Filosofie Herberta Marcuseho

• Název práce v češtině: Filosofie Herberta Marcuseho
• Název v anglickém jazyce: Philosophy of Herbert Marcuse
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
• Vedoucí / školitel: prof. doc. PhDr. Milan Sobotka, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 27.04.2015
• Datum zadání: 27.04.2015
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 01.07.2015
• Odevzdaná/finalizovaná: ne

Zásady pro vypracování

V diplomové práci se budu zabývat dílem Herberta Marcuseho. Zaměřím se především na čtyři jeho důležité spisy, Reason and Revolution, Eros and Civilization, Soviet Marxism a Jednorozměrný člověk
Herbert Marcuse byl označován za dogmatického marxistu, pre-marxistu či dokonce anti-marxistu. Práce se bude snažit zodpovědět otázku, kým vlastně byl. Každému zmíněnému spisu věnuji jednu kapitolu.
V kapitole o Reason and Revolution se budu zabývat otázkou vztahu negativní a pozitivní filosofie. Je realizace svobody faktem, nebo úkolem? Marcuse zdůrazňuje kriticko-revoluční prvky v Hegelovi převzaté Marxem, tvrdí, že marxovská teorie je autentické pokračování Hegelovy filosofie. Je tato teze plausibilní?
V kapitole Eros and civilization se budu zabývat otázkou, zda převzetí Freudovy teorie instinktů nevede k esencialismu. Marcuse vůči Freudovi argumentuje, že princip reality nabývá historicky specifických forem, a že represe je tedy historickým produktem dané společnosti. Dá se proto říci, že teorie, rozvinutá Marcusem v Eros and Civilization, je více freudiánská než marxistická?
V knize Soviet Marxism se Marcuse pokouší analyzovat režim Sovětského svazu. Byla teorie zemí „reálného socialismu“ v souladu s praxí? A pokud ne, o jaký režim se jednalo? Na tuto otázku se pokoušeli odpovědět rozliční kritici z řad levice různě. Nejrozšířenější jsou teorie, že se jedná o degenerovaný dělnický stát (ortodoxní trockisté) či státní kapitalismus (humanistický marxismus Rayi Dunayevské, neortodoxní trockisté, různé anarchistické teorie). V této kapitole se budu snažit předložit Marcuseho analýzu a srovnat ji s analýzami výše zmíněnými. Zodpovězení této otázky je obzvláště důležité a zajímavé s ohledem na fakt, že žijeme v zemi bývalého Východního bloku.
V kapitole o knize Jednorozměrný člověk se zaměřím se na vztah technologie a panství. Někteří kritici tvrdí, že Marcuse v této knize nahrazuje důraz na prvenství ekonomie a produkčních vztahů v marxovské teorii teorií „rozvinuté průmyslové společnosti“, která klade důraz na technologii a „technologickou racionalitu“. Je to tak? A pokud ano, dá se tento postup obhájit?

Seznam odborné literatury

Bondy, Egon, Neuspořádaná samomluva, L. Marek, Brno, 2002.
Callinicos, Alex, Social Theory, A Historical Introduction, Polity Press, Cambridge, 1999.
Cranston, Maurice (ed.), The New Left, Six Critical Essays, The Library Press, New York, 1971.
Hrubec, Marek a kol., Kritická teorie společnosti, Český kontext, Filosofia, Praha, 2013.
Katz, Barry, Herbert Marcuse and the Art of Liberation, An Intellectual Biography, Verso Editions and NLB, London, 1982.
Kellner, Douglas, Herbert Marcuse and the Crisis of Marxism, University of California press, Berkley, Los Angeles, 1984.
Kosík, Karel, Dialektika konkrétního, studie o problematice člověka a světa, Academia, Praha, 1966.
Marcuse Herbert, Eros and Civilization, Vintage Books, New York, 1955.
Marcuse, Herbert, Jednorozměrný člověk, Naše vojsko, Praha, 1991.
Marcuse, Herbert, Psychoanalýza a politika, Svoboda, Praha, 1969.
Marcuse, Herbert, Reason and Revolution, Routledge & Kegan Paul Ltd., Londýn, 1955.
Marcuse, Herbert, Soviet Marxism, Penguin Books, London,1958.
Molyneux, John, What is the real Marxist tradition, Bookmarks, London, 1988.
Schoolman, Morton, The Imaginary Witness, The Critical Theory of Herbert Marcuse, New York University Press, 1984.