Jak se dělá paměť ve veřejnoprávním rozhlase

• Název práce v češtině: Jak se dělá paměť ve veřejnoprávním rozhlase
• Název v anglickém jazyce: Creating Memory in Public Broadcasting
• Klíčová slova: paměť, rozhlas, vzpomínání, média, sociální paměť, místa paměti, vysílání
• Klíčová slova anglicky: memory, radio, remembering, media, social memory, lieux de mémoire, broadcasting
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Program Antropologická studia (24-KOA)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Yasar Abu Ghosh, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 04.02.2014
• Datum zadání: 04.02.2014
• Datum potvrzení stud. oddělením: 04.02.2014
• Datum odevzdání elektronické podoby: 05.05.2016
• Datum proběhlé obhajoby: 08.06.2016
• Předmět: Obhajoba diplomové práce (YM4A1004)
• Oponenti: Mgr. et Mgr. Markéta Zandlová, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Rozhlasový pořad Příběhy 20. století je zaštítěný projektem Paměť národa, který vznikl součinností tří složek: neziskové organizace Post Bellum, veřejnoprávního Českého rozhlasu a úřadu Ústav pro studium totalitních režimů. Post Bellum je nezisková organizace sdružující převážně historiky a novináře, kteří už třináct let sbírají a zaznamenávají životní příběhy pamětníků doby nacismu a komunismu. Jejich sbírka je největším českým dokumentačním portálem. Český rozhlas do projektu Paměť národa přispívá technikou, svým rozsáhlým archivem, ale i prostorem ve vysílání. Ústav pro studium totalitních režimů se zabývá dokumentací, zkoumáním a analýzou totalitních režimů 20. století.
Ve své diplomové práci se zaměřím na jednu stranu výše popsaného trojúhelníku a sice na vztah mezi organizací Post Bellum a Českým rozhlasem. Ten pro své vysílání čerpá právě ze sbírky Paměť národa, kterou Post Bellum spravuje. V několikaletém dokumentárním cyklu představuje příběhy válčených veteránů, odbojářů, židovských pamětníků, kteří přežili holocaust, vzpomínky disidentů, politických vězňů, ale i agentů, konfidentů Státní bezpečnosti a funkcionářů KSČ. Do vysílání se ale mohou dostat i příběhy takzvaně obyčejných lidí, kteří byli svědky významných a přelomových událostí. V rámci rozhlasového pořadu Příběhy 20. století se promuje i Klub přátel Paměti národa, jehož členové dostávají pravidelné informace o jednotlivých pořadech, pozvánky na vernisáže a společenská setkání. V každém pořadu také zazní jméno těch, kteří v daném týdnu věnovali na projekt Paměť národa největší příspěvek. Autory rozhlasového pořadu jsou Adam Drda a Mikoláš Kroupa, který je zároveň ředitelem organizace Post Bellum. Oba jsou jistými prostředníky, mezi databází a rozhlasem, ale i mezi databází a pamětníky. Právě přes ně se tedy orální historie střetává s veřejnou rozhlasovou službou.