Essays on Macro Imbalances, Monetary Policy and Exchange Rates

• Název práce v češtině: Eseje o makro nerovnováhách, měnové politice a měnových kurzech
• Název v anglickém jazyce: Essays on Macro Imbalances, Monetary Policy and Exchange Rates
• Klíčová slova: reálné měnové kurzy, vychýlení, eurozóna, panelová data, panelová kointegrace, inflační diferenciály, globální VAR, měnová politika, mezinárodní efekt nákazy, střední a jihovýchodní Evropa, zahraniční šoky, průsak měnového kurzu do inflace, inflace, Česká republika, VAR
• Klíčová slova anglicky: real exchange rates, misalignment, euro area, panel data, panel cointegration, inflationary differentials, global VAR, monetary policy, international spillovers, Central and Southeastern Europe, foreign shocks, exchange rate pass-through, Czech Republic, inflation, VAR
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Institut ekonomických studií (23-IES)
• Vedoucí / školitel: prof. Roman Horváth, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 04.11.2014
• Datum zadání: 04.11.2014
• Datum a čas obhajoby: 26.09.2019 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 16.07.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 26.09.2019
• Oponenti: Christopher Hartwell

Seznam odborné literatury

Alberola, E., S. Garcia-Cervero, H. Lopez, and A. Ubide (2002). Quo vadis euro? European Journal of Finance 8 (4), 352-370.
Babecka-Kucharcukova, O. (2009). Transmission of Exchange Rate Shocks into Domestic Inflation: The Case of the Czech Republic. Czech Journal of Economics and Finance (Finance a uver) 59 (2), 137-152.
Babecka Kucharcukova, O., P. Claeys, and B. Vasicek (2016). Spillover of the ecb's monetary policy outside the euro area: How different is conventional from unconventional policy? Journal of Policy Modeling 38 (2), 199-225.
Backe, P., M. Feldkircher, and T. Slacik (2013). Economic spillovers from the euro area to the cesee region via the financial channel: A gvar approach. Focus on European Economic Integration (4).
Beirne, J. and M. Bijsterbosch (2009). Exchange Rate Pass-through in Central and Eastern European Member States. Journal of Policy Modelling 33 (2), 241-254.
Belke, A., D. Gros, and T. Osowski (2017). The effectiveness of the fed's quantitative easing policy: New evidence based on international interest rate differentials. Journal of International Money and Finance 73, 335-349.
Bluwstein, K. and F. Canova (2016). Beggar-thy-neighbor? The international effects of ECB unconventional monetary policy measures. International Journal of Central Banking 12 (2), 69-120.
Bernanke, B. S. and M. Gertler (1995). Inside the Black Box: The Credit Channel of Monetary Policy Transmission. Journal of Economic Perspectives 9(4), 27-48.
Bussiere, M., J. Fidrmuc, and B. Schnatz (2008). Eu enlargement and trade integration: Lessons from a gravity model. Review of Development Economics 12 (3), 562-576.
Canova, F. and M. Ciccarelli (2013). Panel vector autoregressive models: A survey. CEPR Discussion Papers 9380, CEPR Discussion Papers 9380.
Clark, P. B. and R. MacDonald (1999). Exchange rates and economic fundamentals: a methodological comparison of beers and feers. In Equilibrium exchange rates, pp. 285-322. Springer.
Chen, Q., A. Filardo, D. He, and F. Zhu (2016). Financial crisis, US unconventional monetary policy and international spillovers. Journal of International Money and Finance 67, 62-81.
Chudik, A. and M. H. Pesaran (2016). Theory and practice of gvar modelling. Journal of Economic Surveys 30 (1), 165-197.
Coricelli, F., B. Jazbec, and I. Masten (2006). Exchange rate pass-through in EMU acceding countries: Empirical analysis and policy implications. Journal of Banking & Finance 30 (5), 1375-1391.
Coudert, V., C. Couharde, and V. Mignon (2013). On currency misalignments within the euro area. Review of International Economics 21 (1), 35-48.
