Cílem práce je analýza právní úpravy regulující životní situace, v nichž dochází k objektivní či subjektivní nemožnosti rodičů dostát rodičovským povinnostem při zajištění osobní péče o dítě a jeho právní ochrany jak v České republice, tak i ve Francii. Na základě této analýzy zpracované s využitím zákonných textů, rozboru judikatury a zhodnocení stavu právní nauky dospět k závěru, který by obsahoval konečné shrnutí problematiky a akcentoval silné i slabé stránky obou srovnávaných právních úprav. Na základě provedené komparace následně nalézt efektivní řešení v podobě progresivní, účelné a nejvyšší míru právní ochrany zajišťující právní úpravy de lege ferenda, která by si kladla za cíl odbřemenit opatrovnické soudce od stále se navyšující řady rozhodovaných věcí.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The objective of this thesis is to analyse the legal possibilities in problematic situations when parents are not capable of caring for their children due to objective or subjective barriers on their sides. These possibilities are enshrined in the second part, Title III., § 928 - § 975 of the Civil Code of the Czech Republic. In order to derive recommendations for the Czech legal system, particularly with regard to the work overload of judges for minors in the Czech Republic, these regulations will subsequently be compared to the legal situation in France which is mainly determined by the Code civil and the Code de l'action sociale et des familles.