Práce se věnuje odkazu Wilhelma Reicha a reflexi jeho díla u jeho následovníků v rámci neoreichiánského hnutí 20. století. Práce se zaměřuje na systematické shrnutí vývoje Reichova díla (teoretické koncepce, terapeutická a výzkumná činnost) v letech 1940-1957. Ve druhé části pak sleduje a srovnává posuny v teoretických koncepcích a terapeutických metodách jeho žáků a následovníků, především Alexandra Lowena (Bioenergetika), Davida Boadelly (Biosyntéza) a Gerdy Boysen (Biodynamická psychologie).