Sledování imunitních parametrů v průběhu protinádorové imunoterapie

• Název práce v češtině: Sledování imunitních parametrů v průběhu protinádorové imunoterapie
• Název v anglickém jazyce: Monitoring of immune parameters during anti-tumor immunotherapy
• Klíčová slova: dendritické buňky, protinádorová imunoterapie, imunoterapie dendritickými buňkami, T lymfocyty, nádor prostaty
• Klíčová slova anglicky: dendritic cells, cancer immunotherapy, immunotherapy dendritic cells, T lymphocytes, prostate cancer
• Akademický rok vypsání: 2011/2012
• Typ práce: bakalářská práce
• Jazyk práce: čeština
• Ústav: Ústav lékařské chemie a klinické biochemie (13-352)
• Vedoucí / školitel: prof. PharmDr. Jitka Palich Fučíková, Ph.D.
• Řešitel: skrytý - zadáno a potvrzeno stud. odd.
• Datum přihlášení: 26.09.2011
• Datum zadání: 26.09.2011
• Datum potvrzení stud. oddělením: 16.04.2012
• Datum a čas obhajoby: 23.05.2012 09:00
• Datum odevzdání elektronické podoby: 22.04.2012
• Datum odevzdání tištěné podoby: 22.04.2012
• Do kdy má student odevzdat: 22.04.2012
• Datum proběhlé obhajoby: 23.05.2012
• Oponenti: RNDr. Anna Fialová, Ph.D.

Seznam odborné literatury

1. HOŘEJŠÍ, Václav a Jiřina BARTŮŇKOVÁ. Základy imunologie. 3. vydání. Praha: Triton, 2005. 279 s. ISBN 80 7254 686 4.
2. BARTŮŇKOVÁ, Jiřina et al. Vyšetřovací metody v imunologii. 1. vydání. Praha: Grada, 2005. 176 s. ISBN 80 247 0691 1.
3. ROŽKOVÁ, Daniela. Maturace dendritických buněk a její význam pro kvalitu imunitní reakce a účinnost imunoterapeutických vakcín. Praha, 2006. 129 s. Disertační práce (Ph.D.). Univerzita Karlova v Praze, 2. lékařská fakulta.
4. FUČÍKOVÁ, Jitka. Příprava protinádorové vakcíny pro imunoterapii karcinomu ovária za podmínek správné výrobní praxe. Hradec Králové, 2009. 59 s. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové.
5. KREJSEK, Jan a Otakar KOPECKÝ. Klinická imunologie. 1. vydání. Hradec Králové: Nucleus, 2004. 941 s. ISBN 80 86225 50 X.
6. ŠPÍŠEK, Radek; BARTŮŇKOVÁ, Jiřina. Dendritická buňka v imunitě: Její role při regulaci imunitní reakce. Vesmír, 2003, Roč. 82/133, č. 4, s. 212 214.
7. ŠEDIVÁ, Darina; STŘÍŽ, Ilja. Dendritické buňky a jejich úloha v imunitních reakcích. Alergie, 2002, Roč. 4, č. 2, s. 133 138.
8. BANCHEREAU J.; BRIERE F.; CAUX C. et al. Immunobiology of dendritic cells. Annual Review of Immunology. 2000;18:767 811.
9. KOČÁREK, Eduard. Molekulární biologie v medicíně. 1. vydání, Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2007. 218 s. ISBN 978 80 7013 450 4.
10. FUČÍKOVÁ, Jitka; KUČERA, Alexandr; BARTŮŇKOVÁ, Jiřina; ŠPÍŠEK, Radek. Role imunitního systému v obraně proti nádorům a strategie protinádorové imunoterapie. Alergie, 2008, roč. 10, č. 2, s. 119 125.
11. ROŽKOVÁ, D.; HROMÁDKOVÁ, H.; FUČÍKOVÁ, J. et al. FOCUS on FOCIS: Combined chemo immunotherapy for the treatment of hormone refractory metastatic prostate cancer. Clinical Immunology, 2009, roč. 131, č. 1, s. 1 10.
12. ŠPÍŠEK, Radek. Současné trendy protinádorové imunoterapie. Lékařské listy, 2008, roč. 57, č. 1, s. 32 34.
13. BARTŮŇKOVÁ, Jiřina. Protinádorová imunita. Postgraduální medicína, 2012, roč. 14, č. 2, s. 180 187.
14. FUČÍKOVÁ, Jitka. Imunogenní buněčná smrt a její aplikace v imunoterapeutických protokolech. Praha, 2011. 104 s. Disertační práce (Ph.D.). Univerzita Karlova v Praze, 2. lékařská fakulta.
15. ŠPÍŠEK, Radek; HORVÁTH, Rudolf; KAYSEROVÁ, Jana; BARTŮŇKOVÁ, Jiřina. Možnosti protinádorové imunoterapie u karcinomu prostaty. Lékařské listy, 2010, roč. 59, č. 6, s. 9 12.
16. ŠPÍŠEK, Radek; KOCIÁN, Petr; ROŽKOVÁ, Daniela. Imunitní systém a kontrola nádorového bujení: mechanismy zahájení imunitní odpovědi a role imunitního systému v obraně proti nádorům. Postgraduální medicína, 2009, roč. 11, č. 2, s. 186 195.
17. HATINA, Jiří. Imunologie nádorů současný stav a poznatky z 1. mezinárodní konference základní a klinické imunogenomiky. Část II Protinádorová imunoterapie. Klinická onkologie, 2005, Roč. 18, č. 4, s. 126 133.
18. FUČÍKOVÁ, J.; KRÁLÍKOVÁ, P.; FIALOVÁ, A. et al. Human tumor cells killed by antracyclines induce a tumor specific immune response. Cancer Research. 2011 Jul 15; 71(14):4821 33.
19. WEIDE, B.; DERHOVANESSIAN, E.; PFLUGFELDER, A. et al.: High response rate after intratumoral treatment with interleukin 2: Results from a phase 2 study in 51 patients with metastasized melanoma. Cancer 2010; 116: 4139–4146.
20. FIALOVÁ, A.; PARTLOVÁ, S.; SOJKA, L.; HROMÁDKOVÁ, H.; BRTNICKÝ, T.; FUČÍKOVÁ, J.; KOCIÁN, P.; ROB, L.; BARTŮŇKOVÁ, J.; SPÍŠEK, R. Dynamics of T cell infiltration during the course of ovarian cancer: the gradual shift from a Th17 effector cell response to a predominant infiltration by regulatory T cells. Under review in Internation journal of cancer (článek je v recenzním řízení)
21. Fridman, WH.; Galon, J.; Pagès, F.; Tartour, E.; Sautès Fridman, C. et al. Prognostic and predictive impact of intra and peritumoral immune infiltrates. Cancer Res. 2011 Sep 1;71(17):5601 5.
22. Léčba karcinomu prostaty HDR brachyterapií [online]. [cit. 2012 04 15]. Dostupné z: http://www.radioterapie.cz/lecba karcinomu prostaty.aspx

