Monetary Policy, Macroprudential Policy and Financial Stabiliy in the Post-Crisis Framework

• Název práce v češtině: Měnová politika, makroobezřetnostní politika a finanční stabilita v po-krizovém rámci
• Název v anglickém jazyce: Monetary Policy, Macroprudential Policy and Financial Stabiliy in the Post-Crisis Framework
• Klíčová slova: makroobezřetnostní politika, měnová politika, finanční stabilita, pro-cykličnost
• Klíčová slova anglicky: macroprudential policy, monetary policy, financial stability, pro-cyclicality
• Akademický rok vypsání: 2014/2015
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: angličtina
• Ústav: Institut ekonomických studií (23-IES)
• Vedoucí / školitel: doc. Mgr. Tomáš Holub, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 03.11.2014
• Datum zadání: 03.11.2014
• Datum a čas obhajoby: 20.03.2019 00:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 21.01.2019
• Datum proběhlé obhajoby: 20.03.2019
• Oponenti: prof. PhDr. Petr Teplý, Ph.D.

Seznam odborné literatury

Selective list of references:

[1] Adrian, T. & N. Liang (2016): „Monetary Policy, Financial Conditions, and Financial Stability.“ CEPR Discussion Papers 11394, Centre for Economic Policy Research.
[2] Adrian, T. & H. S. Shin (2008): „Liquidity and Financial Cycles.“ Current Issues in Economics and Finance, Federal Reserve Bank of New York 14(1).
[3] Amato, J. & C. Furfine (2004): „Are credit ratings pro-cyclical?“ Journal of Banking and Finance 28(11): pp. 2641-2677.
[4] Ayuso, J., D. Pérez, & J. Saurina (2004): „Are Capital Buffers Pro-cyclical?: Evidence from Spanish Panel Data.“ Journal of Financial Intermediation 13(2): pp. 249-264.
[5] BCBS (2011): „Basel III: A Global Regulatory Framework for More Resilient Banks and Banking Systems.“ Basel Committee on Banking Supervision.
[6] Behn, M., R. Haselmann, & V. Vig (2016a): „The Limits of Model-Based Regulation.“ Working Paper Series 1928, European Central Bank.
[7] Berger, A., R. DeYoung, M. Flannery, D. Lee, & O. Oztekin (2008): „How do large banking organizations manage their capital ratios?“ Journal of Financial Services Research 34(2-3): pp. 123-149.
[8] Bernanke, B. (2002): „Asset-Price „Bubbles“ and Monetary Policy.“ Speech 114, New York Chapter of the National Association for Business Economics.
[9] Berrospide, J. M. & R. M. Edge (2010): „The Effects of Bank Capital on Lending: What Do We Know and, What Does It Mean?“ Finance and Economics Discussion Series 2010-44, Board of Governors of the Federal Reserve System (U.S.).
[10] Borio, C. & H. Zhu (2014): „Capital Regulation, Risk-taking and Monetary Policy: A Missing Link in the Transmission Mechanism?“ Journal of Financial Stability 8(4): pp. 236-51.
[11] Brewer, E., G. Kaufman, & L. Wall (2008): „Bank Capital Ratios across Countries: Why Do They Vary?“ Journal of Financial Services Research 34(2): pp. 177-201.
[12] Dell'Ariccia, G., L. Laeven, & G. A. Suarez (2017): „Bank Leverage and Monetary Policy's Risk-Taking Channel: Evidence from the United States.“ The Journal of Finance 72(2): pp. 613-654.
[13] Drehmann, M., C. Borio, & K. Tsatsaronis (2012): „Characterising the financial cycle: don't lose sight of the medium term!“ BIS Working Papers 380, Bank for International Settlement.
[14] Drehmann, M., C. Borio, & K. Tsatsaronis (2013): “We Identify the Financial Cycle?” in: The Role of Central Banks in Financial Stability How Has It Changed? World Scientific Books, World Scientific Publishing Co. Pte. Ltd.
[15] Drumond, I. (2009): „Bank Capital Requirements, Business Cycle Fluctuations And The Basel Accords: A Synthesis.“ Journal of Economic Surveys 23(5): pp. 798-830.
[16] EBA (2013): „Summary Report on the Comparability and Pro-cyclicality of Capital Requirements under the Internal Ratings Based Approach in accordance with Article 502 of the Capital Requirements Regulation.“ European Banking Authority.
[17] EBA (2016): „Cyclicality of Capital Requirements.“ European Banking Authority.
[18] European Commission and the Council of the European Union (2013a): „Directive (EU) no 2013/36 (Capital Requirements Directive).“
[19] European Commission and the Council of the European Union (2013b): „Regulation (EU) no 575/2013 (Capital Requirements Regulation).“
[20] Flannery, M. (1994): „Debt Maturity and the Deadweight Cost of Leverage: Optimally Financing Banking Firms.“ American Economic Review 84(1): pp. 320-331.
[21] Frait, J., Z. Komárková, & L. Komárek (2011b): „Monetary Policy in a Small Economy after Tsunami: A New Consensus on the Horizon?“ Czech Journal of Economics and Finance 61(1): pp. 5-33.
[22] Gale, D. & O. Ogur (2005): „Are bank capital ratios too high or too low? Incomplete markets and optimal capital structure.“ Journal of the European Economic Association 3(2-3): pp. 690-700.
[23] Gambacorta, L. (2009): „Monetary Policy and the Risk-taking Channel.“ BIS quarterly review, Bank for International Settlements.
[24] Gropp, R. & F. Heider (2010): „The determinants of bank capital structure.“ Review of Finance 14(4): pp. 587-622.
[25] Jiménez, G., S. Ongena, J. L. Peydr_o, & J. Saurina (2014): „Hazardous Times for Monetary Policy: What Do Twenty-Three Million Bank Loans Say About the Effects of Monetary Policy on Credit Risk-Taking?“ Econometrica 82(2): pp. 463-505.
[26] Lowe (2002): „Credit risk measurement and pro-cyclicality.“ BIS Working 116, Bank for International Settlement.
[27] Mariathasan, M. & O. Merrouche (2014): „The Manipulation of Basel Risk-Weights.“ Journal of Financial Intermediation 23(3): pp. 300-321.
[28] Myers, S. C. & N. S. Majluf (1984): „Corporate financing and investment decisions when firms have information that investors do not have.“ Journal of Financial Economics 13(2): pp. 187-221.
[29] Peura, S. & J. Keppo (2006): „Optimal Bank Capital with Costly Recapitalization.“ Journal of Business 79(4): pp. 2162-2201.
[30] Rajan, R. (2005): „Has Financial Development Made the World Riskier?“ Working Paper Series No. 11728, National Bureau of Economic Research.
[31] Resti, A. (2016): „Banks' Internal Rating Models - Time for a Change? The „System of Floors“ as Proposed by the Basel Committee.“ European Parliament.
[32] Smets, F. (2014): „Financial stability and monetary policy: How closely interlinked?“ International Journal of Central Banking 10(2): pp. 263-300.
[33] Vallascas, F. & J. Hagendorff (2013): „The Risk Sensitivity of Capital Requirements: Evidence from an International Sample of Large Banks.“ Review of Finance 17: pp. 1947-1988.
[34] Woodford, M. (2012): „Inflation Targeting and Financial Stability.“ Working Papers 17967, National Bureau of Economic Research, Inc.

