Strážci veřejného zájmu: Rámcové vymezování konceptu watchdog v kontextu sociálněvědního diskurzu a v aktérské perspektivě jeho představitelů

• Název práce v češtině: Strážci veřejného zájmu: Rámcové vymezování konceptu watchdog v kontextu sociálněvědního diskurzu a v aktérské perspektivě jeho představitelů
• Název v anglickém jazyce: Guardians of the Public Interest: Frame Delimiting of watchdog Activism in the Context of Social scientific Discourse and in the Perspective of its Representatives
• Klíčová slova: občanská společnost, nevládní organizace, občanská kontrola, watchdog, analýza rámců, participační demokracie, reflexivní modernizace, subpolitika, transakční aktivismus, sociální hnutí
• Klíčová slova anglicky: civil society, NGOs, civil control, watchdog, frame analysis, participatory democracy, reflexive modernization, subpolitics, transactional activism, social movement
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra sociologie (23-KS)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Pavol Frič, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 28.06.2012
• Datum zadání: 28.06.2012
• Datum a čas obhajoby: 24.06.2013 00:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice, U Kříže 8, Praha 5
• Datum odevzdání elektronické podoby: 17.05.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 24.06.2013
• Oponenti: Ing. Petr Kotlas, Ph.D.

Zásady pro vypracování

V diplomové práci nejprve představím koncept watchdogu pomocí běžně užívaných a veřejně dohledatelných výkladů a stanovím pracovní definici, kterou budu v průběhu práce využívat. Dále se pokusím zodpovědět otázku, z jakého myšlenkového dědictví tento koncept čerpá. Kořeny úvah o občanské společnosti budu hledat u antických a osvícenských myslitelů. Následně k nim vztáhnu myšlenky moderních politických filosofů, politologů a sociologů, představím relevantní související koncepty.

V další fázi práce představím významné české watchdogové organizace a iniciativy. Kromě těch, které se k watchdogu samy hlásí, zkusím identifikovat i další významné organizace a iniciativy, které by k tomuto konceptu bylo možné vztáhnout. S představiteli vybraných organizací provedu rozhovory, zajímat mě budou zejména významy, které svému jednání přikládají a v jakých myšlenkových souvislostech své jednání interpretují.
Hlavní metodou sběru dat proto budou polostandardizované rozhovory. Zaměřím se na kontext úvah o občanské společnosti, které se vztahují ke konceptu watchdogu. Kromě rozhovorů provedu kvalitativní obsahovou analýzu internetových stránek zkoumaných organizací a mediálních zpráv, které o nich pojednávají. Při zpracování dat využijí trojího typu kódování (otevřené, axiální, selektivní). Sebeinterpretaci jednání představitelů watchdogových institucí a související diskurs vztáhnu k příslušným pojímáním demokracie, státu, spravedlnosti, úvahám o problémech české společnosti apod.

Na základě identifikace různých rámců pojímání watchdogu a srovnávací analýzy relevantních organizací se v závěru pokusím zodpovědět stanovenou otázku a odvodím, zda existuje jednotné pojetí watchdogu, nebo je jich několik a navzájem se různí. V prvním případě zkusím tento koncept s ohledem na svá zjištění redefinovat. V druhém případě vytvořím typologií těchto pojetí (s jejich charakteristikami) a přiradím k nim jednotlivé organizace.

Seznam odborné literatury

ALMOND, Gabriel A., Sidney Verba. (1963) 1989. The Civic Culture: Political Attitudes and Democracy in Five Nations. Newbury Park: Sage. 378 s. ISBN 978-08-0393-558-7.

BAKER, Gideon. 2002. Civil Society and Democratic Theory. London: Routledge. 191 s. ISBN 0-415-25418-3.

BENFORD, Robert D. 1993. You Could Be the Hundredth Monkey: Collective Action Frames and Vocabularies of Motive within the Nuclear Disarmament Movement. Sociological Quarterly 34 (2): 195-216.

BENFORD, Robert D., David S. Snow. 2000. Framing Processes and Social Movements: An Overview and Assessment. Annual Review of Sociology 26: 611-639.

