Lidská práva a rovnost
Název práce v češtině: | Lidská práva a rovnost |
---|---|
Název v anglickém jazyce: | Human rights and equality |
Klíčová slova: | Rawls, spravedlnost, Nagel, dobro, politická filosofie |
Klíčová slova anglicky: | Rawls, justice, Nage, good, political philosophy |
Akademický rok vypsání: | 2012/2013 |
Typ práce: | bakalářská práce |
Jazyk práce: | čeština |
Ústav: | Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR) |
Vedoucí / školitel: | doc. Jakub Jirsa, Ph.D. |
Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
Datum přihlášení: | 02.10.2012 |
Datum zadání: | 02.10.2012 |
Schválení administrátorem: | zatím neschvalováno |
Datum potvrzení stud. oddělením: | 14.01.2013 |
Datum a čas obhajoby: | 10.09.2014 09:00 |
Datum odevzdání elektronické podoby: | 11.08.2014 |
Datum proběhlé obhajoby: | 10.09.2014 |
Odevzdaná/finalizovaná: | odevzdaná studentem a finalizovaná |
Oponenti: | Bc. Matej Cíbik, M.A., Ph.D. |
Zásady pro vypracování |
Tématem práce je problematika rovnosti lidí a lidských práv. Ačkoliv se v moderní západní společnosti obvykle jistá základní práva považují za nezpochybnitelná, při bližším prozkoumání je zřejmé, že jejich platnost není tak samozřejmá, jak se obvykle předpokládá. Hlavním problémem je jejich odůvodnění, tedy z jaké pozice vůbec můžeme mluvit o lidských právech. Valná většina autorů více či méně pokládá za základní stavební kámen rovnost všech lidí - pokud jsou si všichni lidé rovni, měli by mít i stejná práva. Pokud chceme vyvrátit nebo potvrdit morální relevanci základních lidských práv, musíme nejprve ověřit pravdivost tvrzení o naprosté rovnosti všech lidí. Čistě empirické výzkumy vypovídají spíše o nerovnosti lidí, a to nejen vzhledem k různým nadáním pro partikulární činnosti. Vzhledem k požadavku na sekulárnost argumentu není ani možno hledat tento důkaz vzhledem k existenci Boha jako stvořitele všech lidí. Moderní autoři se tak většinou snaží najít argument buď v metafyzických spekulacích, nebo v logických konstruktech. Řada argumentů ale buď postrádá přesvědčivost, respektive nelze o nich tvrdit, že platí vždy a nutně, nebo mají nežádoucí konsekvence - například nutnost aplikovat rovnost na všechny živé organismy, nebo chybějící obranu proti implementaci do koncepcí předpokládajících nerovnost lidí (tak například v argumentaci využívající premisu „se všemi by se mělo jednat stejně, pokud nejsou k opaku dobré důvody“ může být dobrým důvodem k otroctví nutnost vybudovat veřejně prospěšné stavby). V této práci bych se rád vyrovnal s několika nejvýznamnějšími argumenty a poukázal na jejich neudržitelnost. Louis Pojman v závěru svého článku "Are human rights based on equal human worth" dospívá k názoru, že většina obhájců rovnosti lidí ji má zažitou právě jako součást křesťanského dědictví a nedaří se jim najít koherentní argumentaci právě proto, že se snaží teologické obhájit sekulárním. Svou prací nechci dokázat nerovnost lidí, ale kriticky rozebrat stávající argumentaci a poukázat na fakt, že by filosofové měli buď najít nové a silné důkazy, nebo tuto tezi opustit. |
Seznam odborné literatury |
Thomas Nagel - The view from nowhere John Rawls - A theory of justice Louis Paul Pojman - Are human rights based on equal human worth Thomas Hobbes - Leviathan Alan Gewirth - Reason and Morality Christian Barry & Nicholas Southwood(2011). What Is Special About Human Right? Ethics and International Affairs 25 (3):369-83 Bentham, Jeremey. An Introduction to the Principles of Morals and Legislation W.T. Blackstone (1968). Equality and Human Rights. The Monist 52 (4):616-639 Brandt, R.B., 1983. „The Concept of a Moral Right“ Journal of Philosophy, 80:29-45 Allen Buchanan (2005). Equality and Human Rights. Politics, Philosophy and Economics 4 (1):69-90 Gewirth, A., 1982 Human Rights, Chicago: University of Chicago Press Griffin, J., 2008. On Human Rights, Oxford: Oxford University Press Rawls, J., 1999. The Law of Peoples, Cambridge, MA: Harvard University Press |