Experimentální infekce Oryctolagus cuniculus motolicí Fascioloides magna

• Název práce v češtině: Experimentální infekce Oryctolagus cuniculus motolicí Fascioloides magna
• Název v anglickém jazyce: Experimental infection of Oryctolagus cuniculus with fluke Fascioloides magna
• Klíčová slova: Fascioloides magna, Cervus elaphus, Oryctolagus cuniculus, hostitelsko-parazitární interakce, koprologie, ELISA, IgG, IgM, hematokrit, krevní obraz, jaterní enzymy a krevní metabolity
• Klíčová slova anglicky: Fascioloides magna, Cervus elaphus, Oryctolagus cuniculus, host-parasite interaction, coprological examination, ELISA, IgG, IgM, hematocrit, blood count, liver enzymes and blood metabolites
• Akademický rok vypsání: 2012/2013
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra parazitologie (31-161)
• Vedoucí / školitel: RNDr. Martin Kašný, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem, čeká na schválení garantem
• Datum přihlášení: 19.11.2012
• Datum zadání: 22.11.2012
• Datum odevzdání elektronické podoby: 12.08.2015
• Datum proběhlé obhajoby: 18.09.2015
• Oponenti: Mgr. Adam Novobilský, Ph.D.

Předběžná náplň práce

Fasioloides magna (motolice obrovská) je helmint parazitující v jaterním parenchymu přežvýkavců, převážně u vysoké zvěře a dobytka. Do Evropy byla tato motolice zavlečena ze Severní Ameriky v druhé polovině 19. století. Její životní cyklus je vázaný na vlhké prostředí a zahrnuje mezihostitele, jimiž jsou sladkovodní plži z čeledě Lymnaeidae (hlavně rody Galba a Radix), a definitivní hostitele, které dělíme na specifické definitivní hostitele (definitive), nespecifické hostitele (dead-end hosts) a atypické hostitele (aberant hosts). Mezi specifické definitivní hostitele se řadí hlavně Cervus elaphus (jelen lesní), Dama dama (daněk evropský) a Capreolus capreolus (srnec obecný); vývoj motolice je v tomto typu hostitele dokončen, přičemž k transportu vajíček z pseudocysty dochází přes „spojovací kanálek“ do žlučovodů, a dále s trusem do vnějšího prostředí. U nespecifických definitivních hostitelů, jako jsou například Bos taurus (tur domácí), Sus scrofa (prase divoké) či Alces alces (los evropský) se vajíčka hromadí uvnitř pseudocysty, jelikož „spojovací kanálek“ není vytvořen a vajíčka tedy nemohou být diseminována do vnějšího prostředí, čímž je cyklus přerušen. U atypických hostitelů nedochází ani k vytvoření pseudocysty kolem parazita a juvenilní motolice trvale migrují různými tkáněmi, čímž mohou způsobovat značné poškození jednotlivých orgánů, které často končí i smrtí hostitele. Mezi atypické hostitele zahrnujeme především Ovis aries (ovce domácí) a Capra hircus (koza domácí).
Vedle záznamů o přirozených infekcích výše uvedených hostitelů byly prováděny také experimentální nákazy v laboratorních podmínkách a vnímavost k infekci F. magna byla ověřována u potenciálních hostitelů jako např. kamzík horský (Rupicapra rupicapra), lama krotká (Lama glama), ovce tlustorohá (Ovis canadensis), ale také laboratorní morče (Cavia porcellus), potkan (Rattus norvegicus) a králík (Oryctolagus cuniculus).
Během fascioloidózy probíhá v hostiteli mnoho změn, které lze kvalitativně kvantitativnvě stanovit. Lze změřit aktivity, jimiž hostitel bojuje proti parazitovi (tvorba protilátek a eosinofilů), ale také naopak lze zaznamenat aktivitu parazita (uvolňování vajíček truse a poškození jater). Právě míra poškození jaterní tkáně se odráží v biochemických parametrech měřitelných z krve. Jedná se nejen o jaterní enzymy, které přímo odráží poškození jater, ale také další složky krve, které vykreslují celkvý zdravotní stav hostitele (krevní proteiny, lipidy, sacharidy, metabolity).
Hlavní cíle:
1. Na základě dostupné literatury shrnující spektrum známých přirozených a experimentálních hostitelů Fascioloides magna charakterizovat aspekty vzájemné interakce a stanovit základní parametry jejího kvalitativního a kvantitativního hodnocení.
2. Experimentálně ověřit využití zjištěných parametrů pro sledování interakce experimentálně infikovaného hostitele Oryctolagus cuniculus f. domesticus motolicí Fascioloides magna.