Rychlost a mechanismy šíření invazního druhu Rumex alpinus v Krkonoších

• Název práce v češtině: Rychlost a mechanismy šíření invazního druhu Rumex alpinus v Krkonoších
• Název v anglickém jazyce: Speed and mechanisms of the spread of invasive Rumex alpinus in the Giant Mountains
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra botaniky (31-120)
• Vedoucí / školitel: prof. RNDr. Zuzana Münzbergová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 14.11.2013
• Datum zadání: 18.11.2013

Předběžná náplň práce

Cílem diplomové práce bude zjistit, jak se šíří populace invazního druhu Rumex alpinus v Krkonoších. Sledovat se bude schopnost šíření potočních a lučních populací do krajiny. Pomocí podrobného mapování vybraných lokalit v Krkonošském národním parku a následným porovnáním se staršími mapováními se bude zjišťovat, na jaké vzdálenosti má Rumex alpinus potenciál se šířit. Pomocí analýzy mikrosatelitů bude studována genetická příbuznost jednotlivých jedinců a bude hodnocena míra klonálního šíření i směr šíření rostlin v krajině. Práce by měla upřesnit předchozí teoretické modely o hydrochorní schopnosti šíření druhu a přinést nové informace o schopnosti rozšiřování.

Metodika:
Podrobným mapováním dnešního rozšíření Rumex alpinus ve vybraných lokalitách v Krkonoších a jeho porovnáním s mapováním z let 2000-2002 se bude zjišťovat, jak se druh rozšiřuje do krajiny za daný časový údaj. Mapovat se budou luční a potoční populace a bude se sledovat jejich schopnost rozšiřování do krajiny.
Genetickou analýzou mikrosatelitů vzorků potočních populací se bude zjišťovat příbuznost v rámci potoka. Stejný proces se bude provádět i pro luční populace. Porovnáním obou analýz bude možné zjistit, zda druh upřednostňuje hydrochorní či anemochorní rozmnožování, a jakým způsobem se rozšiřuje krajinou.

Otázky:
1) Jaká je rychlost šíření druhů krajinou v okolí potoků a u lučních komplexů?
2) Jaká je genetická příbuznost jedinců podél potoka a jaká je u lučních populací?
3) Lze detekovat šíření šťovíku mezi těmito dvěma biotopy?
4) Jaký je význam vegetativního a generativního rozmnožování v loukách a u potoků?