The impact of the involvement of hired military units on the course, outcome and consequences of conflicts in Afrika
Název práce v češtině: | The impact of the involvement of hired military units on the course, outcome and consequences of conflicts in Afrika |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | The impact of the involvement of hired military units on the course, outcome and consequences of conflicts in Afrika |
Klíčová slova: | PMSC, žoldáci, konflikt, Africa |
Klíčová slova anglicky: | PMSC, merecnaries, conflict, Africa |
Akademický rok vypsání: | 2014/2015 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Katedra politologie (23-KP) |
Vedoucí / školitel: | doc. Martin Riegl, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý![]() |
Datum přihlášení: | 30.06.2015 |
Datum zadání: | 30.06.2015 |
Datum a čas obhajoby: | 06.09.2018 08:30 |
Místo konání obhajoby: | Jinonice - U Kříže 8, Praha 5, J3093, Jinonice - místn. č. 3093 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 31.07.2018 |
Datum proběhlé obhajoby: | 06.09.2018 |
Oponenti: | prof. Mgr. Oldřich Bureš, Ph.D., M.A. |
Kontrola URKUND: | ![]() |
Seznam odborné literatury |
ALEXANDRA, Andrew; Private Military and Security Companies and the Liberal Conception Of Violence; Criminal Justice Ethics Vol. 31, No. 3, December 2012, pp 158-174
ÅSE Giljeøstensen; In the Business of Peace: The Political Influence of Private Military and Security Companies on UN Peacekeeping, International Peacekeeping, 20:1, 33-47 CAMACHO, Paul R; Privatization of Military Capability Has Gone Too Far: A Response to Lindy Heinecken’s ‘‘Outsourcing Public Security: The Unforeseen Consequences for the Military Profession’’; Armed Forces & Society 2015, Vol. 41(1) 174-188 GOMÉZ, Chosé L; Impact on human rights of new non-state actor: private military and security companies; The Brown journal of World Affairs, Volume XVIII, issue 1, pp 151- 169 HEINECKEN, Lindy: Outsourcing Public Security: The Unforeseen Consequences for the Military Profession; Armed Forces & Society,2014, Vol. 40(4) 625-646, HUSKEY. A, Kristine; Accountability for Private Military and Security Contractors in the international legal regime; Criminal Justice Ethics B-.Vol. 31, No. 3, December 2012, 193-212p JUTTA Joachim & SCHNEIKER Andrea (2014); All for one and one in all: private military security companies as soldiers, business managers and humanitarians, Cambridge Review of International Affairs, 27:2, 246-267 MATTHIAS Fahn, TAHMINA, Hadjer; Optimal contracting with private military and security companies; European Journal of political economy; Volume 37, March 2015, Pages 220–240 MEHRA; Amol; Bridging Accountability Gaps—The Proliferation of Private Military and Security Companies and Ensuring Accountability for Human Rights Violations; Pacific McGeorge Global Business & Development Law Journal;2010, Vol. 22 Issue 2, p323 MICHAEL, Jon D; Private military firms, the American precedent, and the Arab spring; Stanford Journal of international law, June 22, 2012 PETERSOHN, Ulrich ; The Impact of Mercenaries and Private Military and Security Companies on Civil War Severity between 1946 and 2002, International Interactions: Empirical and Theoretical Research in International Relations, 40:2, 191-215 PERRIN, Benjamin; Mind the Gap: Lacunae in the International Legal Framework Governing Private Military and Security Companie; Criminal Justice Ethics l-. Vol. 31, No. 3, December 2012,pp 213-232 SHAH, Reema; Beeting Blackwater: using domestic legislation to enforce international code of conduct for Private Military Compenies; The Yale Law Yournal; 2559-2573p TONKIN, Hannah; Common Article 1: A Minimum Yardstick for Regulating Private Military and Security Companies; Leiden Journal of International Law , Volume 22, Issue 04 / December 2009, pp 779-799 WARNER, Daniel; Estabilishing norms for private military and security companies; Denver Journal of International Law & Policy;2011/2012, Vol. 40 Issue 1-3, p106 |
Předběžná náplň práce |
Cíle a metodologie práce
Tato práce má za cíl prozkoumat nasazení nájemných vojenských jednotek (ať už čistě žoldnéřských, či PMC) v konfliktech, které proběhly v rámci afrického kontinentu od konce druhé světové války do dnešní doby. Cílem práce je zjistit, jakým způsobem ovlivňuje nasazení námezdných jednotek konflikt, jeho průběh, výsledky a také dobu po konfliktu, zda nasazení nájemných jednotek vede k spíše negativním jevům (prodloužení konfliktu, zvýšení počtu obětí), či zda naopak k pozitivním výsledkům (např. úspěšnější stabilizace země po konci konfliktu, prevence jeho znovu vypuknutí). V rámci práce nejprve jasně vymezím rozdíl mezi čistě žoldnéřskými jednotkami a PMC/PSC. Dalším krokem bude empirické změření a porovnání výsledků a dopadů konfliktu (počet mrtvých, vítězství vlády/povstalců, poválečná obnova etc). Poté se chci věnovat porovnání několika konkrétních případů, kde došlo k nasazení žoldnéřů či