Práce se zabývá využitelností konceptu rezidenční spokojenosti a relevantních výzkumů v lokálním plánování. Hlavním cílem práce je zjistit, je-li znalost rezidenční spokojenosti využitelná pro plánování lokality, zda jsou názory občanů pro plánování lokality důležité a nakolik to reflektují aktéři rozvoje. V práci jsou využívány dvě metody: 1) rozhovory s vědeckými pracovníky, kteří se zabývají městskou tematikou (např. architekti/urbanisté, sociologové, geografové), a lokálními politiky, kteří rozhodují o tvorbě rozvojových dokumentů a 2) dotazníkové šetření (rozšiřující výsledky z bakalářské práce) zaměřené na vztah rezidenční spokojenosti a občanské participace.