Mexická drogová válka: Období vlády Felipe Calderóna (2006 – 2012)
Název práce v češtině: | Mexická drogová válka: Období vlády Felipe Calderóna (2006 – 2012) |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Mexican Drug War |
Klíčová slova: | Mexiko, Mexická drogová válka, drogové kartely, narkotika, drogy, násilí |
Klíčová slova anglicky: | Mexico, Mexican drug war, drug trafficking organizations, narcotics, drugs, violence |
Akademický rok vypsání: | 2015/2016 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra politologie (23-KP) |
Vedoucí / školitel: | PhDr. Malvína Krausz Hladká, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno vedoucím/školitelem |
Datum přihlášení: | 11.05.2016 |
Datum zadání: | 11.05.2016 |
Datum a čas obhajoby: | 13.06.2016 08:30 |
Místo konání obhajoby: | Jinonice - U Kříže 8 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 13.05.2016 |
Datum proběhlé obhajoby: | 13.06.2016 |
Oponenti: | PhDr. Katarína Svítková, Ph.D. |
Kontrola URKUND: |
Seznam odborné literatury |
CARPENTER, Ami. Changing Lenses: Conflict Analysis and Mexico’s „Drug War“.
Policy Issues. University of Miami. 2013. DOI: 10.1111/j.1548-2456.2013.00206.x CHABAT, Jorge. Mexico’s War on Drugs: No Margin for Maneuver. Annals of the American Academy of Political and Social Science. Vol. 582, Cross-National Drug Policy. 2002. s.134-148. Dostupný z: http://www.jstor.org/stable/1049739 CQ Researcher. Mexico’s Drug War: Is the violence spilling into the U.S.? CQ Press. 2008. Vol. 18, n. 43, s. 1009-1032. Dostupný z: http://www.sagepub.com/ritzerintro/study/materials/cqresearcher/77708_7.2cq.pdf GRAYSON, George W. Mexico: Narco-Violence and a Failed State?. London: Transaction Publishers, 2011, xiv, 339 s. ISBN 978-1- 4128-1151- 4. KOZÁK, Kryštof. Permanentní válka: Drogy v zahraniční politice USA vůči Latinské Americe. Mezinárodní politika. Ústav mezinárodních vztahů, 2011, 2011(1). ISSN 0543-7962. Dostupné z: http://www.iir.cz/article/permanentni-valka- drogy-v- zahranicni-politice- usa-vuci- latinske-americe MORRIS, Evelyn. Think Again: Mexican Drug Cartels. Foreign Policy. Nov/Dec2013, Issue 203, s. 30-33. Dostupný z: http://web.b.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=3e4393d2-0bc7- 4e66-ad6d- 72e9816392ef%40sessionmgr198&vid=1&hid=110 MORRIS, Stephen. Drug trafficking, corruption, and violence in Mexico: mapping the linkages. Trends in Organized Crime. 2013. Vol. 16. ISSN 1084-4791. Dostupný z: http://www.mtsu.edu/politicalscience/faculty/documents/Trends%20in%20Organized% 20Crime.pdf PATERNOSTRO, Silvana. Mexico as a Narco-democracy. World Policy Journal. 1995. Vol. 12 Issue 1, s. 41. Dostupný z: http://www.jstor.org/stable/40209397?seq=1#page_scan_tab_contents Pew Global Attitude Project. Crime and Drug Cartels Top Concerns in Mexico, Pew Research Center. 2011. Dostupný z: http://www.pewglobal.org/files/2011/08/Pew- Global-Attitudes- Mexico-Report- FINAL-August- 31-2011.pdf SCHAEFER-GEREBEN, Agnes. BAHNEY, Benjamin. RILEY, Jack. Security in Mexico: Implications for U.S. Policy Options. RAND Corporation. 2009. Dostupný z: http://www.rand.org/content/dam/rand/pubs/monographs/2009/RAND_MG 876.pdf |
Předběžná náplň práce |
Úvod a vymezení tématu
