Vlastnosti polymerních soustav se v mnohém výrazně odlišují od nízkomolekulárních látek a umožňují tak nalézt materiály s vlastnosti požadovanými aplikacemi.Základními dynamickými charakteristikami roztoků polymerů je difúzní koeficient D a vnitřní viskozita η. Jejich realistický výpočet vyžaduje zahrnutíhydrodynamické interakce mezi vzdálenými částmi makromolekul, která je zprostředkována rozpouštědlem. Existence hydrodynamické interakce spolu s dlouhýmirelaxačními časy makromolekuly v důsledku vysokého počtu monomerních jednotek a eventuálních dalších komplikací v důsledku větvení či nenulové koncentracemakromolekul představuje značné nároky na počítačové simulace. V navrhovaném projektu se tyto problémy pokusíme řešit pomocí brownovské dynamiky se zahrnutím realistického hydrodynamického tenzoru (Rotne-Prager-Yamakawa) a implementace simulací na paralelních počítačích. Předmětem studia pak bude zejména závislost D a η na délce, typu větvení, kvalitě rozpouštědla a koncentraci makromoleku. Kde to bude možné, budou výsledky srovnávány s experimentem.