Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 390)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Ve čtvrtek dne 4. září 2025 v době od 20:00 do 22:00 dojde k odstávce webového prostředí a databáze systému WhoIs. Odstávka systému WhoIs se dotkne též systému IS Studium, zejména nebude možné odevzdávání závěrečných prací. Zápisy do předmětů by neměly být jakkoliv ovlivněny. Omlouváme se za komplikace a děkujeme všem, kterých se odstávka jakkoliv dotkne, za pochopení.
Interakcia laktázovej perzistencie a depigmentácie pokožky v súvislosti s kalciovou asimilačnou hypotézou
Název práce v jazyce práce (slovenština): Interakcia laktázovej perzistencie a depigmentácie pokožky v súvislosti s kalciovou asimilačnou hypotézou
Název práce v češtině: Interakce laktázové persistence a depigmentace kůže v souvislosti s hypotézou vápníkové asimilace
Název v anglickém jazyce: The interaction of lactase persistence and skin depigmentation in connection with the calcium assimilation hypothesis
Klíčová slova: kalciová asimilačná hypotéza, depigmentácia pokožky, melanín, laktázová perzistencia, laktáza, vitamín D, neolitická revolúcia, pozitívna selekcia, prírodný a pohlavný výber
Klíčová slova anglicky: the calcium assimilation hypothesis, skin depigmentation, melanin, lactase persistence, lactase, vitamin D, Neolithic Revolution, positive selection, natural and sexual selection
Akademický rok vypsání: 2015/2016
Typ práce: bakalářská práce
Jazyk práce: slovenština
Ústav: Katedra antropologie a genetiky člověka (31-110)
Vedoucí / školitel: prof. Mgr. Viktor Černý, Dr.
Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem, čeká na schválení garantem
Datum přihlášení: 26.10.2015
Datum zadání: 26.10.2015
Datum odevzdání elektronické podoby:10.05.2016
Datum proběhlé obhajoby: 07.06.2016
Oponenti: prof. RNDr. Jaroslav Brůžek, CSc., Ph.D.
 
 
 
Předběžná náplň práce
Poslední genetické výzkumy ukazují, že barva kůže Evropanů během mladého paleolitu a mezolitu musela být tmavší, než je tomu dnes. K depigmentaci docházelo v západní Eurasii a východní Asii nezávisle a nejspíš až delší dobu po kolonizaci těchto regionů. Zároveň je známo, že čím severněji v Evropě postupujeme, tím častěji se setkáváme se znakem, který označujme jako laktázová perzistence, tedy schopnost trávit mléčný cukr v dospělosti. Vznik tohoto znaku a jeho šíření přitom nemohlo být starší než je mléčná produkce, která vznikla v souvislosti s domestikací zvířat v období neolitu před zhruba 10 tisíci lety. Tato bakalářská práce by se měla zamyslet nad jednou z teorií, která se šíření laktázové perzistence v Evropě snaží vysvětlit, a sice teorií potřeby zvýšeného příjmu vápníku u populací žijících v oblastech s nižším dopadem UV záření.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK