Druhý život Antonína Dvořáka: recepce života a díla skladatele v letech 1938–1954

• Název práce v češtině: Druhý život Antonína Dvořáka: recepce života a díla skladatele v letech 1938–1954
• Název v anglickém jazyce: The second life of Antonín Dvořák: The reception of life and work of the composer during 1938–1954.
• Klíčová slova: Hudba|hudební kultura|19. století|20. století|Antonín Dvořák|druhá světová válka|Protektorát Čechy a Morava|komunismus|české země|Československá republika|druhý život|ideologie|propaganda|narativ|interpretace|reinterpretace
• Klíčová slova anglicky: Music|musical culture|19th century|20th century|Antonín Dvořák|Second World War|Protectorate of Bohemia and Moravia|communism|Czech lands|Czechoslovak Republic|second life|ideology|propaganda|narrative|interpretation|reinterpretation
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav hudební vědy (21-UHV)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Jarmila Gabrielová, CSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 28.01.2014
• Datum zadání: 28.01.2014
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 04.03.2014
• Datum a čas obhajoby: 06.12.2024 10:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 16.07.2024
• Datum proběhlé obhajoby: 06.12.2024
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Jitka Ludvová

Zásady pro vypracování

Antonín Dvořák patří bezesporu mezi ve světě nejznámější Čechy. Jeho skladby se hrají napříč kontinenty s neutuchajícím úspěchem a tvoří ten nejcennější hudební poklad, který mohou české země nabídnout světu. Navzdory tomuto jasnému faktu však neexistuje výzkum recepce Dvořákovy hudby v Českých zemích dále než do prvních 20 let 20. století. Většina dvořákovských monografií končí pojednání o recepci Dvořáka po jeho smrti tzv. Boji o Dvořáka, tyto události jsou rovněž tématem řady studií či publikací. Do dnešní doby se však žádná práce nezabývala osudy Dvořákova díla dále, po ukončení bojů o Dvořáka. Co znamenala hudba Antonína Dvořáka v době nacistické okupace? Jaké bylo postavení Antonína Dvořáka a jeho hudby po únoru 1948 a v pozdější době? Jakým způsobem byla jeho hudba reflektována jak laickou veřejností, tak v rámci vědeckého výzkumu? Jaké bylo vnímání Dvořákovy hudby a jak se ono vnímání měnilo?
V předkládaném disertačním projektu bych se ráda zaměřila nejen na četnost provozování těch kterých Dvořákových děl, ale spíše na vnímání Dvořákovy hudby obecně. Ještě za svého života byl Dvořák označován za naivního skladatele hudby spontánní, lidové, takto byl označován především v souvislosti se skladbami jako Moravské dvojzpěvy či Slovanské tance. Takovéto označení bylo v 80. letech 19. století bráno jako hodnocení pozitivní, o několik dekád později však toto hodnocení degraduje jako označení hudby primitivní, málo intelektuálně angažované. Tímto prismatem pohlíželi na Dvořákovu hudbu i jeho odpůrci během sporů o význam Dvořákovy hudby, kteří na Dvořákova pohlíželi jako na eklektika, bez vlastní hlubší invence. Tyto úvahy a diskuze ovlivnily vnímání Dvořákovy hudby i v následujících letech a proto budou východiskem i pro následující úvahy. Jak se ale vnímání Dvořákovy tvorby vyvíjelo dále? Přetrvávalo stále klišé rozdělení skladatelů na ty pokrokové a naopak konzervativní, kam byl řazen i Dvořák? O Dvořákově významu jakožto národního skladatele svědčí četnost provádění jeho děl v roce 1940 v rámci hudebního festivalu Český hudební máj či pořádání velkolepého Dvořákova Jubilejního roku za nacistické okupace a celá řada dvořákovských publikací, která vyšla k této příležitosti. Jaké je ale hlubší pozadí této změny vnímání našeho „mistra“? A změnilo se toto vnímání nástupem komunistického režimu po únoru 1948? O problematickém poměru Zdeňka Nejedlého k Antonínu Dvořákovi i k propagátorům jeho hudby v době i po tzv. Bojích o Dvořáka, v době 2. světové války i po únoru 1948 (např. k Václavu Talichovi) se všeobecně ví. Jaký byl poměr širší veřejnosti Dvořákovu dílu? Na tyto a další otázky bych se ráda pokusila odpovědět ve své disertační práci.

Seznam odborné literatury

Bartoš, Josef. Antonín Dvořák: kritická studie. Praha: J. Pelcl, 1913. 447 s. Kritické studie; sv. 3.
Beveridge, David R. Rethinking Dvořák: views from five countries. Oxford: Clarendon Press, 1996. xi, 305 s. ISBN 0-19-816411-4.
BRYANT, Chad. Either German or Czech: Fixing Naionality in Bohemia and Moravia, 1939-1946. Slavic Review, Vol. 61, No. 4, Winter 2002, s. 683-706.
ČERVINKA, František: Česká kultura a okupace. Praha: Torst, 2002.
Döge, Klaus. Antonín Dvořák: život, dílo, dokumenty. Vyd. 1. Praha: Vyšehrad, 2013. 357 s.
FARNSWORTH, Paul R. Stereotyped Thinking in Music. Music Educators Journal, Vol. 48, No. 1, Sept.-Oct. 1961, s. 101-102.
ISBN 978-80-7429-297-2.
Křesťan, Jiří. Zdeněk Nejedlý: politik a vědec v osamění. Vyd. 1. Praha: Paseka, 2012. 569 s. ISBN 978-80-7432-253-2.
Kuna, Milan. Hudba na hranici života: o činnosti a utrpení hudebníků z čes. zemí v nacistických koncentračních táborech a věznicích. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1990. 428 s. Dokumenty; Sv. 220. ISBN 80-206-0069-8.
Kuna, Milan. Václav Talich 1883-1961: šťastný i hořký úděl dirigenta. Vyd. 1. Praha: Academia, 2009. 1188 s., [16] s. obr. příl. Historie. ISBN 978-80-200-1793-2.
Kuna, Milan. K pojetí hudebního života za okupace. Hudební věda, 1967, r. 4, č. 3, s. 380-396.
LAMBERTI, Marjori. Making Art in the Terezin Concentration Camp. New Engkand Review, Vol. 17, No. 4, Fall 1995, s. 104-111.
Pečman, Rudolf. Útok na Antonína Dvořáka. Vyd. 1. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 1992. 185 s. ISBN 80-210-0425-8.
Petrášková, Zuzana, ed., Tauerová-Veverková, Jarmila, ed. a Hallová, Markéta, ed. Musical dramatic works by Antonín Dvořák: Mezin. hudebněvědná konf. konaná v rámci Mezin. hudebního festivalu Pražské jaro Praha 19. - 21. května 1983, Čes. hudební společnost: Sborník referátů. Praha: Česká hudební společnost, 1989. 212 s. Knižnice České hudební společnosti. Řada hudebně historická; Sv. 4.
RITTER, Rüdiger: Hudba jako prvek legitimizace české národní kultury v období mezi dvěma světovými válkami. Hudební věda, 2009, r. 46, č. 3, s. 261-275.
SMETANA, Robert, red.: Dějiny české hudební kultury 1890-1945. II. Praha: Academia, 1972.
Sychra, Antonín. Estetika Dvořákovy symfonické tvorby. 1. vyd. Praha: SNKLHU, 1959. 549, [iv] s.
Šourek, Otakar. Život a dílo Antonína Dvořáka. Část první, 1841-1877. 3., nově zprac. vyd. Praha: SNKLHU, 1954. 346, [2] s.
Šourek, Otakar. Život a dílo Antonína Dvořáka. Část druhá, 1878-1890. 3., nově zprac. vyd., (v SNKLHU 1. vyd.). Praha: SNKLHU, 1955. 367, [3] s.
Šourek, Otakar. Život a dílo Antonína Dvořáka. Část třetí, 1891-1896. 2., dopln. vyd., (1. vyd. SNKLHU). Praha: SNKLHU, 1956. 332, [2] s.
Šourek, Otakar. Život a dílo Antonína Dvořáka. Část čtvrtá, 1897-1904. 2., dopln. vyd., (1. vyd. v SNKLHU). Praha: SNKLHU, 1957. 332, [2] s.
Wehrmeyer, Andreas, ed. Musik im Protektorat Böhmen und Mähren (1939-1945): Fakten, Hintergründe, historisches Umfeld. München: Ricordi, 2008. 468 s. Veröffentlichungen des Sudetendeutschen Musikinstituts. Berichte; Bd. 6. ISBN 978-3-938809-34-1.