PMC (Kongo, Angola, Sierra Leone) a naopak zemí, kde byli služby nájemných jednotek nabídnuty k vyřešení konfliktu, ale nakonec jich nebylo využito (Rwanda, Somálsko). Metodologicky se bude jednat o několik případových studií (případy konkrétních států), celkově se však bude jednat srovnávací metody, kdy budu porovnávat měřitelné dopady a výsledky, jak u konfliktu (počet obětí, délka etc), tak u poválečné obnovy (pravděpodobnost znovuvypuknutí konfliktu, růst HDP, míra kojenecké úmrtnosti etc). Ve výsledku vyplývá otázka, zda by vládám třetího světa, které čelí vnitřnímu konfliktu a nejsou podporovány mezinárodním společenstvím, mělo být legitimně umožněno najmout si námezdné jednotky k řešení tohoto konfliktu. Nabízí se zde souvztažnost k teorii Responsibility to Protect, která říká, že mezinárodní společenství odpovědnost pomáhat (responsibility to assist) státům před zločiny proti lidskosti, genocidou, válečnými zločiny etc. Pokud ovšem stát není schopen zabránit páchání těchto věcí na svém území, mělo by mu pomoci s prosazením pořádku. Pokud k tomuto samo není ochotno pomoci svými vlastními silami, je otázkou, zda-li by nemělo dovolit státu najmutí námezdných vojenských jednotek, pokud ty toho schopny jsou. Výzkumné otázky: 1) jaký je dopad nasazení nájemných jednotek na průběh konfliktu (délka, počet ztrát etc) 2) jaký je dopad nasazení nájemných jednotek na výsledek konfliktu a postkonfliktní situaci (vítězství které ze stran, riziko znovuvypuknutí konflitku, rychlost post konfliktní obnovy) 3) Jak se tyto ukazatele liší v případě nasazení ad-hoc žoldnéřských skupin a naopak PMC Sběr dat: Data potřebná k výzkumu hodlám získat analýzou veřejně dostupných zdrojů, kupříkladu z databází zaměřených na konflikty (UCDP, ACLED, PRIO, ACD etc) a veřejně publikovaných článků na toto téma, databází zaměřených na postkonfliktní rekonstrukci (např INSCT), informačních zdrojů OSN, článků a informačních zdrojů o vybraných konfliktech, případně, pokud budou dostupná, data přímo o/ od konkrétních PMC. Předběžná definice žoldnéřských skupin a PMC Nájemné vojenské jednotky je souhrnné označené pro ozbrojené skupiny různého druhu a motivace, jejichž členové jsou často souhrnně označování coby žoldáci. V této práci se budu blíže věnovat dvěma skupinám takovýchto jednotek- ad hoc sestaveným žoldnéřským skupinám a Private Military Companies. Vzhledem k mnohým odlišnostem (např. právní status a jiné) je nutné si tyto skupiny předem vymezit, byť toto vymezení bude v mnohých případech složité (neboť se tyto skupiny naopak v mnohém překrývají). Vymezení je pouze předběžné, čistě informativní. Ad hoc žoldnéřské skupiny jsou „klasickými“ nájemnými jednotkami, vytvářenými najmutím bojovníků pro konkrétní akci, bez legálního statusu a jakékoliv zákonné či jiné kontroly. Tyto jednotky mohou bojovat jak v první linii, tak mohou poskytovat výcvik či ochranu míst/lidí. Příkladem takovýchto jednotek můžou být kupříkladu „komanda“ z doby Konžské krize (4. a 5. komando Mika Hoareho, Denardovo 6. „Francouzské“ komando and Schrammovo 10. komando), skupiny žoldnéřů bojujících na straně Biafry v době Nigerijské občanské války (Fourth Comando Brigade a mnoho najatých/dobrovolnických pilotů) etc PMC (Private Military Corps) jsou stálé obchodní společnosti, zabývající se poskytováním služeb v oblasti bezpečnosti. Oficielně by pracovníci těchto společností neměli bojovat v první linii konfliktu, ale zabývat se výcvikem jednotek, ochranou míst/lidí/konvojů, podpůrnými činnostmi (např dodávky zásob, servis armádním jednotkám) etc. Tyto společnosti a jejich (ozbrojení) pracovníci podléhají mezinárodnímu a národnímu právu a měly by se držet v jeho hranicích, pracovníci by se krom toho měli řídit i firemní etikou, konání těchto společností by mělo být kontrolovatelné. Příkladem těchto společností jsou třeba Executive Outcomes, Dyncorp, Blackwater etc. Předběžná osnova práce: 1) Úvod 2) Metodologie 3) Definice ad hoc žoldnéřské skupin a PMC 4) Empirické porovnání průběhů konfliktů s nasazením nájemných jednotek/ bez nasazení nájemných jednotek 5) Empirické porovnání průběhů konfliktů s nasazením nájemných jednotek// bez nájemných jednotek/ 6) Kongo 7) Angola 8) Sierra Lione 9) Somálsko 10) Rwanda 11) Zhodnocení 12) Závěr 13) Zdroje |
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
Objectives and methodology of work
