Nastolování agendy v tématu uprchlictví: Analýza vztahu vystavení mediálním obsahům a pociťované důležitosti tématu

• Název práce v češtině: Nastolování agendy v tématu uprchlictví: Analýza vztahu vystavení mediálním obsahům a pociťované důležitosti tématu
• Název v anglickém jazyce: Agenda Setting in the Issue of Refugeedom: Analysis of Connection Between Media Exposure and Perceived salience of the Issue
• Klíčová slova: vliv médií, nastolování agendy, důležitost tématu, modelování vztahu, binární logistická regrese, hloubkové rozhovory, uprchlíci, imigrace
• Klíčová slova anglicky: media influence, agenda setting, salient issues, modeling the relationship, binary logistic regression, in-depth interview, refugees, immigration
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Jiří Remr, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 17.07.2015
• Datum zadání: 17.07.2015
• Datum a čas obhajoby: 07.09.2016 00:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice, U Kříže 8, Praha 5
• Datum odevzdání elektronické podoby: 29.07.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 07.09.2016
• Oponenti: PhDr. Ing. Petr Soukup, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Výzkum se bude skládat ze dvou metodologicky odlišných částí.
V první části provedu sekundární analýzu dat z výzkumu MML-TGI, který v ČR provádí výzkumná agentura Median. Tento výzkum obsahuje údaje o respondentovi, sledovaných médiích, spotřebním chování a jeho životním stylu. Analýzou těchto údajů získám informace o tom, s čím je jaká změna spojena.
Dále provedu hloubkové rozhovory s lidmi, kteří změnili v minulosti svou preferovanou stranu. Díky nim získám vhled do motivů konkrétní změny ve volebním chování.
Předběžná struktura práce
1. Teoretické ukotvení a rozbor problému
2. Metodologie
3. Analytická část práce
4. Diskuze
5. Závěr Zdroje
MATĚJŮ, Petr a Klára PLECITÁ. Nerovnost, spravedlnost, politika: Česká republika 1991-1998. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, 2000, 402 s. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 80-8585082-6.
SCHEMER, Christian; WIRTH, Werner a Jörg MATTHES. Value resonance and value framing effects on voting intentions in direct-democratic campaigns. American Behavioral Scientist, 2012, 56.3: 334-352.

Seznam odborné literatury

BENNETT, S. E. & BENNETT, L. L. (1985). Political participation. Annual Review of Political Science, 1, 157–204
Citizenship and involvement in European democracies: a comparative analysis. Edited by Jan W. van Deth - José R. Montero - Anders Westholm. New York: Routledge, 2007. xxiv, 476. ISBN 978-0-41541231-5.
EVANS, J. A. J. Voters & voting: an introduction. London: Sage Publications, 2004. xiii, 219. ISBN 07619-4910-0.
GAUDET, H. A Model for Assessing Changes in Voting Intention. In: Lazarsfeld-Rosenberg eds.(1955):
The Language of Social Research. New York, The Free Press 1955, pp.428-438
JIRÁK, J., KÖPPLOVÁ, B. Média a společnost. Stručný úvod do studia médií a mediální komunikace.
Vyd. 2. Praha: Portál, 2007.
KELMAN, H. C. (1961). Processes of opinion change. Public Opinion Quarterly, 25, 57–78.
MCGUIRE, M. J. (1985). Attitude and attitude change. In: G. Lindzey & E. Aronson, eds. Random
House Readings in Handbook of Social Psychology, 3rd edn, Vol. 2, pp. 233–346. New York: Random House
Media effects: advances in theory and research. 3rd ed. Editor Jennings Bryant, Mary Beth Oliver.
Abingdon, Oxon: Routledge, 2009, xv, 640 s. Communication series. ISBN 9780805864502.
MILBRATH, L. W. & GOEL, M. L. (1977). Political Participation, 2nd edn. Chicago, IL: Rand McNally.
RUSS-MOHL, S.; BAKIČOVÁ, H. Žurnalistika. Komplexní průvodce praktickou žurnalistikou. 1.vyd.
Praha: Grada, 2005. 316 s. ISBN 80-247-0158-8.
SCHEMER, Ch. WIRTH, W MATTHES, J. Value resonance and value framing effects on voting intentions in direct-democratic campaigns. American Behavioral Scientist, 2012, 56.3: 334-352.

Předběžná náplň práce

Volební chování je výsledkem vzájemného působení mezi voliči a politickými subjekty. Bývá vysvětlováno „jednak sociálně-ekonomickými charakteristikami voličů (sociální třída, status, příjem, sociální identifikace), jednak jejich politickými postoji či hodnotami (skutečnými i deklarovanými).“ (Matějů, Vlachová, 2000: 257)
Vědecké zkoumání volebního chování přineslo mnoho teorií, které se snaží vysvětlit motivy a podstatu volebního chování. Mezi klasické teorie patří teorie třídního hlasování vycházející z Marxovy teorie tříd, teorie stranické identifikace či teorie tematického hlasování. Pro vysvětlení volebního chování je však zapotřebí brát v úvahu najednou všechny možné příčiny vedoucí k volbě strany. Proto přišel v roce 1960 Campbell se svými spolupracovníky v knize The American Voter s modelem kauzálního trychtýře, který zdůrazňuje jak dlouhodobé vlivy na volbu, jako je skupinová identita, hodnotová orientace a stranická identifikace, tak i vlivy spíše krátkodobé a okamžité (názory na témata, kampaň, ekonomická a politická situace, vliv médií, vliv přátel).
Výzkumy zabývající se volebním chováním již léta poukazují na to, že to, co utváří politický názor více než pozice v sociální struktuře, jsou hodnoty. (Feldman, 2003; McClosky & Zaller, 1984 in Schemer et al. 2012) Hodnoty totiž formují názory na politická témata probíraná ve veřejné sféře. Například tradicionalistické a individualistické hodnoty jsou prediktory postoje zaujímaného k potratům. (Ball-
Rokeach, Power, Guthrie, & Waring, 1990 in Schemer et al. 2012)
První vědecký výzkum volebního chování voličů provedl Paul Felix Lazarsfeld a jeho spolupracovníci v USA na počátku 40. let. Výsledky výzkumu byly publikovány v knize The People’s Choice (1994). Lazarsfeld na panelovém šetření zkoumal formování a vývoj politických názorů a postojů. Jedním z aspektů, na které se zaměřil, byla změna volebního chování.
Zkoumání změny ve volebním chování se pak věnoval Lazarsfeldův spolupracovník Hazel Gaudet. V kapitole A model for assessing changes in voting intention knihy The Language of Social Research (1955) klade důraz na zjišťování vlivů, které měly za následek změnu. Gaudet si vytyčil nesnadný cíl: získat od respondentů ‚kompletní odpověď‘, která bude obsahovat všechny potřebné elementy pro zmapování změny názoru. Sám uznává, že je to velmi těžké, neboť tazatel musí jednak odhalovat detaily, které přijdou respondentovi banální a samozřejmé, a také neexistuje žádná sada otázek, která by pokryla všechny možné typy situací a vedla k získání kompletní odpovědi.
Gaudet ve svém modelu klade důraz mimo jiné i na zdroj informace či informací, které vedly ke změně názoru. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů informací jsou dnes média. Médiím bývá přisuzována schopnost upravovat a upevňovat názory a postoje jedinců i skupin. Podle teorie Agenda Setting mají vliv na výběr témat a informací, o kterých se ve společnosti bude mluvit a o kterých budou lidé přemýšlet. Právě vybíráním určitých témat a potlačováním jiných ovlivňují média přemýšlení lidí nad politickými tématy. Na druhé straně stojí kulturní (etnografický) model, podle kterého není publikum pouze pasivním příjemcem médií, ale aktivním participantem v mediální komunikaci. Člověk si vybírá konzumovaná média podle svých hodnot a osobního zájmu. A protože média existují ve stejném kulturně-sociálním prostředí jako publikum, musí svůj obsah přizpůsobovat svému čtenáři.
Jak volební, tak i mediální chování, je ovlivněné hodnotami člověka. Čeho všeho se dotkne změna v jedné z těchto oblastí, bude předmětem mého zkoumání. K čemu dochází se změnou politického názoru? Dochází ke změně hodnot, mediálního chování a spotřebního chování? Cílem práce je zjistit, jak spolu souvisí změna volebního chování a mediální a spotřební chování a životní styl.