Zástavní právo a jeho výkon

• Název práce v češtině: Zástavní právo a jeho výkon
• Název v anglickém jazyce: Pledge and its Enforcement
• Klíčová slova: zástavní právo, výkon zástavního práva, zástava pohledávky
• Klíčová slova anglicky: pledge, pledge enforcement, pledge of receivable
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: rigorózní práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra občanského práva (22-KOP)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 09.03.2015
• Datum zadání: 09.03.2015
• Datum potvrzení stud. oddělením: 09.03.2015
• Datum a čas obhajoby: 17.05.2016 14:00
• Místo konání obhajoby: PF UK m. 131
• Datum odevzdání elektronické podoby: 27.10.2015
• Datum proběhlé obhajoby: 17.05.2016
• Oponenti: JUDr. MUDr. Alexandr Thöndel, Ph.D.

Předběžná náplň práce

ZÁSTAVNÍ PRÁVO A JEHO VÝKON
Účelem mé rigorózní práce na téma „Zástavní právo a jeho výkon“ je zanalyzovat problematiku smluvního zástavního práva jako takového, se zaměřením na oblast výkonu zástavního práva, a to v oblasti v i mimo insolvenci, neboť je to fáze, kdy zástavní právo plní svoji uhrazovací funkci, tedy fáze pro zástavní věřitele naprosto kritická. Větší pozornost věnuji i zástavě pohledávky jako nejčastějšímu předmětu zástavního práva.
Zástavní právo doznalo s příchodem nového občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., s účinností od 1. ledna 2014, zásadních změn. Ve své práci se proto zaměřuji na změny i zcela nové právní instituty, které NOZ oproti minulé právní úpravě přinesl a které oblast zástavního práva obohatily.
Svou rigorózní práci jsem rozdělila do sedmi kapitol. V úvodní kapitole se zabývám obecnými otázkami, které bylo třeba uvést pro porozumění hlavnímu tématu této práce, tedy především vysvětlení základních pojmů a zásad. Zvolené téma je oblastí značně širokou, proto jsem se k němu v dalších kapitolách snažila přistupovat tak, aby byly zmíněny všechny informace důležité pro zástavní právo, všechny novinky a případné problematické oblasti související s příchodem NOZ, a zároveň aby se práce nestala nepřehlednou.
Obecné změny, vyplývající z přijetí NOZ, a dotýkající se i oblasti zástavního práva, jsou sjednocení terminologie (v zástavním právu hovoříme už výlučně o zajištění dluhu) a důraz na smluvní volnost stran. To se projevuje i v oblasti zástavního práva například méně přísnými požadavky ohledně takzvaných zakázaných ujednání, než jaké měl zákoník za minulé právní úpravy, s dopady i do oblasti výkonu zástavního práva.
Dalšími změnami hodnými pozornosti jsou změna definice zástavy a věci, a s tím související upřesnění a rozšíření okruhu předmětů, které mohou sloužit jako zástava, možnost zřízení budoucího zástavního práva nebo možnost zřízení zákazu řízení zástavního práva či zákazu zcizení zástavy jako věcného práva.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

PLEDGE AND ITS ENFORCEMENT
The purpose of my thesis written on the topic ‘Pledge and its Enforcement’ is to analyze the issue of contractual pledge itself, with a focus on the enforcement of the pledge, both in and outside of insolvency, as this is the stage where the pledge fulfills its reimbursing function, i.e. a stage absolutely critical for the pledge. I pay a deeper attention also to a receivable as the most common subject of a pledge.
The pledge underwent major changes with the arrival of a new Civil Code, Act no. 89/2012 Coll., with the effect from 1 January 2014. In my thesis, I therefore focuse on both changes and entirely new legal institutes that the new Civil Code brought compared to the previous legislation, and which enriched the area of the pledge.
I have divided my thesis into seven chapters. The introductory chapter deals with general issues that needed to be introduced for an understanding of the main topic of this thesis, i.e. mainly explanation of the basic concepts and principles. The chosen topic is quite a wide area, therefore I have tried to approach it in next chapters so that all the important information for pledge was mentioned, together with all news and possible problematic areas associated with the arrival of the new Civil Code, and at the same time the thesis remained well-arranged and not chaotic.
General changes resulting from the adoption of the new Civil Code, and touching also the area of the pledge, are the unification of terminology (we are talking solely about securing a debt in connection with pledge) and an emphasis on the contractual autonomy of the parties. This is reflected also in the area of the pledge, for example, by much less strict requirements regarding the so-called prohibited arrangements than it had under the previous legislation, with an impact also in the area of the enforcement of the pledge.
Change in the definition of collateral and thing, and the related specification and widening of the range of objects that can serve as collateral, the possibility of setting up a future pledge or the possibility of establishing a negative pledge or a disposal limitation as rights in rem are other changes worth of attention.