This study aims to explore the deployment of hired military units (whether purely mercenary, or PMC) in conflicts that took place in the African continent since the end of World War II until today. The aim is to find out how deployment of hired units affect the conflict, its course, the results and the time after the conflict, if the deployment of rental units leads to more negative effects (prolongation of the conflict, increasing the number of victims), or whether on the contrary to positive results (eg. successful stabilization of the country after the end of the conflict, preventing its outbreak again). Initially, I will define a clear distinction between purely mercenary troops and PMC / PSC. The next step will be an empirical measurement and comparison of results and impacts of the conflict (the number of dead, the victory of the government / rebel, postwar recovery etc). After that I want to compare a number of specific cases, where there has been the deployment of mercenaries and PMC (Congo, Angola, Sierra Leone), and conversely countries, where services of hired units were offered to resolve the conflict, but in the end they were not used (Rwanda, Somalia). Methodologically it will be a few case studies (cases of specific countries) overall, however, I will use the comparative methods, when I compare the measurable impact and results, both in the conflict (the number of victims, length etc) and for post-war reconstruction (probability of new outbreak of conflict, GDP growth, rate of infant mortality etc). Result raises the question if the governments of the third world, which are facing internal conflict and they are not supported by the international community, should be legitimately allowed to hire a mercenary unit to solve this conflict. It offers the correlation with theory of the Responsibility to Protect, which says that the international community has a responsibility to assist states against crimes against humanity, genocide, war crimes etc. However, if the state is unable to prevent the commission of such crimes within its territory, the international community should help with the enforcement of order. If international community does not unwilling to help with their own forces, the question is, if should the state be allowed to hire rental units if they are able to do so. Research questions: 1) What is the impact of the deployment of rental units in the course of the conflict (length, number of losses, etc) 2) What is the impact of the deployment of rental units on the outcome of the conflict and post-conflict situations (victory party, risk of new outbreak of conflict, post conflict recovery rate) 3) How do these indicators differ in the case of ad-hoc deployment of mercenary groups and vice versa PMC Data Collection: The data needed for research I'm going to get by an analysis of publicly available sources, for example from a database aimed at conflicts (UCDP, ACLED, PRIO, ACD etc) and publicly published articles on the subject, from databases on post-conflict reconstruction (eg INSCT), information resources of UN, from articles and information resources on selected conflicts or, if available, from the data directly on / from specific PMC. Preliminary definition of mercenary groups and PMC “Rental units” is a collective term for the armed groups of various kinds and motivations, whose members are often collectively referred to as mercenaries. In this paper I will focus on two groups of this- such ad hoc assembled mercenary groups and PMC’s. Because of the many differences (e.g. legal status, etc.) it is necessary to pre-define these groups, this definition will be difficult and inadequate (since these groups are in many cases similar)). Definition is only preliminary, purely informative. Ad hoc mercenary groups are the "classical" bounty units generated by hiring fighters for concrete action without legal status, or any legal or other controls. These units can fight both on the front line, so they can provide training and protection of places / people. Examples of such units may be, for example, "commandoes" of time Congo crisis (Hoare’s 4th and 5th Commando, Denard’s 6th. "French" commando and Schramm’s 10th Commando), groups of mercenaries fighting on the side of Biafra, during the Nigerian Civil War (Fourth Commando Brigade and many recruited / volunteer pilots) etc. PMC (Private Military Corps) are stable trading companies engaged in providing services in the field of security. Officially the employees of these companies did not have to fight on the front line of the conflict, but to focus on training troops, the protection of places / people / convoys, support activities (eg supply of inventory, providing service for regular Army units), etc. These companies and their (armed) workers are subject to national and international law and should keep within its borders, workers would, moreover, be guided by corporate ethics, acting of these companies should be controllable. Examples of such companies are for example Executive Outcomes, Dyncorp, Blackwater etc. Preliminary outline of work: 1. Introduction 2) Methodology 3) The definition of ad hoc groups of mercenaries and PMC 4) An empirical comparison of courses of the conflict with the deployment of hired units/ without the deployment of hired units 5) An empirical comparison of the effects of conflicts with the deployment of hired units/ without the deployment of hired units 6) Congo 7) Angola 8) Sierra Lione 9) Somalia 10) Rwanda 11) Evaluation 12) Conclusion 13) Resources |