Mezinárodní civilní procesní právo v Evropské unii - vybrané otázky

• Název práce v češtině: Mezinárodní civilní procesní právo v Evropské unii - vybrané; otázky
• Název v anglickém jazyce: International civil procedure in the European Union - selected; issues
• Klíčová slova: volba soudu, Nařízení Brusel I bis, Haagská úmluva o volbě soudu
• Klíčová slova anglicky: choice-of-court, Brussels I bis regulation, 2005 Convention on Choice of Court Agreements
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: rigorózní práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra obchodního práva (22-KOBCHP)
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 19.03.2015
• Datum zadání: 19.03.2015
• Datum potvrzení stud. oddělením: 20.03.2015
• Datum a čas obhajoby: 04.11.2015 15:00
• Místo konání obhajoby: PF UK m. 317
• Datum odevzdání elektronické podoby: 04.04.2015
• Datum proběhlé obhajoby: 04.11.2015
• Oponenti: doc. JUDr. Mgr. Magdalena Pfeiffer, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Cílem diplomové práce je podat ucelený výklad institutu dohod o volbě soudu v režimu Nařízení Brusel I bis a Haagské úmluvy o volbě soudu a poukázat na hlavní problémy, které mohou nastat při aplikaci těchto instrumentů na spory ze vztahů, ve kterých byla uzavřena dohoda o volbě soudu. Práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. První čtyři kapitoly se zabývají úpravou Nařízení Brusel I bis, v páté kapitole jsou vyložena pravidla obsažená v Haagské úmluvě o volbě soudu.
První kapitola je věnována základní charakteristice Nařízení Brusel I bis, srovnává úpravu zde obsaženou s předchozí právní úpravou, zabývá se jeho zásadami a cíli, výkladem pojmů v něm obsažených a vztahu k jiným instrumentům. Druhá kapitola práce se zabývá detailní analýzou volby soudu v režimu Nařízení Brusel I bis, zejména působností čl. 25, účinky jurisdikčních dohod, jejich charakteristikou, náležitostmi nutnými pro jejich vznik, jejich rozsahem, jejich formami, formální a materiální platností, případy, kdy Nařízení Brusel I bis omezuje účinky volby soudu a následky jejich porušení. Ve třetí kapitole je zevrubně vyložena problematika založení příslušnosti soudu podřízením se jeho jurisdikci. Studie se zejména zaobírá náležitostmi nutnými pro takové založení soudní příslušnosti a způsoby, kterými tomu lze zabránit. Čtvrtá kapitola obsahuje výklad týkající se pravidla překážky věci zahájené, a to zejména ve vztahu k dohodám o volbě soudu. Autor si klade otázku, zda by se nemělo mezinárodní pravidlo lis pendens vztahovat i na dříve zahájené spory před soudy třetích států, jež byly zvoleny ve výlučné jurisdikční dohodě. Pátá kapitola se detailně zabývá Haagskou úmluvou o volbě soudu, její základní charakteristikou, vztahem k jiným instrumentům, působností, náležitostmi sjednávání jurisdikčních dohod a jejich účinky, otázkami jejich platnosti, uznáváním a výkonem rozhodnutí a režimem nevýlučných dohod o volbě soudu. Závěrem dochází ke shrnutí práce, upozornění na možné problémy, nejasná místa právních úprav a zhodnocení přínosu příslušných instrumentů pro mezinárodní obchod.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The purpose of the thesis is to offer a comprehensive commentary of the choice-of-court agreements under the Brussels I bis regulations and the 2005 Convention on Choice of Court Agreements (“Convention”) and to refer to the main problems which may arise during the application of these instruments to the disputes arising from relationships in which the choice-of-court agreement was concluded. The paper is composed of five main chapters. The first four chapters deal with the framework of the Brussels I bis, the fifth chapter illustrates the rules of the Convention.
Chapter one is dedicated to the fundamental characteristics of the Brussels I bis. It compares the rules contained therein with the previous legislation, analyses its principles and purposes, the interpretation of the terms contained therein and the relation to the other instruments. Chapter two deals with the detailed analysis of the choice-of-court agreements under the Brussels I bis, particularly with the scope of effect of art. 25, the effect of jurisdictional agreements, their characteristics, formalities necessary for their creations, their extent, forms, formal and material validity, cases where the Brussels I bis restricts the effect of the choice-of-court agreements and the consequences of such violation. Chapter three explains in detail the issue of the establishment of the jurisdiction by submission to the jurisdiction of the court. The study is particularly concerned with the essentials necessary for the establishment of such jurisdictions and with the ways to prevent it. Chapter four contains an interpretation of the lis pendens rule, particularly in relation to the choice-of-court agreements. The author raises the question of whether the international lis pendens rule should apply also to previously initiated litigation before the courts of the third states that were chosen in the exclusive jurisdiction agreement. Chapter five investigates in detail the Convention, its fundamental characteristics, relation to other instruments, scope of effect, formalities of the conclusion of the jurisdictional agreements and their effect, questions of their validity, recognition and enforcement and regime of non-exclusive choice-of-court agreements. The summary of the thesis, reminder of the possible problems, ambiguous places in legislations and the evaluation of the benefits of the adoption of relevant instruments for the international trade are discussed in the conclusion.