Hlavním cílem této práce je popsat populační vývoj a vývoj sekundárního indexu maskulinity v Indii a Číně od roku 1950 do současnosti. Ve většině populací na světě se sekundární index maskulinity (počet živě narozených chlapců na 100 živě narozených dívek) pohybuje v rozmezí 104–106 živě narozených chlapců na 100 živě narozených dívek. V některých zemích se však v posledních několika desetiletích poměr pohlaví při narození dostal na nepřirozeně vysoké hodnoty. S tímto jevem se setkávají některé země východní a jihovýchodní, jižní a západní Asie nebo i jihovýchodní Evropy. Zde je zakořeněna preference synů, což je dáno mnoha různými kulturními, politickými, sociálními a ekonomickými podmíněnostmi. Pokud se však preference synů začíná projevovat mimo jiné i v podobě zvýšení sekundárního indexu maskulinity a dívčí kojenecké nadúmrtnosti, přináší to s sebou řadu demografických důsledků, které dále mají sociální a ekonomické dopady na společnost. Není proto divu, že řada z vlád dotčených zemí se snaží nepříznivý jev řešit, neboť problémy takto vzniklé již mohou a pravděpodobně v některých zemích budou ovlivňovat společnost i desítky let a to i poté, co se podaří vrátit sekundární index maskulinity na biologicky přirozené hodnoty.
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce
The main objective of this thesis is to describe the population development and the development of the sex ratio at birth in India and China from 1950 to the present. In the majority of the populations of the world the sex ratio at birth (number of males born per 100 females) has usually values between 104–106 male live births per 100 female live births, although determining exact borders varies depending on source. In some countries, the sex ratio at birth has risen to unnaturally high values in recent decades. This has happened in East and Southeast, South and West Asia or in Southeast Europe. In those countries, the son preference is deeply rooted. This is determined by many cultural, political, social and economic conditions. When two of the signs of gender discrimination are increasing sex ratio at birth and excessive female infant mortality, it brings a number of demographic consequences, which have further economic and social impact on society. No wonder many governments of the affected countries pay attention to this phenomenon, because those generated problems could affect and in some countries probably will affect society dozens years after sex ratio at birth returns to biologically normal values.
- zadáno vedoucím/školitelem