CÍSAŘ, Ondřej. 2008. Politický aktivismus v České republice: sociální hnutí a občanská společnost v období transformace a evropeizace. Brno: CDK. 187 s. ISBN 978-80-7325-168-0.

COHEN, Jean L., Andrew Arato. 1992. Civil Society and Political Theory. Cambridge: MIT Press. 771 s. ISBN 0-262-03177-9.

DAHL, Robert A. (1989) 1995. Demokracie a její kritici. Praha: Victoria Publishing, a.s. ISBN 80-85605-81-3.

DAHRENDORF, Ralf. 2000. Občanská společnost: „Nejspolehlivější záruka svobody“. In Armin Pongs. V jaké společnosti vlastně žijeme? Praha: ISV. s. 80-95. ISBN 80-85866-59-5.

DAHRENDORF, Ralf. (2004) 2008. Stará a nová občanská společnost. In Od pádu zdi k válce v Iráku: Nový začátek dějin. s. 270-278. ISBN 978-80-7021-842-6.

GELLNER, Ernst. (1994) 1997. Podmínky svobody. Občanská společnost a její rivalové. Brno: CDK. 187 s. ISBN 80-85959-27-5.

GOFFMAN, Ervin. (1974) 1986. Frame Analysis: An Essay on the Organization of Experience. Boston: Northeastern University Press. 586 s. ISBN 0-930350-91-X.

GRAMSCI, Antonio. 1970. Poznámky o Machiavellim, politice a moderním státu. Praha: Svoboda 1970. 394 s.

GRAY, Christopher B. 2011. Democracy Where and Where Not. Journal of Social Sciences 7 (2): 284-289.

GREEN, Andrew Thomas. 1997. Občanská společnost, ideje a utváření politiky. Sociologický časopis 33 (3): 309-320.

HABERMAS, Jürgen. 2000 (1962). Strukturální přeměna veřejnosti. Praha: Filosofia. 418 s. ISBN 80-7007-134-6.

HABERMAS, Jürgen. 2002. Tři normativní modely demokracie. In Ian Shapiro, Jürgen Habermas. Teorie demokracie dnes. Praha: Filosofia. s. 79-95. ISBN 80-7007-156-7.

HELD, David. 1999. Models of Democracy. Cambridge: Polity. 392 s. ISBN 7456-1749-2.

HOWARD, Marc M. 2002. The Weakness of Postcommunist Civil Society. Journal of Democracy 13 (1): s. 157-169.

KIS, János. 1997. Současná politická filosofie. Praha: Oikoymenh. 501 s. ISBN 80-86005-60-7.

KOPECKÝ, Martin. 2004. Sociální hnutí a vzdělávání dospělých: aktivní občanství jako cíl pro celoživotní učení. Praha: Eurolex Bohemia. 131 s. ISBN 80-86432-96-3.

LIJPHART, Arend. 1977. Democracy in Plural Societies: A Comparative Exploration. New Haven: Yale University Press. 248 s. ISBN 0-300-02494-0.

MARADA, Radim. 2003. Kultura protestu a politizace každodennosti. Brno: CDK. 217 s. ISBN 80-7325-027-6.

MILL, John Stuart. (1884) 1992. Úvahy o vládě ústavní. 240 s. ISBN 80-205-0267-X.

MÜLLER, Karel. 2002. Češi a občanská společnost: Pojem, problémy, východiska. Praha: Triton. 251 s. ISBN 80-7254-232-X.

OXENDINE, Alina, John L. Sullivan, Eugene Borgida, Eric Riedel, Melinda Jackson, Jessica Dial. 2006. The Importance of Political Context for Undestanding Civic Engagement: A Longitudinal Analysis. Political Behavior 29 (1): 31-67.

PUTNAM, Robert D. 1993. Making Democracy Work: Civic Traditions in Modern Italy. Princeton, NJ: Princeton University Press. 258 s. ISBN 978-0691037387.

SARTORI, Giovanni. (1987) 1993. Teória demokracie. Bratislava: Archa. 512 s. ISBN 80-7115-049-5.

