Sociální politika České republiky ve vztahu k rodinám se zdravotně znevýhodněnými dětmi a její účinnost v boji proti sociální exkluzi

• Název práce v češtině: Sociální politika České republiky ve vztahu k rodinám se zdravotně znevýhodněnými dětmi a její účinnost v boji proti sociální exkluzi
• Název v anglickém jazyce: Social policy of the Czech Republic in relation to families with disabled children and its effectiveness in the fight against social exclusion
• Klíčová slova: sociální politika, rodinná politika, handicapované děti, zdravotní znevýhodnění, sociální exkluze, sociální inkluze, účinnost sociální politiky
• Klíčová slova anglicky: social policy, family policy, handicapped children, disability, social exclusion, social inclusion, effectiveness of the social system
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Katedra veřejné a sociální politiky (23-KVSP)
• Vedoucí / školitel: PhDr. Karolína Dobiášová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno vedoucím/školitelem
• Datum přihlášení: 29.05.2012
• Datum zadání: 29.05.2012
• Datum a čas obhajoby: 17.06.2013 00:00
• Místo konání obhajoby: Jinonice, U Kříže 8, Praha 5
• Datum odevzdání elektronické podoby: 16.05.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 17.06.2013
• Oponenti: Mgr. Alžběta Zrcková

Seznam odborné literatury

Castles, F.G. The Oxford Handbook of the Welfare State. Oxford: Oxford University Press, 2010

Český statistický úřad. Dostupné na WWW: <//www.czso.cz/>.

Koncepcia štátnej rodinnej politiky. Ministerstvo práce, sociálny vecí a rodiny Slovenskej republiky [online]. Dostupný na WWW: <http://www.esf.gov.sk/esf/index.php?SMC=1&id=192>.

KREBS, V., kol.: Sociální politika. Praha: ASPI, 2005.

KREBS, V., DURDISOVÁ, J., kol.: Sociální politika. Praha: Codex Bohemia, 1997.

MATĚJKOVÁ, B., PALONCYOVÁ, J.: Rodinná politika ve vybraných evropských zemích I. Praha: VÚPSV, 2003.

Mareš, P.: Chudoba, marginalizace, sociální vyloučení, Sociologický časopis, 2000, Vol. 36 (No. 3: 285-297)

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. Dostupné na WWW: <http://www.mpsv.cz>.

Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky. Dostupné na WWW: <http://www.employment.gov.sk/>.

MOŽNÝ, I: Rodina a společnost. Praha: SLON, 2006.

Národní koncepce rodinné politiky. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [online]. Dostupný na WWW: <http://www.mpsv.cz>.

Národní zpráva o rodině. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [online]. Dostupný na WWW: <http://www.mpsv.cz>.

POTŮČEK, M., RADIČOVÁ, I. Sociální politika v Čechách a na Slovensku po roce 1989. Praha: Karolinum, 1998.

RADIČOVÁ, I. Sociálna politika na Slovensku. Bratislava: Nadácia S.P.A.C.E., 1998.

TOMEŠ, I.: Sociální politika: Teorie a mezinárodní zkušenost. Praha: Sociopress, 1996.

Předběžná náplň práce

1. Vymezení předmětu zkoumání a strukturace výzkumného tématu

Česká republika fungovala společně jako jeden stát v rozmezí let 1918 - 1992. Historie a dřívější vývoj sociální politiky, v jejímž rámci je uskutečňována i politika rodinná,  je tedy oběma státům společný. Počátkem příštího roku však od doby rozdělení Československa na dva samostatné státy uplyne 20 let a je tedy zajímavé sledovat, jakým směrem se oba státy v rámci rodinné politiky vydaly.
Kořeny rodinné politiky v České republice lze najít u Tomáše G. Masaryka, který položil její základy na základě liberálních tradic. Druhou zakladatelskou postavou byl Emanuel Chalupný, který v sociologii rodiny zakládá konzervativní linii. Rodinu v disfunkčním a krizovém stavu shledal Inocenc Arnošt Bláha, příčinou byla podle něj destabilizace manželského svazku. [MOŽNÝ, 2006: 41 – 50]
Po druhé světové válce nastává v českých zemích obrovská vlna porodů, tzv. baby boom, navíc  lze pozorovat i tendence směřující k neolokalitě a nukleární rodině. Stát v období socialismu se snaží zahrnout rodinu do svého plánování, zejména prosazováním dvoupříjmového rodinného modelu, podporou zaměstnanosti obou pohlaví apod. V neposlední řadě se pokusil přenést výchovnou funkci dětí z rodin na státní instituce, které děti navštěvovaly již od útlého dětství. [NÁRODNÍ ZPRÁVA O RODINĚ, 2004: 16, 17]
Podoba rodiny zaznamenala v rámci několika posledních desetiletí podstatné změny. Jejich příčinou jsou zejména ekonomické faktory ale i kulturní klima, jež s sebou přináší moderní doba. „V poslední třetině minulého století se v reprodukčním a rodinném chování vynořily některé nové trendy, které rodinu podstatně ovlivňují. Mění se samy základní souřadnice jejího postavení jako sociální instituce.“ [MOŽNÝ, 2006: 252]
Zejména od počátku 90. let lze stejné proměny rodiny pozorovat i v České republice. Jednou z největších proměn je samotná podoba rodiny. V současnosti je dominujícím typem rodinného uspořádání dvougenerační neolokální rodina, přibývá však i domácností, ve kterých je pouze jeden dospělý (nejčastěji matka). V posledních letech rovněž přibývá domácností tvořených pouze jednotlivci, zejména mladými lidmi, kteří se rozhodli bydlet samostatně. [MOŽNÝ, 2006: 253 – 255]
Další změnou v rámci rodinného cyklu je odkládání sňatku a mateřství, což vede ke zvyšujícímu se věku žen při prvním porodu. Důvodem změn v reprodukční strategii mladých žen je zejména otevření společnosti a ekonomiky na počátku 90. let minulého století. To s sebou přineslo lepší dostupnost univerzitního vzdělání, ale také například širší nabídku pro cestování, a tyto faktory snižují přitažlivost sňatku a rodičovství. V současnosti lze stále pozorovat přibývající tendenci párů, v nichž partneři žijí v nesezdaném soužití. [MOŽNÝ, 2006: 255 – 258]
V roce 2005 vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky dokument Národní koncepce rodinné politiky, v roce 2008 byla vydána Národní koncepce podpory rodin s dětmi. Oba tyto dokumenty vymezují směr, nástroje a cíle rodinné politiky v České republice.
Slovensko se v průběhu 90. let minulého století se v oblasti rodinné politiky vyvíjelo přibližně stejně jako Česká republika. Radikální reforma celého sociálního systému Slovenska pak byla aplikována v letech 2003 a 2004. V roce 2007 Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky zveřejnilo Koncepcii štátnej rodinnej politiky, která je stejně jako Národní koncepce rodinné politiky v České republice dokumentem, který výrazně upravuje oblast rodinné politiky.
Zmíněné aktuální koncepce rodinných politik obou států upravují vztah státu k rodině. Existují rodiny, které potřebují v rámci státní podpory více pozornosti než rodiny ostatní. Jedná se zejména o rodiny s postiženým dítětem, které mají na rodinnou politiku a sociální systém specifické nároky. 
V Národní koncepci rodinné politiky je těmto rodinám vymezena část textu pro rodiny se specifickou potřebou a hlavním cílem je prevence proti riziku chudoby, proti sociálnímu vyloučení a naopak podpora integrace těchto rodiny do společnosti. Ve slovenské Koncepcii štátnej rodinnej politiky nejsou rodiny s postiženým dítětem explicitně zmíněny.