Předběžná náplň práce

Dendritické buňky jsou nejúčinnějšími antigen prezentujícími buňkami v lidském organismu a jejich významnou úlohou v imunitních dějích je stimulace naivních T lymfocytů a tím zahájení primární specifické imunitní odpovědi.
Objevení dendritických buněk a poznání jejich funkce přispělo k myšlence využít dendritické buňky k léčbě nádorových onemocnění pomocí imunoterapie. Protinádorová imunoterapie je léčebná strategie, která má za cíl vyvolání a udržení imunitních odpovědí proti nádorovým buňkám.
V současné době má imunoterapie pomocí dendritických buněk stále silnější postavení mezi ostatní terapií a představuje slibné terapeutické možnosti pro pacienty s nádorovým onemocněním.
V této práci jsem sledovala účinnost léčby u pacientů s karcinomem prostaty léčených imunoterapií na bázi dendritických buněk. Zaměřila jsem se na detekci antigenně specifických T lymfocytů v periferní krvi proti nádorovým antigenům PSA, NY ESO 1, MAGE A1 a MAGE A3. Pomocí 3 denního standardního protokolu na detekci antigen specifických T lymfocytů pomocí intracelulárního barvení cytokinů se nám podařilo detekovat pouze malé procento této minoritní populace. Prodloužením protokolu jsme zvýšili senzitivitu stanovení a detekovali jsme signifikantně zvýšené procento antigen specifických T lymfocytů v periferní krvi po roční aplikaci DC vakcíny.

Předběžná náplň práce v anglickém jazyce

Dendritic cells are the most effective antigen presenting cells in humans, they stimulate naive T lymphocytes and thus initiate specific immune response.
The discovery of dendritic cells and understanding of their functions contributed to the idea of usingdendritic cells for the treatment of cancer. Anti tumor immunotherapy is a therapeutic strategy that aims to induce and maintain immune responses against tumor cells.
Currently, immunotherapy based on dendritic cells has strong position among other anti cancer therapies and seems to be a promising therapeutic option for patients with tumors.
In this work, I evaluated the effectiveness of treatment in patients with prostate cancer treated with immunotherapy based on dendritic cells. I focused on the detection of antigen specific T lymphocytes in peripheral blood against tumor antigens, PSA, NY ESO 1, MAGE A1 and MAGE A3. Using a 3 day standard protocol for the detection of antigen specific T cells using intracellular cytokine staining we were able to detect only a small percentage of this minor population. Only after extension of the protocol, we increased the sensitivity setting and we detected a significantly increased frequency of antigen specific T lymphocytes in the peripheral blood after one year DC vaccines application.