Cuaresma J., G. Doppelhofer, M. Feldkircher, and F. Huber (2005). Spillovers from US monetary policy: Evidence from a time-varying parameter global vector autoregressive model. Journal of the Royal Statistical Society: Series A (Statistics in Society) 1 (1), 1-31.
Dees, S., F. di Mauro, L. V. Smith, and M. H. Pesaran (2007). Exploring the international linkages of the euro area: a global VAR analysis. Journal of Applied Econometrics 22 (1), 1-38.
Egert, B. and L. Halpern (2006). Equilibrium exchange rates in central and eastern europe: A meta-regression analysis. Journal of Banking & Finance 30 (5), 1359-1374.
Egert, B., L. Halpern, and R. MacDonald (2006). Equilibrium exchange rates in transition economies: taking stock of the issues. Journal of Economic surveys 20 (2), 257-324.
Eickmeier, S. and T. Ng (2015). How do us credit supply shocks propagate internationally? a gvar approach. European Economic Review 74, 128 - 145.
Engel, Ch. (2016). Exchange Rates, Interest Rates, and the Risk Premium. American Economic Review 106 (2), 436-474.
Feenstra, R. C., R. Inklaar, and M. P. Timmer (2015). The next generation of the penn world table. The American Economic Review 105 (10), 3150-3182.
Feldkircher, M. (2015). A global macro model for emerging Europe. Journal of Comparative Economics 43 (3), 706-726.
Fidora M., Giordano, C. and M. Schmitz (2018). Real exchange rate misalignments in the euro area. Temi di discussione (Economic working papers), Bank of Italy 1162 .
Frankel, J. A. and A. K. Rose (1998). The endogenity of the optimum currency area criteria. The Economic Journal 108 (449), 1009-1025.
Franta, M., R. Horvath, and M. Rusnak (2012). Evaluating Changes in the Monetary Transmission Mechanism in the Czech Republic. Empirical Economics 46 (3), 827-842.
Gambacorta, L., B. Hofmann, and G. Peersman (2014). The effectiveness of unconventional monetary policy at the zero lower bound: A cross-country analysis. Journal of Money, Credit and Banking 46 (4), 615-642.
Georgiadis, G. (2015). Examining asymmetries in the transmission of monetary policy in the euro area: Evidence from a mixed cross-section global VAR model. European Economic Review 75, 195-215.
Granger, C. W. and Y. Jeon (2007). Evaluation of global models. Economic Modeelling 24 (6), 980-989.
Hadri, K. (2000). Testing for stationarity in heterogeneous panel data. The Econometrics Journal 3 (2), 148-161.
Hakkio, C. S. (2007). The Great Moderation. Federal Reserve - History Essays.
Horvath, R. and M. Rusnak (2009). How important are foreign shocks in a small open economy? the case of slovakia. Global Economy Journal 9 (1), 1-17.
Horvath, R. and K. Voslarova (2017). International spillovers of ecb's unconventional monetary policy: The effect on central europe. Applied Economics 49 (24), 2352-2364.
Ivanov, V. and L. Kilian (2005). A Practitioner's Guide to Lag Order Selection For VAR Impulse Response Analysis. Studies in Nonlinear Dynamics & Econometrics 9 (1), 1-36.
Jeong, S.-E., J. Mazier, and J. Saadaoui (2010). Exchange rate misalignments at world and european levels: a feer approach. International Economics 121, 25-57.
Jimenez-Rodriguez, R., A. Morales-Zumaquero, and B. Egert (2010). The varying effect of foreign shocks in central and eastern europe. CESifo Working Paper Series 3080, CESifo Working Paper Series 3080. CESifo Group Munich.
Kao, C. (1999). Spurious regression and residual-based tests for cointegration in panel data. Journal of econometrics 90 (1), 1-44.
Keppel, C. and K. Prettner (2015). How interdependent are eastern european economies and the euro area? The Quarterly Review of Economics and Finance 58, 18-31.
Kia, A. (2013). Determinants of the real exchange rate in a small open economy: Evidence from Canada. Journal of International Financial Markets, Institutions and Money 2011 23 , 163-178.