Předběžná náplň práce

Tato dizertační práce je složena ze čtyř empirických článků analyzujících a diskutujících politiky centrální banky v po-krizovém období. Po světové finanční krizi začali centrální bankéři a další regulátoři čelit mnoha novým výzvám, mezi které patří dlouhé období uvolněné měnové politiky, vedlejší efekty měnové politiky na finanční stabilitu a interakce makroobezřetnostní, mikroobezřetnostní a měnové politiky. Nad rámec toho se musí vypořádat s nejistotou ohledně transmise a efektivnosti nově zaváděných makroobezřetnostních opatření.

Empirické analýzy se zaměřují primárně na Českou republiku a její bankovní sektor s malou výjimkou první eseje. Za využití dat pro Českou republiku a pět zemí eurozóny první esej ukazuje, že měnové zpřísňování má negativní dopad na poměr úvěrů k HDP a na poměr kapitálu k aktivům bank, přičemž tyto efekty výrazně zesilují od poloviny 2011. Toto podporuje názor, že uvolněná měnová politika přispívá k budování finančních nerovnováh, resp. podporuje růst úvěrového cyklu.

Druhá esej hodnotí transmisi vyšších dodatečných kapitálových požadavků vycházejících z kapitálových polštářů a kapitálových požadavků pod Pilířem 2 na kapitálový poměr bank, kapitálový přebytek a implicitní rizikové váhy. Výsledky ukazují, že banky sníží svůj kapitálový přebytek v reakci na vyšší kapitálové požadavky, přičemž mají tendenci kapitálový přebytek obnovit v dlouhém období.

Poslední dvě eseje studují dopad makroekonomických a finančních proměnných na implicitní rizikové váhy bank pro úvěrové expozice pod IRB přístupem. První z těchto esejí ukazuje na silný, statisticky významný vztah mezi měnově-politickým uvolňováním a nižšími implicitními rizikovými vahami. Druhá esej ukazuje, že implicitní rizikové váhy se chovají pro-cyklicky s ohledem na hospodářský cyklus, finanční cyklus i růst cen nemovitostí. Tyto výsledky přispívají k existující literatuře, která upozorňuje na problém nedostatečně konzervativních modelů pod IBR přístupem a inherentní pro-cykličnost rizikově-citlivé kapitálové regulace.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

This dissertation consists of four empirical papers analysing and discussing central bank policies in the post-crisis period. After the global financial crisis central bankers and other regulators have faced many new challenges, including a prolonged period of acommodative monetary policy, side effects of monetary policy easing on financial stability and interaction of macroprudential, microprudential and monetary policy. On top of that, policy makers must deal with uncertainty surrounding the transmission and the effectiveness of newly introduced macroprudential measures.

The empirical analyses focus primarily on the Czech Republic and its banking sector, with an exception of the first essay. Using data for the Czech Republic and five euro area countries, the first essay shows that monetary tightening has a negative impact on the credit-to-GDP ratio and banks' capital-to-asset ratio, while these effects have strengthened considerably since mid-2011. This supports the view that accommodative monetary policy contributes to a build-up of financial vulnerabilities, i.e. it boosts the credit cycle.

The second essay assesses the transmission of higher additional capital requirements stemming from capital buffers and Pillar 2 add-ons on banks' capital ratio, capital surplus and implicit risk weights. The results provide evidence that banks shrink their capital surplus in response to higher capital requirements while they tend to re-build the surplus in the long-run.

The last two essays study the impact of macroeconomic and financial variables on implicit risk weights of credit exposures under the internal rating-based (IRB) approach. The first of the two presents robust evidence of a strong, statistically significant relationship between monetary policy easing and lower implicit risk weights. The second shows that implicit risk weights behave pro-cyclically with regard to the business cycle, the financial cycle and the house price growth. These results add to a stream of literature which has raised concerns about the insufficiently conservative models under the IRB approach and the inherent pro-cyclicality of the risk-sensitive capital regulation.