Akce Robotka

• Název práce v češtině: Akce Robotka
• Název v anglickém jazyce: Robotka´s case
• Klíčová slova: Rada tří, vojenská akademie, Sovětský svaz, třetí odboj, CIC, vězení, poprava
• Klíčová slova anglicky: Council of three, military academy, Soviet Union, the third resistence, CIC, prison, execution
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: diplomová práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav českých dějin (21-UCD)
• Vedoucí / školitel: doc. PhDr. Jana Čechurová, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 16.05.2012
• Datum zadání: 16.05.2012
• Schválení administrátorem: zatím neschvalováno
• Datum potvrzení stud. oddělením: 09.01.2013
• Datum a čas obhajoby: 27.01.2014 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 12.12.2013
• Datum proběhlé obhajoby: 27.01.2014
• Odevzdaná/finalizovaná: odevzdaná studentem a finalizovaná
• Oponenti: PhDr. Jiří Plachý, Ph.D.

Zásady pro vypracování

Ve své práci bych se chtěla zaměřit na poválečný osud J. Robotky, významného činitele odbojové organizace R3 a později též účastníka třetího odboje. Důraz kladu na studium archivních materiálů a pokusím se zrekonstruovat jeho život po válce, zatčení, proces s jeho skupinou a odsouzení. Soustředím se hlavně na několik důležitých otázek a to, proč byl J. Robotka vyloučen z vojenské akademie v Moskvě, proč se jeho poprava konala až dva roky po vynesení rozsudku, proč se za něj přimlouvali komunistické krajské špičky a proč nebyl vzat do komunistické strany.
Materiály o tomto případu jsou uloženy v NA, ABS v Praze a v Brně – Kanicích, ve VÚA a v MZA v Brně. Některé důležité informace bych chtěla také získat od jeho příbuzných, se kterými jsem se už předběžně dohodla na rozhovorech.
Analýza událostí spojených s politickými procesy 50. let 20. století přináší zásadní problém, jak určit hranici mezi skutečnými událostmi a konstrukcí Státní bezpečnosti. Tuto skutečnost zapříčiňují dokumenty, které jsou dnes k dispozici. Pocházejí totiž z agendy úřadů stojících na straně státní moci, k nimž patří především obžaloba Státní prokuratury, výslechové protokoly StB a agenda Státního soudu.
Ráda bych se zde také zmínila o povaze pramenů, ze kterých budu čerpat.
Jsou jimi vyšetřovací spisy Státní bezpečnosti a materiály Inspekce ministerstva vnitra, obojí dnes uložené v Archivu bezpečnostních složek, dále dokumenty Státní a Generální prokuratury, jež se nachází v Národním archivu. Při jejich zpracovávání si je nutno uvědomit, že každý z těchto materiálů byl vyhotoven za specifických okolností a za různým účelem, a tak bylo nutno jimi předkládané informace náležitě kriticky vyhodnotit. Největší úskalí s sebou zřejmě nesou vyšetřovací svazky, neboť veskrze obsahují velmi zkreslené údaje – aby se vůbec daly interpretovat, musí se k nim přistupovat s největší opatrností (je nutno zejména porozumět době a účelu vzniku a zachovat patřičný odstup). Podobně je tomu i se spisy Státní prokuratury, které jsou svědectvím především samotné přípravy na proces. Dokumenty Generální prokuratury a Inspekce ministerstva vnitra jsou pak v tomto ohledu
jistě cennějšími zdroji – díky uskutečněným revizím a prošetřováním jednotlivých případů obsahují tyto fondy nejen jistě mnohem méně zkreslené výpovědi odsouzených, ale také vyjádření některých příslušníků Státní bezpečnosti, prokuratury a soudu, které značně pomáhají ucelit představu o proběhlých skutečnostech. Přes veškeré jmenované obtíže jsou tyto prameny při nutné dávce odpovědnosti cenným zdrojem poznání nedávné minulosti.
I když se socialistická historiografie tomuto tématu vyhýbala, anebo jej záměrně
bagatelizovala, dnes už se politickými procesy v Československu a problematikou s nimi spojenou zabývá poměrně dost studií. Zejména díky pracím Karla Kaplana je tato epizoda československých dějin na celostátní úrovni poměrně dobře zmapována. Z regionálního hlediska je však tato tématika stále značně neprozkoumaná – velké množství procesů zůstává stále skryto v nezpracovaných archivních materiálech institucí, jež tyto procesy vytvářely.

Seznam odborné literatury

BABKA, Lukáš – VEBER, Václav (eds.): Za svobodu a demokracii III.: Třetí (protikomunistický) odboj. Hradec Králové 2002.
BRET, Jan: 22 oprátek. Ministerstvo národní obrany - Avis, Praha 1999.
BŘACH, Radko (ed.): Destrukce československého důstojnického sboru po únoru 1948. Historický ústav Armády ČR, Praha 2003.
DVOŘÁKOVÁ, Zora: Z letopisů třetího odboje. Hříbal, Praha 1992.
GRŇA, Josef: Sedm roků na domácí frontě. Brno 1968.
KAPLAN, Karel: K politickým procesům v Československu 1948–1954: Dokumentace komise ÚV KSČ pro rehabilitaci 1968. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 1994.
KAPLAN, Karel – PALEČEK, Pavel: Komunistický režim a politické procesy v Československu. Barrister & Principal, Brno 2001.
LUŽA, Radomír: V Hitlerově objetí: Kapitoly z českého odboje. Torst, Praha 2006.
PALEČEK, Pavel: Likvidace obětí nacismu a komunismu na území Československa. Prius, Brno 2002.
RANDÁK, Jan – KOURA, Petr: Hrdinství a zbabělost v české politické kultuře 19. a 20. století. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha 2008
VALIŠ Zdeněk (ed.): Vojenské osoby odsouzené Státním soudem Praha, Brno, Bratislava v letech 1948–1952. H & H, Praha 1992.
VESELÝ-ŠTAINER, Karel. Cestou národního odboje. Bojový vývoj domácího odbojového
hnutí v letech 1938-1945. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Sfinx, 1947.

VEBER, Václav – BUREŠ, Jan: Třetí odboj: Kapitoly z dějin protikomunistické rezistence v Československu v padesátých letech 20. století, ÚSTR – MUP – Nakladatelství Aleš Čeněk, Praha 2011