Krippner, L. (2013). A tractable framework for zero lower bound gaussian term structure models. Reserve Bank of New Zealand Discussion Paper Series DP2013/02.
Lane, P. R. and G. M. Milesi-Ferretti (2002). External wealth, the trade balance, and the real exchange rate. European Economic Review 46 (6), 1049-1071.
Lombardi, M. J. and F. Zhu (2014). A shadow policy rate to calibrate us monetary policy at the zero lower bound. BIS Working Papers 452, BIS Working Papers 452.
McCarthy, J. (2007). Pass-Through of Exchange Rates and Import Prices to Domestic Ination in Some Industrialized Economies. Eastern Economic Journal 33 (4), 511-537.
Menon, J. (1995). Exchange Rate Pass-Through. Journal of Economic Surveys 9 (2), 197-231.
Mihaljek, D. (2019). Economic activity in CESEE and global financial conditions. Keynote speech in the 8th ECB conference on central, eastern and south-eastern European (CESEE) countries: Resilience to global headwinds? CESEE responses to a changing trade and financial landscape, Session 2: Responses to monetary policy and financial shocks.
Mongelli, F. P. and C. Wyplosz (2008). The euro at ten - unfulfilled threats and unexpected challenges. In Mackowiak, B., FP Mongelli, G. Noblet und F. Smets. Fifth ECB Central Banking Conference. EZB, pp. 24-57.
Mumtaz, H. and P. Surico (2009). The transmission of international shocks: a factoraugmented var approach. Journal of Money, Credit and Banking 41 (s1), 71-100.
Pedroni, P. (2004). Panel cointegration: asymptotic and finite sample properties of pooled time series tests with an application to the ppp hypothesis. Econometric theory 20 (3), 597-625.
Pesaran, H. H. and Y. Shin (1998). Generalized impulse response analysis in linear multivariate models. Economics Letters 58 (1), 17-29.
Pesaran, H., T. Schuermann, and S. Weiner (2004). Modeling Regional Interdependencies Using a Global Error-Correcting Macroeconometric Model. Journal of Business & Economic Statistics 22, 129-162.
Pesaran, M. H., L. V. Smith, and R. P. Smith (2007). What if the UK or Sweden had joined the euro in 1999? An empirical evaluation using a Global VAR. International Journal of Finance & Economics 12 (1), 55-87.
Rusnak, M., T. Havranek, and R. Horvath (2013). How to Solve the Price Puzzle? A Meta-Analysis. Journal of Money, Credit and Banking 45 (1), 37-70.
Skorepa, M. and L. Komarek (2015). Sources of asymmetric shocks: The exchange rate or other culprits? Economic Systems 39 (4), 654-674.
Svensson, L. E. O. and S. van Wijnbergen (1989). Excess Capacity, Monopolistic Competition, and International Transmission of Monetary Disturbances. Economic Journal 99 (397), 785-805.
Williamson, J. (1994). Estimating Equilibrium Exchange Rates Peterson Institute for International Economics.
Wu, J. C. and F. D. Xia (2016). Measuring the macroeconomic impact of monetary policy at the zero lower bound. Journal of Money, Credit and Banking 48 (2-3), 253-291.
Zhang, G. and R. MacDonald (2014). Real exchange rates, the trade balance and net foreign assets: long-run relationships and measures of misalignment. Open Economies Review 25 (4), 635-653.

Předběžná náplň práce

Dizertační práci tvoří čtyři články z oblasti měnové ekonomie. První článek zkoumá rozsah vychýlení reálného měnového kurzu ve vybraných zemích eurozóny, další dva članky poskytují vhled do problematiky makroekonomických efektů nákazy v zemích EU stojících mimo eurozónu. Poslední článek se poté zaměřuje na průsak změn měnového kurzu do cenové hladiny v České republice. V prvním článku používám koncept behaviorálního rovnovážného měnového kurzu k výzkumu vychýlení reálného měnového kurzu ve 12 zemích eurozóny během období 1980-2014. V rámci panelové kointegrace, nacházím signifikantní vztahy mezi reálným měnovým kurzem, relativní produktivitou, obchodním přebytkem, směnnými kurzy a měnovou zásobou. Zároveň rovněž ukazuji, že nadhodnocení reálného měnového kurzu v periferii eurozóny rostlo v druhé polovině první dekády 21. století. Tento trend se zastavil na konci studovaného období v návaznosti na negativní inflační diferenciály v těchto zemích. V druhém a třetím článku zkoumám makroekonomický efekt nakázy v Evropské unii, jmenovitě, jak šoky vznikající v eurozóně ovlivňují výstup a cenovou hladinu v členských zemích stojících mimo eurozónu. Přestože oba články sdílejí metodologický rámec – globální VAR – oba jsou rozdílné z hlediska specifikace, výběru proměnných i konceptuálního rámce.
