V roce 1871 došlo k tzv. státoprávním jednáním mezi vídeňskou vládou a českou politickou reprezentací. Tato jednání jako celek tvořila několikaměsíční mediální událost, která byla rozebírána na stránkách významných evropských deníků. Ve své bakalářské práci (Vídeňský prvek v medializaci politické události Národními listy v roce 1871, FSV UK, 2011) jsem zkoumala, do jaké míry byly obsahy vídeňského tisku v té době pro českou žurnalistiku (Národní listy) informačním zdrojem emočně a významově neutrálním a do jaké míry byly podnětem k polemice. Vycházela jsem ze srovnání českých textů s texty vídeňských listů, a to na příkladech, kdy se české Národní listy konfrontovaly s obsahem sdělení v tisku vídeňském. Analýzou jsem stanovila rozsah a míru manipulace s originálním německým obsahem z hlediska české názorové provenience. Ve své diplomové práci bych se ráda naopak zaměřila na pohled Vídně na tuto politickou událost. Předmětem výzkumu by byla tři významná vídeňská periodika: Die Presse, Neue Freie Presse a Neues Fremden Blatt. Zkoumala bych jejich pohled, míru zaujetí, zda byla emočně nabitá a zda a jak měli být manipulováni čtenáři podle záměru autora. Tam, kde to bude vysledovatelné, bych se pokusila postupovat stejnou metodou jako u bakalářské práce, tzn. zjišťovala bych posuny mezi českým primárním novinovým textem a jeho vídeňskou adaptací či reagujícím postojem. Obecně bych však přistupovala k vybraným titulům an bloc jako ke zdroji, v němž je obsažen postoj vídeňské liberální a nacionální politiky ke snaze rakouské vlády a české politické reprezentace dosáhnout tzv. státoprávního a potažmo národnostního vyrovnání.