Vysychání jako činitel ovlivňující strukturu společenstev krásivek (Zygnematophyceae)

• Název práce v češtině: Vysychání jako činitel ovlivňující strukturu společenstev krásivek (Zygnematophyceae)
• Název v anglickém jazyce: Desiccation as a structuring factor in desmid communities
• Klíčová slova: krásivky, Desmidiales, vysychání, stres, struktura společenstva, fylogenetická struktura
• Klíčová slova anglicky: desmids, Desmidiales, dessication stress, community structure, phylogenetic structure
• Akademický rok vypsání: 2015/2016
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra botaniky (31-120)
• Vedoucí / školitel: prof. RNDr. Jiří Neustupa, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 06.10.2015
• Datum zadání: 06.10.2015
• Datum odevzdání elektronické podoby: 15.08.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 04.09.2017
• Oponenti: Mgr. Kateřina Kopalová, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Jednobuněčné řasy třídy Zygnematophyceae tvoří mikrobentické nárosty v různých typech sladkovodních mokřadních biotopů, zejména v dystrofních lokalitách. Vzhledem k tomu, že je možné je poměrně dobře identifikovat mikroskopickou analýzou přírodních vzorků, existuje ke druhové diverzitě těchto společenstev relativně mnoho dat z literatury.
Autekologická i nečetná ekofyziologická data naznačují, že jednotlivé druhy se výrazně liší v míře tolerance k tzv. vysychacímu stresu. Tedy se předpokládá, že tento faktor, který je v mokřadech sezónního klimatu temperátních ekosystémů velmi rozšířen, zásadně ovlivňuje i reálnou strukturu přírodních společenstev. Jaký je ale skutečný efekt vysychání? Jak významným faktorem je délka vyschnutí lokality? Tyto otázky nebyly nikdy rigorózně zkoumány. Jsou přitom vědecky zajímavé a také významné pro posouzení vlivu vysychání – jakožto přirozeného fenoménu mokřadních lokalit – na biomonitoringové systémy založené na struktuře krásivkových společenstev.

Základní otázky a hypotézy diplomové práce jsou následující:
1) Lze definovat efekt vysychání na přírodní společenstva? (Na úrovni druhů, alfa- i beta-diverzity.)
2) Je možné identifikovat kritickou dobu vyschnutí konkrétních lokalit, která vede k extrémnímu efektu?
3) Jak se vysychací stres projevuje na hodnotách NCV indexu (posuzujícího ekologickou stabilitu) lokalit?

Základní metodika
Odběry z vhodných lokalit během celé sezóny, zejména tak, aby bylo na začátku vegetační sezóny možné přesně zaměřit jednotlivá odběrová místa (plochy 30x30 cm²). Fixované vzorky (jód, lugol); zpracovávání průběžně, LM mikrofotografie druhů, morfologická identifikace druhů.
V rámci vzorku budou jednak identifikovány pokud možno všechny druhy; relativní abundance pak počítány podle proporcí na 200 náhodně spočtených buněk.
Průběžné hodnocení stavu lokalit během vegetační sezóny (vyschnutí / aktuální hloubka vodního sloupce); minimálně osm nezávislých hodnocení, optimálně 10-12.
Jeden průřezový odběr v území s výraznou sezonalitou srážek (= silné vysychání) pro odhad vlivu aktuální hloubky lokalit na strukturu společenstev.
Hodnocení dat – mnohorozměrné ordinační metody, mnohorozměrná analýza variance.
Odběrové regiony – ČR (lokality Na Plachtě + min. jedna další oblast), efemérní submediteránní biotopy (zimní odběr).