Vývoj plodnosti ve vybraných zemích Evropy se zaměřením na efekt časování od druhé poloviny 20. století do současnosti
Název práce v češtině:
Vývoj plodnosti ve vybraných zemích Evropy se zaměřením na efekt časování od druhé poloviny 20. století do současnosti
Název v anglickém jazyce:
Fertility development in selected European countries considering the timing effect from the second half of the 20th century to the present
Klíčová slova:
časování plodnosti, sociální stát, dekompozice, průměrný věk při narození dítěte, výběrové šetření, Nizozemí, Portugalsko, Švédsko, Švýcarsko, Ukrajina
Klíčová slova anglicky:
fertility timing, welfare state, decomposition, mean age at childbirth, sample survey, Netherlands, Portugal, Sweden, Switzerland, Ukraine
Hlavním cílem této diplomové práce je zhodnotit v kontextu vývoje plodnosti ve vybraných evropských zemích od druhé poloviny 20. století do současnosti skutečný vliv efektu časování na ukazatel průměrného věku matky při narození dítěte. Dalším cílem je očistit ukazatel úhrnné plodnosti od vlivu časování, a následně ukázat, jak změny v časování plodnosti ve studovaných zemích ovlivňují v daném časovém období tento transverzální ukazatel. Posledním záměrem této práce je zhodnocení názorů respondentů daných zemí z výběrového šetření European Social Survey z let 2004 a 2010 na otázky týkající se sladění práce a rodiny jako jednoho z faktorů ovlivňujícího časování plodnosti. Na základě typologie sociálních států Esping-Andersena jsou vybrány následující státy: Nizozemí, Portugalsko, Švédsko, Švýcarsko a Ukrajina. Změny průměrného věku žen při narození dítěte jsou dány nejen skutečnými změnami v časování rození dětí (efektem časování), ale také změnami ve struktuře rození dětí dle pořadí (efektem struktury). Pro detailní pohled na příčiny změn tohoto ukazatele byla použita metoda dekompozice a pro zhodnocení vývoje úhrnné plodnosti byly zkonstruovány její očištěné varianty od vlivu časování. Ukazuje se, že efekt časování i efekt struktury mohou působit v i proti směru zvyšování průměrného věku matek při narození dítěte, nicméně v současnosti stojí ve studovaných státech za zvyšováním průměrného věku zejména skutečné odkládání rození dětí do pozdějšího věku. Očištěné ukazatele transverzální úhrnné plodnosti ukazují, že bez narušení časováním plodnosti by byla úroveň úhrnné plodnosti v daných zemích vyšší, než tomu v současnosti je. Názory respondentů vybraných států z výběrového šetření European Social Survey jsou v souladu s očekávanými trendy v rámci různých typů sociálních států. To lze dokumentovat na příkladu Švédska, kde respondenti spíše nesouhlasí s tradičním rozdělením rolí muže a ženy v domácnosti a v práci, na rozdíl od postsocialistické Ukrajiny či prorodinně orientovaného Španělska. Možnost sladit pracovní a rodinné závazky je ovšem důležitá při výběru práce pro respondenty napříč všemi studovanými státy.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The main objective of this thesis is to evaluate the influence of the timing effect on the mean age of mothers at childbirth in the context of fertility development in selected European countries from the second half of the 20th century to the present. Another objective is to adjust the total fertility rate to the timing effect and consequently demonstrated how changes in fertility timing affect this period measure in selected countries at a given time fame. The last objective is an evaluation of the views of respondents from studied countries from the sample survey of the European Social Survey for the years 2004 and 2010 to the questions relating to the reconciliation of work and family as one of the factors affecting the timing of fertility. On the basis of Esping-Andersen’s typology of welfare states, following states are selected: Netherlands, Portugal, Sweden, Switzerland and Ukraine. Changes of the mean age of mothers at childbirth are given not only by real changes in the timing of childbearing (the timing effect), but also by changes in the childbearing according to the birth order (the effect of fertility structure). The method of decomposition was used for detailed view at the causes of changes in this indicator. In addition, adjusted total fertility rates to the timing effect were constructed. It appears that the timing effect and the effect of fertility structure can act in parallel with and against the direction of increasing the mean age of mothers at childbirth. However, at present, the postponement of childbearing to a later age stands by increasing the mean age of mothers in the studied states. The tempo-adjusted period measures of fertility indicated that the quantity of the total fertility rate, without a fertility timing distortion, would be higher than it is at present in studied countries. The view of respondents in selected countries from sample survey of the European Social Survey are in line with expected trends in various types of welfare states. This can be shown on the example of Sweden where the respondents mostly disagree with the traditional division of roles for men and women at home and at work in contrast to postsocialist Ukraine or family-oriented Spain. However, the possibility to combine work and family commitments for choosing a career is important for the respondents across all studied countries.
- zadáno vedoucím/školitelem