Interakce bakteriochlorofylu c a jeho derivátu s oxidem titaničitým
| Název práce v jazyce práce (slovenština): | Interakce bakteriochlorofylu c a jeho derivátu s oxidem titaničitým |
|---|---|
| Název práce v češtině: | Interakce bakteriochlorofylu c a jeho derivátu s oxidem titaničitým |
| Název v anglickém jazyce: | Interaction of bacteriochlorophyll c and its derivative with titanium dioxide |
| Klíčová slova: | : bakteriochlorofyl c, bakteriochlorofilid c, oxid titaničitý, farbivom senzitizovaný solárny článok, Grätzelov článok |
| Klíčová slova anglicky: | bacteriochlorophyll c, bacteriochlorophyllide c, titanium dioxide, dye-sensitized solar cell farbivom Grätzel cell |
| Akademický rok vypsání: | 2013/2014 |
| Typ práce: | bakalářská práce |
| Jazyk práce: | slovenština |
| Ústav: | Katedra chemické fyziky a optiky (32-KCHFO) |
| Vedoucí / školitel: | doc. RNDr. Jakub Pšenčík, Ph.D. |
| Řešitel: | skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd. |
| Datum přihlášení: | 08.10.2013 |
| Datum zadání: | 06.11.2013 |
| Datum potvrzení stud. oddělením: | 20.01.2014 |
| Datum a čas obhajoby: | 11.09.2014 00:00 |
| Datum odevzdání elektronické podoby: | 31.07.2014 |
| Datum odevzdání tištěné podoby: | 31.07.2014 |
| Datum proběhlé obhajoby: | 11.09.2014 |
| Oponenti: | Mgr. Jan Alster, Ph.D. |
| Konzultanti: | Mgr. Jakub Dostál, Ph.D. |
| Zásady pro vypracování |
| 1. Pochopení základů problematiky solárních článků a používaných metod
2. Izolace bakteriochlorofylu c a příprava jeho bakteriochlorofylidu 3. Porovnání stability těchto pigmentů na vrstvě oxidu titaničitého v elektrolytu 4. Příprava a fotovoltaická charakterizace solárních článků využívajících oba pigmenty Další postup bude upřesněn podle průběžných výsledků |
| Seznam odborné literatury |
| 1. Gratzel M (2004) Conversion of sunlight to electric power by nanocrystalline dye-sensitized solar cells. J Photoch Photobio A 164: 3-14
2. Narayan MR (2012) Review: Dye sensitized solar cells based on natural photosensitizers. Renewable and Sustainable Energy Reviews 16: 208– 215 |
| Předběžná náplň práce |
| Jednou z možností jak využít výsledky získané při studiu fotosyntézy je vytvoření umělého systému umožňujícího zachycení sluneční energie (světlosběrná anténa) a její převedení do jiné formy (elektrická, chemická). Vysoká účinnost fotosyntetických světlosběrných komplexů je většinou výsledkem složitých interakcí chlorofylových molekul s proteiny, které je ale obtížné uměle napodobit. Výjimku představují antény zelených fotosyntetických bakterií, kde je požadovaných vlastností dosaženo pouze vazbami mezi jednotlivými molekulami bakteriochlorofylu. Takovéto agregáty mohou vznikat za vhodných podmínek samoorganizací a mechanismy jejich tvorby jsou již řadu let studovány na pracovištích KCHFO MFF UK.
Obzvláště výhodnou se jeví možnost použití takovýchto umělých světlosběrných antén jako senzitizátorů Grätzelova solárního článku, ve kterém je konverze sluneční energie umožněna vrstvou molekul organických barviv (senzitizátoru) adsorbovaných na porézní vrstvě nanokrystalického TiO2. Výhodou bakteriochlorofylových agregátů oproti konvenčně využívaným senzitizátorům by měla být jejich nízká cena, jednoduchost přípravy a hlavně vysoký výtěžek absorpce i za nízkých intenzit osvětlení. |
| Předběžná náplň práce v anglickém jazyce |
| Preparation of photovoltaic cells using photosynthetic pigments |