2. Teoretická východiska

Teorie sociálního státu
Podle této teorie je sociálním státem takový stát, který usiluje o zajištění podmínek kvalitního života pro všechny své občany. Sociální stát zjišťuje klíčové veřejné sociální služby, které se vztahují k určitému zdravotnímu stavu, vzdělanostními stupni atd. Základními cíly sociálního státu je zajištění prosperity, sociální rovnosti, sociální integrace, sociální stability a nezávislosti jednotlivců. Naopak sociální stát usiluje o omezování chudoby a sociální exkluze [Castles, 2010].

Teorie sociálního vyloučení
Teorie sociálního vyloučení je nástupcem konceptu chudoby. Reflektuje sociální rizika, zejména přetrvávání chudoby v čase a její prostorovou koncentraci a související růst závislosti chudých na sociálním státě. Cílem sociální politiky reflektující koncept sociálního vyloučení je zejména posílení autonomie ohrožených osob a skupin a zvyšování jejich schopnosti pohybovat se v majoritní společnosti [MAREŠ, 2000].

3. Cíle diplomové práce

Hlavním cílem diplomové práce je porovnat systému rodinné politiky v České republice a na Slovensku, zejména v souvislosti s rodinami s postiženým dítětem. Závěrem tohoto srovnání bude formulace doporučení pro případné změny rodinné politiky v České republice.

4. Výzkumné otázky a hypotézy

V čem je vývoj v oblasti rodinné politiky v rámci podpory rodin s handicapovaným dítětem v České republice a na Slovensku odlišný od vzniku jejich samostatnosti?
Lze na základě analýzy systému rodinné politiky v rámci podpory rodin s handicapovaným dítětem na Slovensku doporučit některá opatření i pro rodinnou politiku v České republice?
Jakým způsobem reflektují nově zavedené reformy v obou státech příslušné koncepce rodinných politik?

5. Metody a prameny

Ve své práci budu využívat metodologického postupu studia dokumentů, sekundární analýzy dat. Hlavním zdrojem dat pro tuto práci budou oficiální statistická data a dokumenty vydávané Ministerstvem práce a sociálních věcí České republiky a Ministerstvem práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky, zejména jejich poslední národní koncepce, které se týkají oblasti sociální a rodinné politiky. Porovnávat přístupy k rodinné politice ve zmiňovaných zemích budu pomocí metody komparace. Výsledkem komparování rodinných politik bude stanovení tzv. ideálního typu, tedy ideálního stavu rodinné politiky, která by efektivně řešila problém rizika sociální exkluze rodin s handicapovanými dětmi. [ŠANDEROVÁ, 2005: 66 – 70]

6. Předpokládaná struktura diplomové práce

Úvod
Teoretická východiska
Metody
Deskriptivní část
4.1) Rodinná politika ve vztahu k rodinám s handicapovaným dítětem v evropském kontextu
4.2) Rodinná politika ve vztahu k rodinám s handicapovaným dítětem v České republice
4.3) Rodinná politika ve vztahu k rodinám s handicapovaným dítětem ve Slovenské republice
5) Analytická část
5.1) Komparace rodinných politik ve vztahu k rodinám s handicapovaným dítětem v České republice a na Slovensku
5.2) Formulace doporučení pro rodinnou politiku ve vztahu k rodinám s handicapovaným dítětem v České republice
6) Závěry