Postoj Spojených států amerických k mezinárodnímu právu - Bushův unilateralismus

• Název práce v češtině: Postoj Spojených států amerických k mezinárodnímu; právu - Bushův unilateralismus
• Název v anglickém jazyce: The attitude of the United States of America towards; the International Law - Bush´s Unilateralism
• Klíčová slova: Charta OSN, zákaz použití ozbrojené síly podle čl. 2 odst. 4 Charty OSN, sebeobrana podle čl. 51 Charty OSN, sebeobrana preemptivní a preventivní.
• Klíčová slova anglicky: UN Charter, ban of the use of the armed forces according to Article 2 Paragraph 4 of the UN Charter, self-defense according to Article 51 of the UN Charter, self-defense preemptive and preventive.
• Akademický rok vypsání: 2012/2013
• Typ práce: rigorózní práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra mezinárodního práva (22-KMP)
• Vedoucí / školitel: prof. JUDr. Jan Ondřej, CSc., DSc.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 06.05.2013
• Datum zadání: 06.05.2013
• Datum potvrzení stud. oddělením: 06.05.2013
• Datum a čas obhajoby: 26.03.2014 14:30
• Místo konání obhajoby: PF UK m. 219
• Datum odevzdání elektronické podoby: 21.05.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 26.03.2014
• Oponenti: prof. JUDr. PhDr. Veronika Bílková, Ph.D., E.MA.

Předběžná náplň práce

Dne 24. 10. 1945 byla na konferenci v San Francisku založena Organizace spojených národů („dále jen OSN“), jenž si jako svůj hlavní cíl vytyčila „uchránit budoucí pokolení před metlou vojny“. Stejného dne totiž vstoupila v platnost zakládací listina této Organizace, známá jako Charta Spojených národů (dále jen „Charta OSN“), která zakotvovala nová mezinárodní pravidla založená na principu jus ad pacem („právo na mír“) a zakazující princip jus ad bellum („práva na válku“) v budoucích mezinárodních vztazích. Válka byla v rámci těchto nových mezinárodních pravidel zakázána, a měla být do budoucna vedena pouze v zájmu zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, v naprosto ojedinělých případech. Spojené státy americké jsou přitom jedinou zemí mezinárodního společenství, která nejčastěji používá ozbrojenou sílu v mezinárodních vztazích a v současnosti vede dvě obří válečná tažení v Afghánistánu (2001 –) a Iráku (2003 -). Cílem této práce proto bude právní posouzení oprávněnosti všech amerických válečných tažení z posledních let a jejich souladu se současnou právní úpravou použití ozbrojené síly založeného Chartou OSN.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

On October 24, 1945 at a conference in San Francisco, the organization of the United Nations (hereinafter UN) was founded by, which has set up as its main goal "to save future generations from the scourge of war". On the same day the charter of this organization has also entered into force; it is known as the Charter of the United Nations (hereinafter the UN Charter), which anchored new international rules based on the principle of Jus ad Pacem ("right for peace") and forbidding the principle of Jus ad Bellum ("right for war") in future international relations. The war was thus – under the new international rules – banned for the future and could be waged from now on only in the interest of maintaining the international peace and security in absolutely isolated cases. However, the United States of America is the only country in the international community, which is most often using armed force in international relations, and it currently wages two giant war campaigns in Afghanistan (2001 – ) and Iraq (2003 – ). The objective of this work will be therefore the assessment of the legality of all the American war campaigns of the recent years and their conformity with the current legal regulations for usage of armed forces given by the UN Charter.