Coherent dusty and gaseous structures near the Galactic center
Název práce v češtině: | Koherentní pracho-plynné struktury v blízkém okolí jádra Galaxie |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Coherent dusty and gaseous structures near the Galactic center |
Klíčová slova: | Jádro Galaxie; Astrofyzikální procesy; Rázové vlny; Medzihvězdní prostředí |
Klíčová slova anglicky: | Galactic centre; Astrophysical processes; Bow shocks; Interstellar medium |
Akademický rok vypsání: | 2015/2016 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | angličtina |
Ústav: | Astronomický ústav UK (32-AUUK) |
Vedoucí / školitel: | prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. |
Řešitel: | skrytý![]() |
Datum přihlášení: | 04.10.2015 |
Datum zadání: | 05.10.2015 |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 29.01.2016 |
Datum a čas obhajoby: | 21.06.2016 00:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 24.05.2016 |
Datum odevzdání tištěné podoby: | 24.05.2016 |
Datum proběhlé obhajoby: | 21.06.2016 |
Oponenti: | Jiří Kovář |
Konzultanti: | RNDr. Michal Zajaček |
Zásady pro vypracování |
Prostudovat odbornou literaturu a vypracovat rešerši vztahující se k tématu podle pokynů vedoucího práce. Provést diskusi vlivů prostředí galaktického jádra (kompaktní objekt v centru, pracho-plynné prostředí v jeho okolí, ostatní hvězdy v nukleární hvězdokupě), studovat jejich interakci s hvězdami v bezprostřední blízkosti galaktického jádra.
Práce bude vyžadovat základní znalosti rovnic teoretické fyziky a astrofyziky na úrovni příslušných přednášek bakalářského studia. Součástí práce bude analýza dat vyžadující základy programování a přípravu grafů. Práce by měla být sepsána pomocí textového editoru vhodného k přípravě matematických a technických textů (LaTeX). Očekávaný rozsah práce je v rozmezí asi 25-50 stran. Zvážit sepsání práce v angličtině. Přílohou zadání je návrh obsahu, který může být pro účely bakalářské práce dále upřesněn v souladu s aktuálním postupem práce. Práci bude třeba odevzdat v termínu daném harmonogramem příslušného akademického roku. Další podrobnosti budou diskutovány s vedoucím práce nebo konzultantem. |
Seznam odborné literatury |
[1] Dopita M. A., Sutherland R. S. (2003), Astrophysics of Diffuse Universe (Springer: Berlin)
[2] Sanders R. H. (2014), Revealing the Heart of the Galaxy (Cambridge Univ. Press: New York) [3] Eckart A., Schödel R., Straubmeier C. (2005), The Black Hole at the Center of the Milky Way (Imperial College Press: London) Časopisecká literatura podle doporučení vedoucího. |
Předběžná náplň práce |
Předběžný obsah:
1. Úvod - objev jádra Galaxie 2. Objekty pozorované v blízkosti kompaktn9ho zdroje Sgr A* Superhmotná černá díra Centrální hvězdokupa Cirkumnukleární disk a Minispirála S-hvězdy Populace neutronových hvězd; pulsary a magnetary 3. Multispektrální vlastnosti pozorovaných objektů Optický obor - vliv vysoké extinkce Radiový obor (cm a mm vlnové délky, dlouhé vlny) - filamenty Infračervený obor (blízký a střední) - záblesky, rázové vlny Rentgenový obor Vysokoenergetické záření 4. Metody pozorování Fotometrie - světelné křivky Interferometrie - integrální pole (NIR), radiointerferometrie Čerenkovovo záření Polarimetrie (NIR, radiová) 5. Přístroje Optické dalekohledy (VLT a VLTI, Keck) Radioteleskopy (Effelsberg, Green Bank) Radiointerferometrie (CARMA, ATCA, SMA, ALMA, Lofar, SKA) Satelitní pozorování (Chandra, XMM-Newton) Soustavy čerenkovovských detektorů (HESS, CTA) 6. Analýza vybraných archivních dat 5. Závěr - perspektivy dalšího výzkumu |
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
Preliminary Content:
1. Introduction - discovery of the Milky Way center 2. Objects detected near the compact source Sgr A* Supermassive black hole Nuclear star-cluster (NSC) Circum-nuclear disc (CND) and the Minspiral S-stars 3. Multispectral properties of detected objects Optical band - effect of large extinction Radio band (cm and mm wavelengths) - filaments Infrared domain (NIR and MIR) - flares and bow shocks X-rays High-energy particles 4. Methods of observation Photometry and light curves Interferometry - integral field (NIR), radiointerferometry Cherenkov radiation Polarimetry (NIR, radio) 5. Instruments Optical telescopes (VLT a VLTI, Keck) Radiotelescopes (Effelsberg, Green Bank) Radiointerferometry arrays (CARMA, ATCA, SMA, ALMA, Lofar, SKA) Satellite observations (Chandra, XMM-Newton) Cherenkov telescope arrays (HESS, CTA) 6. Analysis of selected archive data 7. Conclusions - future research perspectives |