SHAPIRO, Ian. Teorie demokracie: současný stav. In Ian Shapiro, Jürgen Habermas. Teorie demokracie dnes. Praha: Filosofia. s. 23-78. ISBN 80-7007-156-7.

SNOW, David A., E. Burke Rockford, Jr., Steven K. Worden, and Robert D. Benford. 1986. Frame Alignment Processes, Micromobilization, and Movement Participation. American Sociological Review 51: 464-481.

SNOW, David A. and Benford Robert D. 1988. Ideology, Frame Resonance, and Participant Mobilization. In International Social Movement Research. Greenwich, CT: JAI Press. s. 197-217.

ŠAMALÍK, František. 1995. Občanská společnost v moderním státě. Brno: Doplněk. 284 s. ISBN 80-85765-45-4.

TOCQUEVILLE, Alexis de. 1992. Demokracie v Americe I. Praha: Lidové noviny. 378 s. ISBN 80-7106-050-X.

TUSALEM, Rollin F. 2007. A Boon or a Bane? The Role of Civil Society in Third- and Fourth-Wave Democracies. International Political Science Review 28 (3): 361-386.

UHLIN, Anders. 2009. Which Characteristics of Civil Society Organizations Support What Aspects of Democracy: Evidence from Post-communist Latvia. International Political Science Review 30 (2): 271-295.

ZNEBEJÁNEK, František. 1997. Sociální hnutí: teorie, koncepce, představitelé. Praha: Sociologické nakladatelství. 175 s. ISBN 80-85850-31-1.

Předběžná náplň práce

Ve své práci bych chtěla odhalit souvislosti tohoto pojímání občanské společnosti; popsat watchdog jako teoretický koncept, ale také jej představit jako koncept utvářený praxí, úvahami a jednáním samotných aktérů a veřejným diskursem. Vycházet proto budu z teorie kognitivních rámců a budu zkoumat myšlenkové rámce, v nichž se koncept watchdogu utváří, a zkusím nabídnout jeho možné definice. Mým hlavním badatelským cílem proto je zjistit, jak je koncept watchdogu prakticky využíván v diskursivním procesu a přetvářen v různých kontextech a situacích. Tedy si kladu otázku, jak bývá definován a v jakých interpretačních schématech bývá zmiňován.

Předběžná struktura práce:

ÚVOD
- cíle, východiska práce

1. KONCEPT WATCHDOGU
- představení konceptu, pracovní definice

2. KOŘENY ÚVAH O OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI JAKO STRÁŽCI DEMOKRACIE
- relevantní myšlenky v dílech klasických i moderních myslitelů
- související koncepty

3. ČESKÉ WATCHDOGOVÉ ORGANIZACE
- přehled významných organizací a jejich charakterizace

4. TEORETICKÁ VÝCHODISKA
- východiska a teoretické pozadí konceptu kognitivních rámců
- kulturní obrat, symbolický interakcionismus, význam interpretativních rámců (Goffman), rámování v kontextu sociálních hnutí (Snow, Benford)

5. METODOLOGIE
- teorie kognitivních rámců z metodologického hlediska (typy a fáze rámovacího procesu, identifikace interpretativních schémat)
- výběr respondentů, sběr dat, metoda trojího kódování

6. WATCHDOG V KONTEXTU KOGNITIVNÍCH RÁMCŮ
- možná pojetí watchdogu a jejich kognitivní rámce
- watchdog v kontextu širších úvah a souvisejících představ

7. JEDEN WATCHDOG, NEBO VÍCE WATCHDOGŮ?
- odpověď na otázku, zda existuje jednotné pojetí watchdogu, nebo je jich několik a navzájem se různí
- redefinování watchdogu na základě vlastních zjištění
- případná typologie různých pojetí watchdogu

ZÁVĚR
- shrnutí hlavních zjištění

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

The work deals with the phenomenon of so called watchdog organizations. The increasing number and influence of these organizations indicates a creation of new social movement. The authoress defines them as a type of public benefit nongovernmental organizations focused on controlling of the public sphere or advocating and asserting a “public interest” in relation to the democratization of society. The authoress target is to understand this type of action, so she asks herself the question: Which frameworks are used by watchdog activists for the interpretation of their acting?