Určování slabičných hranic v češtině

• Název práce v češtině: Určování slabičných hranic v češtině
• Název v anglickém jazyce: The determination of syllable boundaries in Czech
• Klíčová slova: slabika, slabikování (sylabifikace), hranice slabiky, intervokalické shluky, sonorita, fonotaktika, ambisylabičnost
• Klíčová slova anglicky: syllable, syllabification, syllable boundaries, intervocalic clusters, sonority, phonotactics, ambisyllabicity
• Akademický rok vypsání: 2013/2014
• Typ práce: disertační práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Fonetický ústav (21-FU)
• Vedoucí / školitel: prof. PhDr. Jan Volín, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 15.10.2013
• Datum zadání: 15.10.2013
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 04.03.2014
• Datum a čas obhajoby: 22.06.2017 14:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 17.04.2017
• Datum proběhlé obhajoby: 22.06.2017
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: prof. PhDr. Filip Smolík, Ph.D.

Zásady pro vypracování

První cíl dizertační práce je metodologický. V zahraniční odborné literatuře se dočteme o široké paletě metod, jimiž lze slabičné hranice zkoumat, ne všechny jsou však vyhovující. Součástí dizertační práce tedy bude důkladná rešerše literatury spojená s kritickým zhodnocením nedostatků jednotlivých metod a s identifikací postupů hodných následování. Zvláštní zřetel bude brán na ekologickou validitu experimentálních návrhů. Druhý cíl se týká samotného výzkumu. Dizertační práce bude zaměřena na určování slabičných hranic v češtině, konkrétně na to, zda je možné slabičné hranice nějakou věrohodnou metodou vůbec určit. Místo jedné důkazní metody bude třeba několika metod konvergujících k podobnému zjištění, aby mohly být výsledky považovány za platné. Slabičné hranice budou prozkoumány nejen z lingvistického pohledu, ale i z hlediska artikulace, akustiky a percepce. Samozřejmostí bude konfrontace s poznatky od zahraničních badatelů zkoumajících jiné jazyky.
Za použití metod stanovených na základě studia literatury bude provedena série experimentů, jež budou mít za cíl zkoumat umístění hranic mezi slabikami v češtině. Bude se jednat nejen o metody metalingvistické, nýbrž i behaviorální a neurofyziologické, založené na nevědomých reakcích. Artikulační koreláty slabičné příslušnosti intervokalických konsonantů budou zkoumány pomocí elektropalatografie (EPG), kde predikujeme odlišné kontaktní vzorce, popř. jejich odlišný dynamický průběh. Na českém materiálu budou též replikovány experimenty z anglofonního prostředí, v nichž mají mluvčí za úkol opakovat (reduplikace) či přesunovat (permutace) části slov. Čeština má tu výhodu, že nedochází k systematické redukci nepřízvučných vokálů, což by mělo subjektům usnadnit úkol. Důraz bude kladen na automatické procesy, abychom se pokud možno vyvarovali metalingvistického zatížení získaných dat. V podobném duchu se bude nést též experiment zkoumající percepční centra, kde nás budou zajímat především akustické profily slov, jež se liší slabičnou příslušností konsonantů. Bude provedeno i několik experimentů behaviorálního typu, kde budou zkoumány reakce posluchačů na manipulace řečového signálu.

