Identita zasluhujícího a její konstruování příjemci sociálních dávek

• Název práce v češtině: Identita zasluhujícího a její konstruování příjemci sociálních dávek
• Název v anglickém jazyce: Identity of Deserving and it's Construction by social Benefit Recipients
• Klíčová slova: Zásluhovost, příjemce sociálních dávek, Romové, kvalitativní výzkum, identita, kolaborativní dialog
• Klíčová slova anglicky: Deservingness, social benefit recipient, Roma, qualitative research, identity, collaborative dialogue
• Akademický rok vypsání: 2012/2013
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: Mgr. Štěpán Ripka, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 07.06.2013
• Datum zadání: 07.06.2013
• Datum a čas obhajoby: 16.06.2014 00:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice, U Kříže 8, Praha 5
• Datum odevzdání elektronické podoby: 14.05.2014
• Datum proběhlé obhajoby: 16.06.2014
• Oponenti: Mgr. David Mitrenga

Zásady pro vypracování

Jak jsem již naznačila v cílech své práce, budu vycházet z poznatků získaných v rámci terénního pobytu v sociálně vyloučené lokalitě Kraslice na západě Čech v březnu a červnu 2012. Mimo teoretické zdroje, které budou nezbytné pro konfrontaci sociologické obce a světových organizací ohledně přístupu k diskurzu závislosti, budu opírat svá tvrzení o nashromážděná empirická data, jakými jsou např. faktické příjmy či možnosti pracovních míst za účelem hledání dílčích potenciálních ne/závislostí. Data budu získávat skrze komunikaci s místními, a to jak formou rozhovorů, tak zúčastněného pozorování. Jako zdroj informací mi budou sloužit i místní periodika, které použiji v rámci obsahové analýzy pro zjišťování místního kontextu slova závislost. Shromáždění všech poznatků za použití nastíněných metod bude pak užitečné v podobě argumentační opory rozvíjeného tématu.

Seznam odborné literatury

 Avoiding the Dependency Trap: The Roma Human Development Report. In: Human Development Reports [online]. 2003. Dostupné z: http://hdr.undp.org/en/reports/regional/europethecis/Avoiding_the_Dependency_Trap_EN.pdf
 Dahrendorf, R. 2003. Hledání nového řádu. Praha – Litomyšl: Paseka. ISBN 978-80-7185-719-8
 FRASER, Nancy a Linda GORDON. A Genealogy of Dependency: Tracing A Keyword of the U. S. Welfare State. Signs [online]. 1994, vol. 19, No. 2 Winter, s. 309-336. Dostupné z: http://www.clas.ufl.edu/users/marilynm/Theorizing_Black_America_Syllabus_files/Genealogy%20of%20Dependency.pd
 JAKOUBEK, Marek a Lenka JAKOUBKOVÁ BUDILOVÁ. Romové a cikáni - neznámí i známí: interdisciplinární pohled. 1. vyd. Voznice: Leda, 2008, 342 s. ISBN 978-80-7335-119-9
 LHOŤAN, Lukáš. Rozmanitostí proti předsudkům: Romové, Vietnamci, Muslimové a Ukrajinci v České republice. 1. vyd. V Pstruží: Lukáš Lhoťan, 2012, 59 s. ISBN 9788090493223.
 MAREŠ, P.1998. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: SLON
 MISRA, Joya et al. Envisioning Dependency: Changing Media Depictions of Welfare in the 20th Century. Social Problems. [online]. California: University of California Press, 2003, vol. 50, No. 4, p. 482-504. ISSN 0037-7791. Dostupné z: http://web.lemoyne.edu/courseinformation/Ridzi/Archive/Fall%202007/Soc%20240%20Social%20Welfare/Backup%20for%20Library%20Reserve%20Readings/Misra%20et%20al.pdf
 RAMADAN, Ivan. Multikulturní politika České republiky ve vztahu k "romské komunitě". Romové a cikáni - neznámí i známí: interdisciplinární pohled. Voznice: Leda, 2008, s. 178-207

