Prevence syndromu vyhoření na jednotkách intenzivní péče
Název práce v češtině: | Prevence syndromu vyhoření na jednotkách intenzivní péče |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | The Prevention of a Burn-out Syndrom in the Intensive Care Unit |
Klíčová slova: | syndrom vyhoření, podpora MZČR, oddělení následní intenzivní péče, preventivní opatření, hodnocení spokojenosti zaměstnanců |
Klíčová slova anglicky: | The Burnout syndrome, The Support of the Ministry of Healt, The Long-term Intensive Care Unite, The Prevention, The assessment of employee satisfaction. |
Akademický rok vypsání: | 2012/2013 |
Typ práce: | diplomová práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK (11-00250) |
Vedoucí / školitel: | doc. MUDr. Jan Bruthans, Ph.D., MBA |
Řešitel: | skrytý![]() |
Datum přihlášení: | 19.10.2012 |
Datum zadání: | 19.10.2012 |
Datum a čas obhajoby: | 13.06.2013 14:30 |
Místo konání obhajoby: | Ústav teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK, Vídeňská 800, Praha 4 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 21.04.2013 |
Datum proběhlé obhajoby: | 13.06.2013 |
Předmět: | Obhajoba diplomové práce (B01602) |
Oponenti: | MUDr. Antonín Malina, MBA, Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Vypracování DP odpovídá Opatření děkana č. 10/2010 a Pokynům ÚTPO. |
Seznam odborné literatury |
Havrdová, Z., Hajný, M. et al.: Praktická supervize. Praha: Galén 2008. Hawkins, P., Shohet. R.: Supervize pro pomáhající profese. Praha: Portál 2004. Křivohlavý, J.: Jak neztratit nadšení. Praha: Grada 1998. Křivohlavý, J. Pečenková, J.: Duševní hygiena zdravotní sestry. Praha: Grada 2004. Marková, M.: Sestra v paliativní péči, Praha: Grada 2010. Venglářová, M.: Sestry v nouzi. Praha: Grada 2011 Plévová, I.: Management v ošetřovatelství. Praha: Grada 2012 |
Předběžná náplň práce |
Předmětem diplomové práce je zpracování problematiky syndromu vyhoření. Teoretická část se zabývá především oblastí prevence ze strany zaměstnavatele, podporou ze strany Ministerstva zdravotnictví. Je porovnáváno poskytování psychosociální podpory v jednotlivých složkách Záchranného integrovaného systému. Dále je popsána aktuální situace v poskytování dlouhodobé intenzivní péče (oddělení NIP/ DIOP) se zaměřením na příčiny vzniku syndromu vyhoření na těchto odděleních. V praktické části jsou prostřednictvím kvalitativní metody sběru dat popsány oblasti prevence ve 4 pražských nemocnicích (ÚVN, FN Motol, RK Malvazinky, ETOILE CZ, a. s.). Analýzou praktické části kvantitativního šetření mezi všeobecnými sestrami bylo zjištěno, že by většina respondentů považovala za přínosné zavést anonymní telefonickou linku v rámci psychosociální podpory pro zdravotnické pracovníky. Respondenti se také domnívají, že by bylo vhodné, aby byla zaměstnavatelům zákonem uložena povinnost poskytovat zdravotnickým pracovníkům psychosociální podporu. Z šetření vyplývá, že zaměstnavatelé, ač jsou si vědomi zvýšeného rizika vzniku syndromu vyhoření na oddělení následné intenzivní péče, nehodnotí výskyt tohoto jevu pomocí nástrojů k tomu určených. Na základě komparace obou výzkumných metod bylo mimo jiné prokázáno, že 63 % respondentů je informováno o preventivních možnostech, které dané pracoviště nabízí. |
Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
This thesis deals with the problematic of burn out syndrom. In the theoretical part it deals with the prevention from the side of the employer and the support of the Ministry of Health. It compares psychosocial support provided by the divisions of Integrated rescue system. In addition it describes the actual situation in providing of the long term intensive care with the focus on the roots of origins of the burn out syndrom in those departments. In the practical parts were describes 4 Prague hospitals (ÚVN, FN Motol, RK Malvazinky, ETOILE CZ, a. s.) and their areas of prevention, through the qualitative methodology of data collection. Through the analysis quantitative metodology, it was found out, that majority of the respondents would appreciate creation of anonymous phone line within the frame of psychosocial support. The respondents also claim that it would be good, if the employers would be given by the law the obligation to provide the psychosocial support. From the research it appears, that the employers, eventhough they are aware of the risk of the burn out syndrom appearance in the departments of intensive care, they do not measure the appearance of this phenomen with the tools meant for it. Based on comparison of both research methods was proven, that 63 % of the respondents are informed about the preventive possibilities, which are offered at the given facility. |