Význam mykorhizní symbiózy pro průběh primární sukcese ve vápencovém lomu

• Název práce v češtině: Význam mykorhizní symbiózy pro průběh primární sukcese ve vápencovém lomu
• Název v anglickém jazyce: The importance of mycorrhizal symbiosis for the course of primary succession in a limestone quarry
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra botaniky (31-120)
• Vedoucí / školitel: prof. RNDr. Zuzana Münzbergová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 11.11.2013
• Datum zadání: 18.11.2013
• Datum odevzdání elektronické podoby: 04.05.2015
• Datum proběhlé obhajoby: 09.06.2015
• Oponenti: doc. RNDr. Milan Gryndler, CSc.

Předběžná náplň práce

Cíl:Cílem této diplomové práce je zhodnocení významu mykorhizních hub pro sukcesi vegetace na výsypce vápencového lomu.
Otázky:
Liší se mykorhizní inokulační potenciál mezi stepí a výsypkou?
Liší se hodnota mykorhizního inokulačního potenciálu v závislosti na vzdálenosti od stepi? Má inokulace půdou, která na lokalitu vnáší půdní organismy, vliv na druhovou skladbu rostlin na lokalitě?
Vede inokulace půdou ke zvýšení mykorhizního potenciálu půdy a kolonizace kořenů?
Metodika:V létě roku 2013 bylo na výsypce vápencového lomu Čeřinka vymezeno 36 ploch pro sledování vlivu mykorhizních hub na zdejší vegetaci. Na polovinu z těchto ploch byla aplikována půda z přilehlé stepi. O této půdě předpokládáme, že obsahuje různé části mykorhizních hub a slouží tedy jako inokulum mykorhizních hub. Všech 36 ploch bylo snímkováno před inokulací a budou snímkovány i další vegetační sezónu. V této vegetační sezóně bychom mohli sledovat již první změny v druhovém složení mezi plochami inokulovanými a neinokulovanými.
V roce 2013 byly na výsypce lomu Čeřinka odebrány vzorky půdy z přilehlé stepi a také v různě vzdálených částí výsypky. Z těchto vzorků bude následně určen mykorhizní inokulační potenciál (MIP). Na vzorcích půdy jsou pěstovány rostlinky kukuřice. Přibližně po šesti týdnech dojde ke sklizení těchto rostlin, obarvení kořenů trypanovou modří a pomocí průsečíkové metody bude určeno procento kolonizace kořene.
Sklizená biomasa bude využita pro další analýzy.
V dalším roce bude sledován MIP na inokulovaných a neinokulovaných plochách. Případně bude též sledována kolonizace kořenů vybraného dominantního druhu.