Předběžná náplň práce

Cílem mého zkoumání by mělo být aplikovat a rozvíjet teorii začarovaného kruhu závislosti (dependency trap) v praxi. Budu pracovat s několika teoriemi na dané téma, např. s prací N. Fraser a L. Gordon A Genealogy of Dependency, především si budu všímat negativních konotací a stigmatu pojmu závislost ve vztahu k reálným situačním rysům nezaměstnanosti, a jak tyto konotace formují celkový postoj lokality k příjemcům sociální pomoci. Ústředním tématem tedy bude studium teoretického sporu o samotný jev závislosti, a to mezi světovými organizacemi, jež používají právě teorii o dependency trap jako vysvětlení, a sociology, kteří vykládají tento fenomén jinými způsoby, např. jeho zasazením do historického kontextu vývoje termínu ne/závislost a sledováním proměny konotací a jejich příčin (jak to dělá právě Fraser s Gordon). Budu přitom vycházet jak z vlastních dat, tak z dat svých kolegů získaných během terénního pobytu v sociálně vyloučené lokalitě Kraslice, kde mě ve vztahu k tématu bude zajímat jak např. empirické zjišťování příjmů, pracovních příležitostí a dalších faktorů potenciální závislosti, tak zjišťování diskurzu závislosti v místě skrze dílčí obsahové analýzy místních periodik a dalších informačních zdrojů. V rámci rozhovorů s místními se budu snažit zjišťovat, jaké faktory mají vliv na současnou (nejen) ekonomickou stránku jejich života, a to jak ze strany Romů, tak z pohledu zaměstnanců místního Městského úřadu a Úřadu práce.
Běžné předsudky a stereotypní představy o Romech, ale i velká část expertního diskurzu často obsahují zmínky o vysoké nezaměstnanosti Romů a závislosti na sociálních dávkách a dalších příspěvcích od státu. Z údajů poskytnutých UNDP (2003) však vyplývá, že vysoký podíl nezaměstnaných Romů je způsoben mj. především subjektivním vyložením významu slova nezaměstnaný, který si obvykle lidé vykládají v pojmech stabilní práce s pravidelným příjmem, nikoliv dle charakteristiky ILO jako „osobu aktivně si hledající práci“ – data se pak výrazně liší; graf 9 studie UNDP ukazuje až 20% pokles nezaměstnaných, pokud uvažujeme definici druhou.
Příčin i tak vysokého podílu Romů bez práce je ale více. Je to mj. dáno i tím, že romské etnikum v kontextu zaměstnání spadá většinově do neformálního sektoru ekonomiky, což zahrnuje občasné přivýdělky i tzv. šedou zónu – a tedy i práci „na černo“. Právě způsoby obživy u Romů jsou výrazně predikovány vzděláním, protože s oporou v datech UNDP lze konstatovat, že v průměru až 60% lidí s nižším než základním vzděláním, kteří nenachází uplatnění ve formálním sektoru, nacházejí zdroje příjmu právě v neformálním sektoru, kde jsou zaměstnáni; naopak lidé se středním a vyšším vzděláním obvykle pracují na pevný úvazek se stabilním a pravidelným příjmem.
Vzdělání tedy jako jeden z významných faktorů konkurenceschopnosti na pracovním trhu představuje „kámen úrazu“, pokud se Romů týče. V rámci komunikace s místními lidmi během pobytu v Kraslicích je právě nedostatečná kvalifikace jakožto jeden z aspektů odmítnutí při nabídce zaměstnání často zmiňována: „Švagrová má syna, který se učí na automechanika, aby až vyjde ze školy, měl lepší možnosti a měl nějaké potvrzení o kvalifikaci, všude dnes požadují výuční list, bez něj je to složité.“

Problémem motivace nezaměstnaných Romů k regulérnímu zaměstnání je mj. i právě neúspěšnost místního Úřadu práce v nabídce rekvalifikací a samotný nedostatek pracovních míst.
Než ale bude záměrem zjišťovat situační faktory nezaměstnanosti v této lokalitě, konkrétní pracovní místa, práce místního Úřadu práce či samotné strategie Romů ve vydělávání si na živobytí, je třeba se nejprve ptát – kde se vlastně vzala ona negativní nálada okolo příjemců sociální pomoci? Proč většina rodin s nízkými příjmy nedosahuje lépe placených pracovních míst, proč je těmto potenciálním uchazečům přiřknut status nesamostatných, neschopných osob, kteří se do své situace dostali vlivem jakéhosi rysu osobního charakteru, který zapříčiňuje závislost na jiné pomoci a zabraňuje dotyčnému dostat se mezi „normální, běžně zaměstnané“ osoby?

N. Fraser a L. Gordon (1994) se ve své teorii o genealogii závislosti vracejí zpět až do tradičních forem společnosti a sledují konotace samotného pojmu ne/závislost v průběhu vývoje společnosti. Docházejí k závěru, že dříve objektivní vlastnosti závislosti, ať už se jednalo o ekonomickou závislost žen v domácnosti na vydělávajících manželích (která byla považována za běžnou, dobrou, přijatelnou), právní a politické závislosti (např. omezená občanská práva žen, nemajetných či otroků; politická závislost kolonie) jsou v průběhu vývoje společnosti v době industriální a postindustriální vymýceny, a tedy odůvodnitelné a přijatelné formy závislosti již neexistují; je to dáno mj. i postupně společensky internalizovanou představou o „bílém pracujícím muži“ jakožto ideálu nezávislosti (která se stala celospolečenským trendem), což zakořeňuje dále rasové a genderové negativní konotace závislých osob (černých, žen v domácnosti, s vlivem i na nemajetné atp.). Všechny objektivní formy zdůvodňující závislost a sociální vztahy se v důsledku přesouvají na jednotlivce, na morálně-psychologický registr, a jeho schopnost být nezávislý, kdy v opačném případě je potřeba záviset např. na sociální pomoci jeho osobní chybou. [Fraser, Gordon 1994]

Tyto tendence tedy vývojem doby sehrály důležitou roli ve společenském postoji k sociální pomoci, která ztratila ryze ekonomický charakter podpory lidí v chudobě. Vykrystalizoval v pohled na příjemce jako na závislé, neschopné, bezmocné lidi, nabyl pejorativního kontextu, zesílil stigmatizaci této skupiny. [Fraser, Gordon 1994]

Tato teorie obecně zdůrazňuje vliv stereotypů a představ o termínech nezávislost a závislost zakořeněných v dnešní společnosti, a proto je třeba na ně brát ohled při sledování reálných případů sociální pomoci a sociální politiky. Onen začarovaný kruh závislosti na sociálních příspěvcích tedy nespočívá ryze v nízkém vzdělání, nízkých platech na pozicích pro takto vzdělané, opakovaným vylučováním z pracovního prostředí a tím snižující se motivaci pracovat. Celý tento systém je zasazen do kontextu výše zmíněného morálního a psychologického registru osob sociálně závislých, které pod tíhou stigmatu s tím spojeného jsou jen velmi neochotně zohledňovány při výběrových řízeních, jsou jim nabízeny jakožto „závislým“ pouze nízké odměny a negativní, feminizovaný a rasový kontext pojmu závislost též výrazně ovlivňuje roli rasy a pohlaví v rámci tohoto problému.