Předběžná opatření uplatňovaná mezinárodními soudy a kvazisoudními orgány v oblasti lidských práv
| Název práce v češtině: | Předběžná opatření uplatňovaná mezinárodními soudy a kvazisoudními orgány v oblasti lidských práv |
|---|---|
| Název v anglickém jazyce: | Preliminary measures applied by international courts and quasi-judicial bodies in human rights |
| Klíčová slova: | Předběžné opatření Zatímní opatření Ochrana lidských práv |
| Klíčová slova anglicky: | Provisional measures Interim measures Human Rights protection |
| Akademický rok vypsání: | 2012/2013 |
| Typ práce: | diplomová práce |
| Jazyk práce: | čeština |
| Ústav: | Katedra mezinárodního práva (22-KMP) |
| Vedoucí / školitel: | JUDr. Martin Faix, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 02.04.2013 |
| Datum zadání: | 24.03.2014 |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 30.05.2014 |
| Datum a čas obhajoby: | 29.05.2014 16:30 |
| Místo konání obhajoby: | PF UK, místnost č. 219 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 24.03.2014 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 29.05.2014 |
| Oponenti: | JUDr. Věra Honusková, Ph.D. |
| Předběžná náplň práce |
| V případě ohrožení lidských práv by měla následovat rychlá reakce autority, která se případem zabývá. Předběžná opatření jsou užitečným nástrojem, jak nenapravitelné újmě na lidských právech zabránit. Cílem diplomové práce je zanalyzovat předběžná opatření uplatňovaná soudními a kvazisoudními orgány zabývajícími se na různých kontinentech lidskoprávními případy. Hlavní důraz je kladen na právní základy, které mezinárodním fórům umožňují ukládání předběžných opatření, zhodnocení, zda jsou uložená předběžná opatření právně závazná, zhodnocení míry, do jaké orgány tento institut využívají a uvést příklady typických situací, kdy jsou předběžná opatření uplatňována. Metodou práce je analýza s komparativními prvky.
Diplomová práce je členěna do šesti kapitol. První kapitola je úvodní a definuje pojem předběžných opatření, jejich hlavní charakteristiky a podmínky pro jejich ukládání. Druhá až pátá kapitola se zabývají soudy a kvazisoudními orgány na univerzální úrovni a v Evropě, Africe a obou Amerikách. Druhá kapitola je rozdělena do dvou oddílů, z nichž první se zaměřuje na Mezinárodní soudní dvůr, který sice není primárně orgánem, který by se zabýval lidskoprávními případy, a ani neumožňuje podávání individuálních stížností, ale jeho judikatura je pro traktovanou problematiku velmi relevantní. Druhá část druhé kapitoly se zabývá smluvními orgány Organizace spojených národů. Šestá kapitola poté obsahuje shrnutí typů předběžných opatření uvedených v předchozích kapitolách a porovnává je, přičemž závěrem je překvapivá podobnost předběžných opatření uplatňovaných napříč světovými regiony (s několika výjimkami). Nejčastěji používanými druhy jsou například zastavení vyhoštění, ochrana svědků a obránců lidských práv a ochrana domorodého obyvatelstva. Obecný závěr tvoří poslední část práce. Jediným způsobem, jak poskytovat efektivní ochranu prostřednictvím předběžných opatření je jejich výslovná právní závaznost. Co se míry využívání institutu předběžného opatření mezinárodními soudy a kvazisoudními orgány týče, velmi se liší případ od případu. |
| Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
| Provisional measures indicated by international courts and quasi-judicial organs in human rights cases
Whenever human rights are at stake there should be quick response of the authority dealing with the situation. Provisional measures are therefore useful tool how to prevent irreparable harm. The aim of my thesis is to analyse provisional measures indicated by various human rights adjudicators from different continents. Main focus is put on legal provisions empowering international courts and quasi-judicial organs to indicate provisional measures, examining whether provisional measures are legally binding, exploring the extent to which international forums indicate provisional measures and highlighting some specific types of provisional measures. The approach is description with elements of comparison. The thesis is composed of six chapters. Chapter one is introductory and defines the concept of provisional measures and its main characteristics and conditions for use. Chapters two to five are dealing with various courts and quasi-judicial organs on the universal level and in Europe, Africa and the Americas. Chapter two is subdivided into two parts. Part one examines International Court of Justice, which is not strictly speaking human rights adjudicator and is not allowing individual complaints, but its case law is very relevant for discussed topic. Part two concentrates on United Nations treaty bodies. Sixth chapter reviews types of provisional measures discussed in previous chapters and providing comparison with the conclusion of surprisingly similar types used worldwide (with several exceptions). Types most often used by various human rights adjudicators are for example halting expulsions, protecting witnesses and human rights defenders, protection indigenous peoples etc. General conclusions are provided in the last part, which suggests that in order to provide effective protection the provisional measures of all discussed international forums should be explicitly legally binding. Concerning the extent to which international courts and quasi-judicial organs indicate provisional measures there are big differences. |