Ke konci roku 2006 byl do úřadu mexického prezidenta zvolen Felipe Calderón, vystřídal tak předchozího šest let úřadujícího prezidenta Vicente Foxe. Felipe Calderón, celým jménem Felipe de Jesús Calderón Hinojosa, přijal za jeden ze stěžejních bodů svého prezidentského období vymýtit drogové kartely, operující na území Mexika. Drogové kartely v Mexiku fungují nejenom jako pašeráci kokainu z Jižní a Střední Ameriky do USA, ale zároveň jsou zodpovědné za produkci značného množství marihuany a metamfetaminu, který následně pašují a dále distribuují na území Spojených států Amerických. Prezident Calderón se tak rozhodl nasadit tvrdě represivní politiku, která se však proti dobře vyzbrojeným kartelům ukázala jako rozbuška pro něco, co do takové míry nebylo očekáváno, na několika místech v Mexiku vstoupily kartely do otevřené války proti vládním jednotkám a vznikla tak teritoria, na kterých centrální vláda neměla prakticky žádnou moc. Ve výsledku tak sice vládní politika znamenala úspěch v podobě zatčení několika hlavních představitelů nejvýznamnějších kartelů, reálně však jejich moc neklesla a peklo rozpoutané v zemi si za 6 let vyžádalo podle odhadů až 100 000 lidských životů. Cíle výzkumného projektu Cílem této práce bude podrobně zanalyzovat roky 2006 až 2012. Práce si dává za cíl formou případové studie popsat a kvantitativně zachytit vývoj v mexickém konfliktu za zmíněných 6 let. Kromě časové linie, kdy budou komparována data za jednotlivé roky, se práce zaměří také na teritoriální aspekt zkoumaného problému a bude hodnotit míru intenzity konfliktu v rámci jednotlivých federálních států Mexika. Jednou z částí práce bude také mapování a charakteristika jednotlivých narkokartelů, jejich teritoriální a časové zařazení na základě dostupných dat. Výsledkem by tak měl být přehledný a ucelený obraz období let 2006 až 2012, které poskytne důležitá data o vývoji a intenzitě konfliktu v Mexiku, ale poskytne také přehled o zúčastněných zločineckých organizacích. Současný stav poznání Vzhledem k faktu, že se jedná závažný problém v zemi, která přímo sousedí se světovým hegemonem – USA, je pokrytí ze strany amerických autorů značné a příspěvků je velké množství. Zabývají se jak shromažďováním dat a tvořením statistik, tak ale i kvalitativnímu hodnocení celkové myšlenky represivní politiky vůči drogám, nebo zapojení peněz amerických daňových poplatníků do problému jiného státu. Objevují se i příspěvky zabývající se možnými scénáři vyřešení situace například legalizací, nebo dekriminalizací určitých typů drog. Metodologie Základním a hlavním měřítkem pro intenzitu konfliktu je počet jeho obětí. K vyhodnocení jednotlivých fází konfliktu bude použito typologie konfliktů COSIMO 1 a databází UCDP (Uppsala Conflict Data Program) 2 , které nabídnou základní přehled o závažnosti konfliktu za určitý časový rámec, nebo teritoriální jednotku. K těmto datům budou také přidány statistiky o počtu vražd přisuzovaných boji mezi kartely. Zdroj dat Zdrojem dat v tomto případě budou data čerpána z oficiálních statistik vydávaných Mexickým statistickým úřadem (Instituto Nacional de Estadística y Geografía) 3 a Sistema Nacional de Seguridad Pública. 4 Sekundárně bude využito studií z amerických institutů, která většinou používají právě tato data, jedním takovým institutem je projekt University of San Diego s názvem Justice in Mexico 5 , druhým zdrojem budou zprávy Congressional Research Service Reports 6 připravované pro americký kongres. Pro diverzifikaci a lepší ověření zdrojů bude využito instituce OSN United Nations Office on Drugs and Crime a jejich ročních reportů o počtu vražd ve světě. 7 |