Obsahová analýza chtonických mýtů starověkých společností

• Název práce v češtině: Obsahová analýza chtonických mýtů starověkých společností
• Název v anglickém jazyce: Content Analysis of Chtonic Myths from Ancient Societies
• Klíčová slova: smrt, zemědělství, znovuzrození, mytologie, bohové, plodnost
• Klíčová slova anglicky: dead, agriculture, reborn, mytology, gods, fertility
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Josef Kandert, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 18.07.2014
• Datum zadání: 18.07.2014
• Datum a čas obhajoby: 16.09.2014 00:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice, U Kříže 8, Praha 5
• Datum odevzdání elektronické podoby: 28.08.2014
• Datum proběhlé obhajoby: 16.09.2014
• Oponenti: doc. Mgr. Jakub Grygar, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Vybrané mýty vždy zasadím do kulturního kontextu, tedy do civilizace, která tyto mýty vytvořila, následně se budu zabývat původností těchto mýtů, možností ovlivnění jinými civilizačními systémy a také tím, jestli tyto mýty byly součástí nějakého náboženského systému, případně jakou v něm hrály roli.

Podstatná bude především analýza samotných mýtů. V nich se zaměřím především na jednotlivé postavy, jejich roli v mýtu, povahu a vlastnosti. Dále se zaměřím na jejich vztahy s ostatními postavami, které v mýtu budou. Podstatné bude také popsat jaký vliv má chování jednotlivých aktérů na události, které mýtus popisuje. Tímto způsobem bych se měl dostat k povaze jednotlivých aktérů a vysvětlit tak, jak si lidé, kteří tyto mýty stvořili, představovali roli jednotlivých aktérů a jaká je hlavní symbolika v jednotlivých mýtech použitá.
Poté jednotlivé mýty porovnám s ohledem na dobu vzniku a možnou vzájemnou kulturní provázanost. Pokusím se najít jak společné rysy jednotlivých postav tak i jejich činností a motivací. Díky tomu bych měl být schopen najít základní archetypy, které lidé používali při snaze vysvětlit koloběh přírodního dění kolem sebe.

Zdroje budou jak knihy popisující metodologický charakter rozboru starověkých textů, vědecké práce popisující význam mýtů v jednotlivých civilizacích, tak samotné mýty a také doplňková literatura historického a religionistického charakteru.

Seznam odborné literatury

GRAVES, Robert. The Greek myths. Combined ed. London: Penguin Books, 1992. ISBN 01-401-7199-1.

SANDARS, Translated by N.K. The epic of Gilgamesh. Combined ed. London: Penguin, 2006. ISBN 01-410-2628-6.

LAVERS, Selected and translated from the French by Annette. Mythologies. 27th printing. London: Hill and Wang, 1972. ISBN 03-745-2150-6.

GRAVES, Robert. Greek gods and heroes. 27th printing. New York: Dell Laurel-Leaf, 1965. ISBN 04-409-3221-1.

ELIADE, By Mircea a Translated from the French by Willard R. TRASK. The sacred and the profane: the nature of religion. [New edition.]. San Diego [Calif.]: Harcourt Brace Jovanovich, 1987. ISBN 01-567-9201-X.

CAMPBELL, Joseph. The Hero With A Thousand Faces. New Yersey: Princeton University Press, 2004. ISBN 0-691-11924-4.

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2.

NOVÁKOVÁ, Nea, Lukáš PECHA a Furat RAHMAN. Dějiny Mezopotámie. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-416-0.

JAN ASSMANN. Egypt ve světle teorie kultury. Praha: Oikoymenh, 1998. ISBN neuvedeno. 80 s.

JAN ASSMANN. Egypt: Theologie a zbožnost rané civilizace. Praha: Oikoymenh, 2002. ISBN 80-7298-052-1. 308 s.

Předběžná náplň práce

Mýty nejsou jen příběhy plné bizardních událostí jevů a bytostí, jsou to především dochované pokusy lidské mysli, vysvětlit svět okolo sebe za pomocí toho stavu znalostí, kterým lidé v dané době disponují. Mýty tak v podstatě často ukazují jak lidé vysvětlovali různé jevy, které jejich životy významně ovlivňovali. Neznalost různých fyzikálních jevů, chemických procesů, dnes zcela běžných a dokázaných stejně jako neznalost vztahů mezi těmito jevy pak nutila lidi vytvářet náhradní vztahy často z oblasti té kterou znali. Přírodní síly se antropomorfizovaly, vztahy mezi nimi nabývaly sociologického charakteru a příroda tak často byla personifikována a připodobněna ke společnosti.

Cílem této práce bude provést obsahovou analýzu několika mýtů, které se snažily vysvětlit koloběh rostlinného života, tedy mýtů, které byly vybudovány především ve starověkých společnostech znalých pěstování plodin k vlastní obživě.
Neolitická revoluce, které nastartovala jisté změny ve způsobu zabezpečení obživy způsobila vzrůstající závislost na rostlinné potravě. Je tedy jasné, že tato závislost vede ke snaze pochopit procesy odehrávající se v rostlinné říši a skrze takové porozumění ovlivnit ku vlastnímu prospěchu produkci potravin rostlinného charakteru.
Ve starověkých společnostech existovaly jak praktické znalosti zemědělského charakteru, tak mýty, popisující a vysvětlující věci jako je koloběh rostlinného života, tedy také fenomény jako je zrození, znovuzrození a smrt. Analýzou těchto mýtů se pokusím dokázat, že s rostlinným životem a zemědělstvím byly tyto otázky už odpradávna spojeny a tyto fenomény vysvětleny s pomocí nadpřirozených bytostí, jejichž konání mělo na všechny přírodní fenomény značný vliv, či je přímo udržovalo v chodu. Také bych rád zjistil, jaké archetypální vlastnosti měli protagonisti těchto mýtů, především ti, chronického charakteru.