Droga požírající lidské maso: morální panika kolem drogy „krokodil“

• Název práce v češtině: Droga požírající lidské maso: morální panika kolem drogy „krokodil“
• Název v anglickém jazyce: The drug that eats human flesh: moral panic over drug „krokodil“
• Klíčová slova: morální panika, média, veřejné míněné, psychoaktivní, droga, krokodil, desomorfin, uživatel, závislost, problémové užívání, nežádoucí účinky
• Klíčová slova anglicky: moral panic, media, public opinion, psychoactive, drug, krokodil, desomorphine, user, addiction, problem drug use, adverse effects
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Martin Nekola, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 28.05.2015
• Datum zadání: 28.05.2015

Zásady pro vypracování

a. Metody zpracování
Pro výzkum dané problematiky bude stěžejní metodou obsahová analýza mediálních článků. Dále vyberu několik článků, na které navazuje veřejná internetová diskuze a provedu obsahovou analýzu těchto diskuzí. V práci budu tedy mít několik případových studií, kde budu analyzovat a srovnávat obsah konkrétního článku a k němu připojené diskuze. Tímto způsobem zjistím, jaké postoje mají občané ČR, kteří čtou tyto konkrétní mediální články a jaký vliv může mít obsah článku na formování jejich názorů.
b. Předběžná struktura práce
1) Úvod
2) Teoretická část
2a) Obecné vymezení fenoménu morální paniky
2b) Morální paniky ve vztahu k užívání drog
2c) Charakteristika drogy krokodil
3) Metodologická část
3a) Obsahová analýza mediálních článků
3b) Obsahová analýza veřejných internetových diskuzí
4) Praktická část
4a) Mediální obraz drogy krokodil
4b) Veřejné mínění
5) Závěr

Seznam odborné literatury

- Cohen, S. 2002. Folk Devils and Moral Panics: The Creation of the Mods and Rockers. London: Routledge.
- Critcher, Chas. 2008. Moral Panic Analysis: Past, Present and Future. (online). Dostupné z: http://www.penelopeironstone.com/Critcher.pdf.
- Goode, E., Ben-Yehuda, N. 1994. Moral panics: The Social Construction of Deviance. Wiley-Blackwell.
- Hendl, J. 2005. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál.
- Nešpor, K. 2011. Návykové chování a závislost. Praha: Portál.
- Thompson, K. 1998. Moral Panics. London: Routledge.
- TRAMPOTA, Tomáš a Martina VOJTĚCHOVSKÁ. 2010. Metody výzkumu médií. Vyd. 1. Praha: Portál.
- VERICK, M. 2009. Mediální monopol: kontrola myšlenek a temná manipulace. Vyd.1. Překlad Ivana Krausová. Praha: EarthSave CZ.
- Volek, J. 2000. Konstrukce morální paniky a sociální exkluze, Sborník prací Fakulty sociálních studií Brněnské univerzity, Sociální studia 5, s. 97 – 113.

Předběžná náplň práce

Ve své bakalářské práci se budu zabývat mediální prezentací drogy ''krokodil'', jejíž užívání se podle některých zpráv šíří z Ruska do okolních zemí. Tato droga je pro potencionální konzumenty zajímavá především díky tomu, že vyvolává podobné stavy jako při užití heroinu, ale za podstatně nižší cenu. Nejdůležitější složkou této drogy je desomorfin, který se získává redukcí kodeinu, jenž je obsažen v lécích. Právě v Rusku je tato látka běžně dostupná a zneužívá se pro výrobu psychoaktivních látek. Mediálně zajímavou činí drogu nežádoucí účinky spojené s jejím užíváním. Při nitrožilní aplikaci této drogy dochází v místě vpichu k rohovatění kůže a ke vzniku šupin, které se postupně odlupují až na kost. To je doprovázeno závažnými infekcemi, které mohou vést až ke smrti uživatele.
Hlavním cílem mé práce bude identifikování fenoménu morální paniky v České republice, který je ve společnosti utvářen skrze média. Morální panika je “druh postoje nebo reakce společnosti vůči určitým společenským skupinám nebo subkulturám, které jsou založeny na myšlenkách a přesvědčeních, že tyto skupiny jsou pro společnost velmi nebezpečné.“ (Cohen 2002: 26). Tento jev budu zkoumat právě ve spojitosti s drogou krokodil, přičemž se primárně budu snažit rozeznat znaky morální paniky v tomto konkrétním případě. Mezi hlavní znaky morální paniky patří znepokojení, jakožto prvotní reakce společnosti na médii prezentovaný negativní společenský jev. Dalším znakem je dichotomie ve společnosti, kdy na jedné straně stojí majoritní společnost, která se staví proti deviantní skupině, v tomto případě proti uživatelům drog. Dominantní skupina se cítí ohrožena definovanou deviantní skupinou a na základě toho si můžeme všimnout vzniku jistého nepřátelství. Třetím důležitým znakem morální paniky podle S. Cohena je nepřiměřenost, která se váže k médiím. Média se snaží majoritní (ohroženou) společnost co nejvíce šokovat, a proto zveličují fakta a snaží se danou problematiku zobrazovat v nejhorší možné podobě. Jako další znak fenoménu morální paniky je označována pomíjivost, hrozba se objeví v určitý moment a následně zase zmizí, i přesto že problém existoval před tím, než se o něj začala média zajímat a existuje také poté, co pro média přestane být atraktivní. V České republice se média začala o drogu krokodil zajímat hlavně v roce 2011, následně v roce 2013 a poslední zaznamenané články jsou z letošního roku.
Média disponují obrovskou mocí, jelikož skrze užívané symboly a poskytované informace ovlivňují postoje veřejnosti vůči konkrétním skupinám nebo způsobům jednání a v konečném důsledku tak ovlivňují chování lidí (jak z majoritní skupiny, tak skupiny stereotypně prezentované). Toto utváření společenských hodnot a nálad může vést k sociálnímu vyloučení minoritní deviantní skupiny. V případě drogové problematiky je situace o to závažnější, protože sociální exkluze uživatelů drog není řešením problému, ale naopak často vede k závažnějším společenským problémům (šíření krví přenosných infekcí, kriminalita apod.).