, 2013, 551-579.

BUELVAS, Eduardo Pastrana. Why regionalism has failed in Latin America: lack of

stateness as an important factor for failure of sovereignty transfer in integration

projects. Contexto Internacional, 2013, 35.2: 443-469.

DANIELA, SEGOVIA. Latin America and the Caribbean: Between the OAS and

CELAC. European Review of Latin American and Caribbean Studies, 2013, 95.

FLOROIU, Mihai, et al. Mercosul-Latin- America Union. Public Administration and Reginal

Studies, 2014, 26-33.

GENNA, Gaspare; HIROI, Taeko. Power Preponderance and Domestic Politics: Explaining

Regional Economic Integration in Latin America and the Caribbean, 1960-

1997. International Interactions, 2004, 30.2: 143-164.

GRIECO, Joseph M. Anarchy and the limits of cooperation: a realist critique of the newest

liberal institutionalism. International organization, 1988, 42.03: 485-507.

JERVIS, Robert. Cooperation under the security dilemma. World politics, 1978, 30.02: 167-

214.

JERVIS, Robert. Realism, neoliberalism, and cooperation: understanding the

debate. International Security, 1999, 24.1: 42-63.

KALTENTHALER, Karl; MORA, Frank O. Explaining Latin American economic

integration: the case of Mercosur. Review of International Political Economy, 2002, 9.1:

72-97.

MACE, Gordon. Regional integration in Latin America: a long and winding

road.International Journal, 1988, 43.3: 404-427.

MALAMUD, Andrés. Regional integration in Latin America: comparative theories and

institutions. Sociología, 2004, 44.

MALAMUD, Andrés. Theories of Regional Integration and the Origins of MERCOSUR. The

law of MERCOSUR, 2010, 9-28.

MALAMUD, Andrés; GARDINI, Gian Luca. Has regionalism peaked? The Latin American

quagmire and its lessons. The International Spectator, 2012, 47.1: 116-133.

MERA, L. Obstacles to regional Integration in Latin America and the Caribbean: Compliance

and Implementation Problems. Paper series, 2007, 7.8.

PAPE, Robert A. Soft balancing against the United States. International security, 2005, 30.1:

7-45.

PECEQUILO, Cristina Soreanu; CARMO, Corival Alves do. Regional integration and

Brazilian Foreign Policy: Strategies in the South American space. Revista de Sociologia e

Política, 2013, 21.48: 51-65.

RHI-SAUSI, José Luis; ODDONE, Nahuel. Integración regional y cooperación

transfronteriza en los nuevos escenarios de América Latina. Investigación y Desarrollo,

2013, 21.1: 260-285.

RIGGIROZZI, Pía. Region, regionness and regionalism in Latin America: towards a new

synthesis. New Political Economy, 2012, 17.4: 421-443.

WALT, Stephen M. Alliance formation and the balance of world power.International

security, 1985, 9.4: 3-43.

WARE, David. Amazon Treaty: A Turning Point in Latin American Cooperation, The. Tex.

Int'l LJ, 1980, 15: 117.

Prameny

ACS-AEC [online]. [cit. 2016-05- 18]. Dostupné z: http://www.acs-aec.org/

ALADI [online]. [cit. 2016-05- 18]. Dostupné z: http://www.aladi.org/sitioAladi/index.html

ALBA-TCP [online]. [cit. 2016-05- 18]. Dostupné z: http://alba-tcp.org/en

BBC [online]. [cit. 2016-05- 18]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/world/latin_america

CELAC [online]. [cit. 2016-05- 18]. Dostupné z: http://www.celacinternational.org/

CNN [online]. [cit. 2016-05- 18]. Dostupné z: http://edition.cnn.com/americas

COMUNIDAD ANDINA [online]. [cit. 2016-05- 18]. Dostupné z:

http://www.comunidadandina.org/

INFOLATAM [online]. [cit. 2016-05- 18]. Dostupné z: http://www.infolatam.com/

MERCOPRESS [online]. [cit. 2016-05- 18]. Dostupné z: http://en.mercopress.com/

MERCOSUR [online]. [cit. 2016-05- 18]. Dostupné z: http://www.mercosur.int/

OTCA [online]. [cit. 2016-05- 18]. Dostupné z: http://otca.info/portal/

SELA [online]. [cit. 2016-05- 18]. Dostupné z: http://www.sela.org/en/

THE GUARDIAN [online]. [cit. 2016-05- 18]. Dostupné z:

http://www.theguardian.com/world/americas

THE PACIFIC ALLIANCE [online]. [cit. 2016-05- 18]. Dostupné z:

https://alianzapacifico.net/en/#home

UNASUR [online]. [cit. 2016-05- 18]. Dostupné z: http://www.unasursg.org/en

Předběžná náplň práce

Tato práce se zabývá latinskoamerickým integračním procesem v období od konce 2. světové

války do současnosti. Jejím primárním cílem je zjistit, zda měla obava latinskoamerických

států z USA vliv na vznik latinskoamerických integračních uskupení. Jedná se o případovou

studii, která vychází z realistické teorie, podle níž jsou státy racionálně jednající aktéři

usilující o ochranu svých národních zájmů a relativní zisky. Díky množství

latinskoamerických států sdílejících ta samá integrační uskupení je Latinská Amerika v tomto

případě chápána jako region s víceméně společným zájmem, jímž je posílení své pozice vůči

USA skrze regionální instituce. V práci je zejména využíván koncept soft balancing, který je

ale na rozdíl od jeho původní Papeovy formulace (Pape 2005) aplikován i na období před

rokem 2002 a zároveň i na více sfér moci, nikoliv pouze na vojenskou převahu USA.

Nejvýznamnější uskupení byla vybrána podle 4 kritérií: 1) celkový počet členských států; 2)

celkový počet zastoupených obyvatel; 3) podíl všech členských států na celkovém HDP

Latinské Ameriky; 4) množství oblastí, v nichž integrace probíhala/probíhá. Tato uskupení

pak nejlépe charakterizují celkový obraz Latinské Ameriky jako jednoho regionálního celku.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This thesis deals with Latin American integration process from the end of the World War II

till present. Its primary goal is to find out whether the establishment of integration groups of

Latin American countries has been caused by their fear of the U.S. power, or not. It is a case

study which is based on the presumption of realism that states are rational actors striving for

their own security, self-interest, and relative gains. Because of the number of Latin American

countries sharing the same integration groups, Latin America is taken as a single region with a

common interest of strengthening its own position towards the USA through creation of

regional institutions. First of all, the thesis uses the concept of soft balancing. However, in

comparison with its original formulation of Pape (2005), it is applied also to the period before

2002 and to more spheres of power, not just the U.S. military strength. The most important

integration groups have been chosen according to 4 criteria: 1) a total number of member

states; 2) a total number of represented citizens; 3) share of all member states on the total

GDP of Latin America; 4) a number of areas of integration. The selected groups characterize

the image of Latin America as a single regional unit the best.