Cílem práce je vytvořit funkční optimalizační algoritmus na inverzi světelných křivek binárních planetek a použít ho na několik vybraných systémů. Předpokládá se, že řešitel použije již existující kód (v jazyce C) na inverzi "jednoduchých" planetek pomocí nekonvexních tvarů a rozšíří ho tak, aby modeloval i binární systémy. Výsledky mohou být publikovány v odborném tisku.
Seznam odborné literatury
Kaasalainen, M.; Torppa, J., Optimization Methods for Asteroid Lightcurve Inversion. I. Shape Determination, Icarus, Volume 153, Issue 1, pp. 24-36 (2001).
Kaasalainen, M.; Torppa, J.; Muinonen, K., Optimization Methods for Asteroid Lightcurve Inversion. II. The Complete Inverse Problem, Icarus, Volume 153, Issue 1, pp. 37-51 (2001).
Scheirich, P.; Pravec, P., Modeling of lightcurves of binary asteroids, Icarus, Volume 200, Issue 2, p. 531-547.
Předběžná náplň práce
Binární planetky jsou velmi zajímavou skupinou v populaci malých těles sluneční soustavy. V současné době jsou k několika desítkám binárních planetek (hlavně ze skupiny blízkozemních asteroidů) dostupná přesná fotometrická měření zachycující rotaci primárního tělesa a vzájemné zatmění a zákryty v systému. Pokud tato data pokrývají různé pohledy na systém, lze z nich odvodit orbitální elementy dráhy a přibližné tvary obou těles - tedy model binární planetky. Až na výjimky byly tvary složek dosud modelovány jen jako elispody, obecnější modely byly rekonstruovány pouze z radarových dat. Navrhovaná práce by měla zobecnit model tak, že tělesa budou modelována pomocí (obecně nekonvexních) mnohostěnů. Tento přístup je výpočetně mnohem náročnější a vyžaduje různé regularizace stabilizující řešení, jeho výhodou je však větší obecnost a možnost přesněji odvodit fyzikální charakteristiky systému, zejména střední hustotu a její nejistotu.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
Binary asteroids are an interesting group of the population of minor bodies in the Solar System. At present, accurate photometric measurements showing the rotation of the primary component and mutual events in the system are available for tens of objects (mainly near-Earth asteroids). If such data cover different viewing geometries, orbital elements and approximate shapes of both bodies - a model of the binary asteroid - can be derived. So far, shapes of components were modeled as ellipsoids only, more general shapes were reconstructed from radar data. The proposed work should generalize the model in such way that the components will be modeled as (generally nonconvex) polyhedra. This approach is computationally more demanding and requires regularization to stabilize the solution. However, its advantage is the possibility to derive the physical characteristics of the system (namely the mean density and its uncertainty) more accurately.
