Témata prací (Výběr práce)Témata prací (Výběr práce)(verze: 368)
Detail práce
   Přihlásit přes CAS
Smluvní nabývání vlastnictví movitých věcí: komparace české a německé právní úpravy
Název práce v češtině: Smluvní nabývání vlastnictví movitých věcí: komparace české a německé právní úpravy
Název v anglickém jazyce: Contractual acquisition of ownership of movable things: comparison of Czech and German legal regulation
Klíčová slova: Nabývání vlastnictví, movité věci, smlouva
Klíčová slova anglicky: Acquisition of ownership, movables, agreement
Akademický rok vypsání: 2014/2015
Typ práce: diplomová práce
Jazyk práce: čeština
Ústav: Katedra občanského práva (22-KOP)
Vedoucí / školitel: JUDr. MUDr. Alexandr Thöndel, Ph.D.
Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
Datum přihlášení: 30.03.2015
Datum zadání: 30.03.2015
Datum potvrzení stud. oddělením: 18.01.2016
Datum a čas obhajoby: 18.01.2016 10:30
Místo konání obhajoby: míst. 131 - část I. a II. státních závěrečných zkoušek se konají bezprostředně po sobě v týž den
Datum odevzdání elektronické podoby:25.11.2015
Datum proběhlé obhajoby: 18.01.2016
Oponenti: doc. JUDr. Ondřej Frinta, Ph.D.
 
 
 
Předběžná náplň práce
Cílem této práce je představit a porovnat tři hlavní způsoby nabývání vlastnictví movitých věcí, se kterými se lze na evropském kontinentu setkat. Z tohoto důvodu budou v této práci představeny tři různé občanské zákoníky, kdy každý z nich zastupuje v tomto ohledu jiný systém.
Otázka, který z těchto systémů je tím nejvhodnějším, byla na evropské půdě v minulosti již rozsáhle diskutována. Přesto český občanský zákoník z roku 2012 touto cestou nešel a místo toho zvolil přístup odlišný. Jelikož český zákonodárce na žádném místě neposkytuje dostatečné odůvodnění, které by tuto změnu vysvětlovalo, klade si tato práce rovněž za cíl, podívat se blíže na důvody, které za rozhodnutím zákonodárce mohly stát.
Téma této práce je rozděleno do čtyř částí.
První kapitola slouží jako úvod a jejím účelem je zejména přiblížit nezbytnou terminologii jako například pojmy věc, vlastnictví, či jeho nabývání.
Kapitola druhá se pak věnuje výkladu o jednotlivých metodách, když postupně představuje německý občanský zákoník, český občanský zákoník z roku 1964 a nakonec český občanský zákoník z roku 2012.
Kapitola třetí se zabývá harmonizací soukromého práva na evropské úrovni. V prvé řadě jsou zde popsány relevantní části Návrhu společného referenčního rámce, které se právě nabývání vlastnictví věnují. Vedle toho pak tato pasáž obsahuje první kritické připomínky vůči jednotlivým metodám.
Konkrétní výhody či nevýhody jsou posléze shrnuty v části čtvrté. Ta kromě toho, že shrnuje jednotlivá pro a proti, se blíže zabývá důvodovou zprávou k občanskému zákoníku z roku 2012, když se věnuje důvodům, které českého zákonodárce mohly vést k volbě systému, na základě kterého je vlastnické právo převáděno již k okamžiku, kdy strany smlouvy dosáhly konsenzu.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The aim of this thesis is to introduce and compare three main approaches towards acquisition of ownership of movable things, which are currently present on the European continent. For this purpose, three different civil codes are outlined, whereas each of them represents one possible approach.
The question, which of these systems works the best, has already been thoroughly discussed at the European level. However, the Czech civil code of 2012 has decided not to follow the conclusion of these discussions and opted for a different approach. Since the Czech lawmaker does not provide a duly reasoned explanation as to why he has decided to adopt a different rule, this thesis aims to take a closer look at the reasons, which might have played a decisive role.
The topic of this thesis is divided into the four parts.
Chapter one is introductory and its purpose is especially to set out the essential terminology such as thing, ownership or acquisition thereof.
Chapter two outlines the respective approaches towards acquisition of ownership of movable things. This chapter stepwise presents German Civil code, Czech Civil code of 1964 and Czech Civil code of 2012.
Chapter three deals with the idea of harmonisation of private law at the European level. First and foremost, this chapter outlines the relevant parts of the Draft Common Frame of Reference that are dealing with acquisition of ownership. Besides that, the first critical remarks on the single approaches are being made.
The particular advantages and disadvantages of each system are finally summarized in chapter four. Apart from that, this chapter also deals with the reasoning of explanatory report on the Czech Civil code of 2012 and scrutinizes the reasons, which might have lead the Czech lawmaker to opt for a system, on the basis of which the transfer of ownership is effected at the moment of the consensus between the parties.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK