Meze procesní použitelnosti důkazů v trestním řízení

• Název práce v češtině: Meze procesní použitelnosti důkazů v trestním řízení
• Název v anglickém jazyce: The admissibility of evidence in the Czech criminal proceedings
• Klíčová slova: dokazování, pravidla o dokazování, použitelnost důkazů, zákonnost, trestní řízení, vyloučení důkazu, plody z otráveného stromu, důkaz, důkazní prostředek
• Klíčová slova anglicky: process of collecting evidence, rules of evidence, admissibility of evidence, lawfulness, criminal proceedings, suppression of evidence, fruits of poisonous tree, evidence, means of evidence
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra trestního práva (22-KTP)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 19.10.2015
• Datum zadání: 19.10.2015
• Datum potvrzení stud. oddělením: 19.10.2015
• Datum a čas obhajoby: 25.09.2018 12:00
• Místo konání obhajoby: 412/4. patro
• Datum odevzdání elektronické podoby: 04.07.2018
• Datum proběhlé obhajoby: 25.09.2018
• Oponenti: prof. JUDr. Jozef Záhora, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Disertační práce se zabývá problematikou procesní použitelnosti důkazů v trestním řízení. Limitace použitelnosti důkazů v trestním procesu nejenže představuje klíčovou záruku justiční spravedlnosti, ale jedná se zejména živoucí téma, které neustále přináší aktuální problémy. Význam této problematiky v posledních letech rapidně vzrůstá zejména ohledem na stále přísnější požadavky na ochranu lidských práv a svobod, které jsou zdůrazňovány na mezinárodní úrovni a které právě jsou při použití nezákonných metod při vyhledání, zajištění a provádění důkazů v trestním řízení ohroženy.
Jádrem práce je detailní analýza a zhodnocení současného právního stavu, a dále zejména poznatků plynoucích ze současné nauky a praxe věnující se otázce mezí použitelnosti důkazů v trestním řízení. V rámci této analýzy jsou v první části práce rozebrány všechny důležité a doktrinálně sporné otázky použitelnosti důkazů z pohledu nauky a judikatury. Tyto poznatky jsou obohaceny o reálné dopady do aplikační praxe. Pozornost je věnována také možnostem, která platná právní úprava nabízí za účelem reálného vyloučení nepoužitelného důkazu ze skutkového hodnocení věci. Opomenuty nejsou ani otázky související s problematikou použitelnosti důkazů odvozených od nezákonných důkazů a možnostem uplatnění tzv. doktríny „plodů z otráveného stromu“ v českém právním prostředí. Práce také nabízí komparativní pohled do zahraničních právních řádu a blíže se věnuje zejména koncepci použitelnosti důkazů v německé a francouzské právní úpravě.
Druhá část práce je zpracována kazuisticky a je zasvěcena limitům procesní použitelnosti vybraných druhů důkazů. Vzhledem k vytyčenému účelu této práce, která by měla sloužit jako příručka pro praktikující soudce, státní zástupce, příslušníky Police České republiky, ale zejména obhájce, je část druhá pojata v duchu rozboru aktuální judikatury vztahující se k jednotlivým, nejčastěji se vyskytujícím typům důkazů, jejichž limity použitelnosti naráží v praxi na aplikační obtíže. Ze širokého spektra možností rozboru jednotlivých druhů důkazů je vybrána problematika použitelnosti důkazů získaných „tradičními“ důkazními prostředky a podrobně zpracovány jsou otázky související s limity použitelnosti výpovědi obviněného a svědka. Práce neopomíjí ani v dnešní době aktuální problematiku použitelnosti důkazů získaných za pomocí informačních a komunikačních technologií a věnuje se podrobně limitům použitelnosti záznamu od odposlechu telekomunikačního provozu, problematice prostorových odposlechů, limitům použitelnosti informací získaných za pomocí sledování emailové komunikace a záznamů pořízených soukromých osobami, čímž práce reflektuje povahu současného trestního procesu a stále se do popředí dostávajících „nových“ druhů důkazů.
Na základě detailního a kritického rozboru současné doktríny použitelnosti důkazů z pohledu nauky a soudní praxe formuluje práce početné návrhy, které by měly přispět k vhodnému legislativnímu řešení tématiky de lege ferenda.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This PhD thesis focuses on the admissibility of evidence in criminal proceedings. Appropriate setting of limits of admissibility of illegally obtained evidence in the criminal proceedings is not only regarded as one of the main guaranties of fair justice system, but also represents topical and vital issue which raises number of legal dilemmas. The importance of the topic has been increasing recently as gathering of evidence in criminal proceedings often conflicts with the fundamental rights of individuals that are subject to severe limitation on constitutional and especially international level and that are broadly endangered during the process of collecting evidence.
The core of the thesis lies in the in-depth analysis of current legislation, jurisprudence and case law dealing with the issue. Within the framework of that analysis, all of the important and disputed questions relating to the general aspects of admissibility of evidence are examined from the perspective of jurisprudence and case law; the knowledge is enriched with real practical impacts on domestic judicial practice. Special attention is paid to the issues related to the exclusion of illegally obtained evidence from the process of evaluating evidence and forming final decision on the case. The thesis does not overlook the problems arising out of the issue of admissibility of tainted evidence and sets the limits of applicability of “The Poisonous Tree Doctrine” in the Czech law. The thesis also offers a comparative view to foreign legislation and examines the issue of admissibility of evidence particularly in German and French law.
Second part of the thesis is based on detailed case law analysis and deals with limits of the procedural admissibility of selected types of evidence. In the view of the objective of this thesis which should also serve as an useful guideline for judges, prosecutors, police and attorneys in practice, the second part of the thesis is written in the spirit of examination particular, most commonly used types of evidence, that causes ambiguities in current legal practice. From the broad spectrum of possible types of evidence, the traditional means of evidence are inspected. In this respect the thesis offers a detailed analysis of admissibility of evidence gained during both suspect and witness interrogations. Apart from that, the thesis focuses on procedural aspects of admissibility of electronic evidence such as wiretapping, surveillance of e-mails and other types of electronic communication including these obtained by breaching the right to privacy by private persons.
Based on detailed and critical analysis of the contemporary doctrine of admissibility of evidence from the perspective of both law, jurisprudence and case law, including the case law of European Court of Human Rights, the thesis suggests numerous proposal for amending current legislation.