Seznam odborné literatury

Bičan, A. (2011). Phonotactics of Czech. Brno: Masarykova univerzita. [Nepublikovaná disertační práce]
Blevins, J. (1996). The syllable in phonological theory. In: Goldsmith, J. A. (ed.), The Handbook of Phonological Theory, pp. 206-244, Oxford: Wiley-Blackwell.
Blevins, J. (2003). The independent nature of phonotactic constraints: an alternative to syllable-based approaches.In: Féry, C. a van de Vijver, R. (eds.), The Syllable in Optimality Theory, pp. 375-403, Cambridge: CUP.
Browman C. P. a Goldstein L. (1988). Some Notes on Syllable Structure in Articulatory Phonology. Phonetica, 45(2-4), pp. 140-155.
Clements, G. N. (1990). The role of the sonority cycle in core syllabification. In: Kingston, J. a Beckman, M. E. (eds.), Papers in Laboratory Phonology I: Between the Grammar and the Physics of Speech, pp. 283-333, Cambridge: CUP.
Clements, G. N. (2009).Does sonority have a phonetic basis? Comments on the chapter by Bert Vaux. In Raimy, E. & Cairns, C. (eds.), Contemporary Views on Architecture and Representations in Phonological Theory, pp. 165-175, Cambridge, Mass.: MIT Press.
Coleman, J. (1998). Cognitive reality and the phonological lexicon: A review. Journal of Neurolinguistics, 11(3), pp. 295-320.
Duanmu, S. (2008). Syllable Structure: The Limits of Variation. Oxford: OUP.
Dumay, N. a Content, A. (2012). Searching for syllabic coding units in speech perception. Journal of Memory and Language, 66, pp. 680-694.
Goldinger, S. a Azuma, T. (2003). Puzzle-solving science: the quixotic quest for units in speech perception. Journal of Phonetics, 31, pp. 305-320.
Goldsmith, J. (2011). Syllables. In: Goldsmith, J., Riggle, J. a Yu, A. (eds.), The Handbook of Phonological Theory, 2. vydání, pp. 162-196, Oxford: Wiley-Blackwell.
Gussenhoven, C. (1986). English plosive allophones and ambisyllabicity. Gramma, 10/2, 119-41.
Hála, B. (1956). Slabika, její podstata a vývoj. Praha: Československá Akademie věd.
Harris, J. (2006). The phonology of being understood: Further arguments against sonority. Lingua, 116(10), pp. 1483-1494.
Hawkins, S. (2003). Roles and representations of systematic fine phonetic detail in speech understanding. Journal of Phonetics, 31, pp. 373-405.
Kahn, D. (1976).Syllable-based generalizations in English phonology. Dizertační práce, Cambridge, Mass.: MIT.
Kenstowicz, M. (1994). Phonology in Generative Grammar. Oxford: Blackwell.
Krakow, R. (1999). Physiological organization of syllables: a review. Journal of Phonetics, 27, 23-54.
Kučera, H. a Monroe, G. K. (1968). A Comparative Quantitative Phonology of Russian, Czech, and German. New York: Elsevier.
Ludvíková, M. a Kraus, J. (1966). Kvantitativní vlastnosti soustavy českých fonémů. Slovo a slovesnost, 27, pp. 334-344 .
Ludvíková, M. (1987). Čísla o hláskách. In: M. Těšitelová, (Ed.) O češtině v číslech, pp. 91-108. Praha: Academia.
Mazlová, V. (1946). Jak se projevuje zvuková stránka češtiny v hláskových statistikách. Naše řeč, 30(6-8), pp. 101-111, 146-151.
McQueen, J.M., a Cutler, A. (2001). Spoken word access processes: An introduction. Language and Cognitive Processes, 16(5-6), pp. 469-490.
Ohala, J. a Kawasaki-Fukumori, H. (1997). Alternatives to the sonority hierarchy for explaining segmental sequential constraints. In: Eliasson, S. a Jahr, E.H. (eds.), Language and Its Ecology, pp. 343-365, Berlin: Mouton de Gruyter.
Palková, Z. (1994). Fonetika a fonologie češtiny. Praha: Karolinum.
Pallier, C. (1997). Phonemes and syllables in speech perception: Size of the attentional focus in French. In: Proceedings of Eurospeech 97, pp. 2159-2162, Rhodes, Greece.
Parker, S. (2008). Sound level protrusions as physical correlates of sonority. Journal of Phonetics, 36, 55-90.
Port, R. (2007). How are words stored in memory? Beyond phones and phonemes. New Ideas in Psychology, 25, pp. 143-170.
Sendlmeier, W. F. (1995). Feature, phoneme, syllable or word: How is speech mentally represented?Phonetica, 52, pp. 131-143.
van der Hulst, H. a Ritter, N. (1999). Theories of the syllable. In: van der Hulst, H. a Ritter, N. (eds.), The Syllable: Views and Facts, pp 13-52, Berlin: Mouton de Gruyter.
Volín, J. a Churaňová, E. (2010). Probabilities of consonantal sequences in continuous Czech texts. In: AUC Philologica 1, Phonetica Pragensia, XII, 49-62.
Wells, J. (1990). Syllabification and allophony. In: Ramsaran, S. (ed.), Studies in the Pronunciation of English, A Commemorative Volume in Honour of A.C. Gimson, pp. 76-86, London a New York: Routledge.
Zwitserlood, P. (2004).Sublexical and morphological information in speech processing. Brain and Language, 90, pp. 368-377.