Druhý článek se pak zaměřuje na šoky do měnové politiky eurozóny, do ekonomické aktivity eurozóny a do globálních cen ropy. Nacházím, že tyto šoky mají stejný (a očekávaný) kvalitativní dopad na jednotlivé země v Evropské unii, nicméně velikost těchto dopadů se liší napříč zeměmi. Tyto výsledky rovněž ukazují, že dopad na země střední Evropy je téměř tak silný jako dopad na země eurozóny. Třetí článek se naopak zaměřuje na šoky do obecného vyjádření měnové politiky (a tudíž bere v potaz jak konvenční, tak i nekonvenční nástroje). Nacházím, že měnové šoky mají kvalitativně očekávané dopady, nicméně z kvantitativního hlediska se dopady liší napříč zeměmi s tím, že země v jihovýchodní Evropě jsou ovlivňovány méně než země ve střední Evropě. Zároveň nacházím určitou evidenci o snížené účinnosti nekonvenčních nástrojů měnové politiky v porovnání s konvenčními nástroji.
V posledním článku zkoumám průsak změny měnového kurzu do inflace, neboli jak reagují domácí ceny na šoky v měnovém kurzu, v České republice za využití modelu vektorové autoregrese. Průměrný průsak na horizontu měnové politiky je zhruba 20% v souhrnném vyjádření. Při hlubší dekompozici použitých cenových indexů nacházím, že průsak je nejvyšší pro ceny jídla a nápojů.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The dissertation consists of four empirical papers in the field of monetary economics. The first paper examines the extent of real exchange rate misalignment in the selected euro area countries, the next two papers shed light on macroeconomic spillovers in the remaining EU countries which are not part of the single currency area, while the last paper focuses on the exchange rate pass-through in the Czech Republic. In the first paper, I use the behavioral equilibrium exchange rate approach to examine the real exchange rate misalignment in 12 euro area countries over the period 1980-2014. In a panel cointegration setting, we find significant links between the real exchange rate, relative productivity, trade balance, terms of trade and money supply. I also show the extent of overvaluation in the euro area periphery has been increasing since late 2000s. This trend stopped in the end of the studied period as inflationary differentials in these countries became negative. In the second and third papers I examine macroeconomic spillovers within the European Union, namely how shocks originating in the euro area affect output and prices in the remaining EU countries which are not part of the single currency area. While both studies share the same methodological framework – a global VAR – they are different in terms of specification, variable selection as well as conceptual underpinnings. The second paper focuses on shocks to the euro area conventional monetary policy and shocks to the euro area economic activity and the global oil prices. In general, I find that these shocks have an effect of same (and expected) sign but of different size across the European Union. The obtained results suggest that the response of Central European countries to the euro area shocks is almost as strong as the response of the euro area countries itself. The third paper focuses on shocks to the overall euro area monetary policy stance (therefore account for both conventional and unconventional measures). I find that these monetary shocks have qualitatively expected effects but their quantitative dimension differs across countries with Southeastern EU economies being less affected than their peers from Central Europe. I also find certain evidence that the effects of unconventional monetary policy measures are weaker as compared to the conventional ones. In the last paper, I examine the exchange rate pass-through, or how domestic prices respond to exchange rate shocks, in the Czech Republic by employing vector autoregression models. The average pass-through at the monetary policy horizon is approximately 20% at the aggregate level. Regarding the sub-components of the used price indices, the degree of pass-through is the greatest for food prices.